Čeští europoslanci se rozcházejí v názoru na projev o stavu EU

Čeští europoslanci a europoslankyně rozdílně hodnotí projev o stavu Evropské unie, který ve středu pronesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve vysílání ČT24 se vyjádřili Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Nikola Bartůšek (Přísaha), Klára Dostálová (ANO), Veronika Vrecionová (ODS), Ivan David (SPD), Luděk Niedermayer (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti) a Kateřina Konečná (KSČM).

„Určitě byly silnější a slabší projevy. Tento patřil spíš k těm silnějším,“ míní europoslanec Zdechovský. Dodal, že se mu nelíbily výroky předsedkyně Komise o Pásmu Gazy. „Čekal jsem, že bude mluvit víc o řešení migrace. Ze strany Komise dlouhodobě není vůle nutit členské státy k tomu, aby dodržely, co slíbily, a zavedly tvrdou návratovou politiku,“ dodal.

Nahrávám video

Zdechovský chtěl také slyšet víc o nekalých praktikách čínských obchodů a platforem a „poškození konkurenceschopnosti na základě neférové soutěže“. „Evropská unie zaznamenává, že sedmdesát procent výrobků z těchto platforem, které se tady prodávají, jsou nebezpečné. Na druhou stranu Evropská unie není ochotná s tím cokoliv dělat,“ upozornil politik.

Nerudová: EK se konečně rozhoupala, situace v Gaze je neúnosná

„Jsem velmi ráda, že zaznělo, že budou sankce na izraelskou vládu a že podporujeme dva státy (dvoustátní řešení). Já pevně doufám, že se Evropská komise konečně rozhoupala k tomu, že tuto situaci začne řešit, protože to, co se dnes děje v Gaze, je naprosto neúnosné,“ uvedla Nerudová.

Nahrávám video

Nerudová také komentovala evropskou konkurenceschopnost. Podle ní EK nedělala kroky ke zlevnění elektrické energie a europoslankyně ji za to dlouhodobě kritizovala. „Ursula von der Leyenová hovořila o energetické dálnici, o tom, že se bude pracovat s energetickou sítí. To velmi vítám, protože to považuji za zásadní podmínku pro posílení konkurenceschopnosti, ale jsem v tom velmi zdrženlivá. Počkám si na konkrétní kroky a legislativu,“ dodala.

Bartůšek: Von der Leyenová všem něco naslibovala, ale nemůže to splnit

„Když slyším kolegy, kteří říkají, že jsou zklamaní z projevu Ursuly von der Leyenové na plénu, tak já zklamaná nejsem, protože jsem ani nečekala, že by to mohlo být dobré,“ prohlásila Bartůšek. „Všem něco naslibovala, ale nemůže to už plnit,“ dodala.

Nahrávám video

Bartůšek kritizovala, že šéfka EK mluví o zvýšení konkurenceschopnosti a odstranění byrokracie, ale během předchozího mandátu von der Leyenové docházelo ke zdražování energií či zvyšování byrokracie. „To oni jsou za to zodpovědní, že jsme se dostali tam, kde nyní jsme,“ dodala. Opatření proti migraci, které během projevu zmínila von der Leyenová, měla být podle Bartůšek přijata už před deseti lety, když začala migrační krize.

Dostálová: Nezazněla žádná konkrétní řešení

Dostálová čekala více sebereflexe. Podle ní také nezazněla žádná konkrétní řešení a kritizovala i pořadí bodů projevu. Nelíbilo se jí, že von der Leyenová začala „válečnou rétorikou“ a hovořila o podpoře Ukrajiny, ačkoliv to podle ní do projevu patřilo, ale ne na začátek. Zdůraznila, že v podpoře Ukrajiny jsou „všichni zajedno“.

Nahrávám video

„Nikdo nebráníme tomu, aby se podporovala Ukrajina, ale ona obrátila ten slovosled, začala silnou válečnou rétorikou a problémy občanů se dostaly na druhou třetí kolej a já si nemyslím, že to takto občané vnímají,“ dodala. Zmínila také, že zazněly velké fráze, ale žádná konkrétní řešení. „Neudělali jsme žádný konkrétní čin, máme rok po Draghiho zprávě a skutek utek,“ uvedla. Tázala se, proč se nemluví o tom, jak podnikatelům snížit ceny energií, aby byli konkurenceschopní, ale řeší se další dotační tituly. Podle ní je potřeba revidovat platná nařízení a určit, co jsou překážky.

Vrecionová: Von der Leyenová chtěla každé frakci něco dát, ale naštvala všechny

Vrecionová řekla, že s apelem týkajícím se Ukrajiny souhlasí, ale s dalšími částmi má problémy. „Nejsem si jistá, zda dosáhla toho, čeho chtěla. Ten projev byl konstruován tak, že chtěla každé politické frakci něco dát, ale (...) myslím, že naštvala úplně všechny. Nepovedlo se jí, aby získala jednotu,“ podotkla s tím, že se von der Leyenová měla soustředit jen na část politického spektra.

Nahrávám video

Vrecionovou také neuspokojila slova týkající se Green Dealu. „Kroky, které Komise zatím udělala, jsou nedostatečné, jsou to kosmetické úpravy. Celá tato pasáž mě zklamala,“ podotkla s tím, že šéfka EK mluví o zelených cílech, kterých musí EU dosáhnout, ale zároveň i o tom, že musíme být konkurenceschopní. „To jde proti sobě, protože vůbec nemluvila o tom, že musíme deregulovat,“ dodala.

David: O změnách se jen hovoří

Na Davida projev působil jako snaha vzbudit dojem, že vývoj v EU je příznivý, a to zásluhou von der Leyenové. „Ale jak bylo zřejmé z reakcí prakticky všech poslanců, kteří vystupovali a kritizovali ji velmi ostře, (...) není spokojenost s vedením von der Leyenové a těžko se bude hledat nějaký konsensus,“ podotkl. Zmínil, že neví, jestli se von der Leyenová snažila zavděčit všem, ale „rozhodně skoro nikoho neuspokojila“. Pozitivně ho ale překvapil kritický postoj k Izraeli.

Nahrávám video

V souvislosti s Green Dealem zmínil, že není možné jej zrušit, protože většina poslanců v europarlamentu je pro jeho pokračování, ale on s tím nesouhlasí. „Většina není schopna dohlédnout důsledků,“ dodal. Poukázal, že případné snahy ulehčit situaci například zemědělcům jsou podle něj pouze na verbální úrovni. „Ve skutečnosti k žádným změnám zatím nedošlo. Jen se o tom hovoří,“ podotkl.

Niedermayer: Projev byl hodně analytický

Niedermayer hodnotí projev jako „hodně analytický“. „Pojmenovává problémy, které máme, mísila to s emotivními věcmi, které jsou důležité,“ uvedl s tím, že to, co nyní chybí, je pozitivní emoce o Evropě. „Což je zvláštní v situaci, kdy ta Evropa toho opravdu hodně pro své občany a jejich bezpečnost dělá,“ podotkl.

Nahrávám video

Dodal, že von der Leyenová prokládala projev návrhy, které podle něj zněly dobře, ale stále je tu obava, aby šlo o dostatečně silné návrhy a prošly europarlamentem. „Největší překážkou je Rada a neschopnost členských států se dohodnout,“ míní. V souvislosti s Green Dealem uvedl, že o nastavení pravidel rozhodla Rada v minulém období a nyní je potřeba v tom pokračovat a případně je dolaďovat. Případné zrušení Green Dealu by podle něj byla největší škoda, kterou by udělali, protože ekonomika by uvázla v polovině transformace.

Gregorová: Jsem ráda, že mluvila o spolupráci v oblasti obrany

Gregorová je ráda, že von der Leyenová mluvila o větší spolupráci Evropy v oblasti obrany, protože se podle ní v poslední době moc kroků nedělo. „Jsem ráda, že to von der Leyenová má jako prioritu, že to připomněla. Doufám, že to bude zase něco, co nás posune ke společným krokům,“ uvedla.

Emotivní zahájení proslovu šéfky EK o společné evropské obraně vnímá Gregorová jako vyjádření směrem k východnímu křídlu Evropské unie, tedy státům, které sdílejí hranice s Ruskem a Běloruskem, že Komise za nimi stojí. „Zároveň si myslím, že to byl apel i na západní část, europoslance ze západních zemí, aby si uvědomili, že je to priorita,“ dodala s tím, že někteří italští či španělští europoslanci podle ní například nevnímají ruskou agresi na Ukrajině jako téma.

Nahrávám video

Konečná: Nejhorší projev von der Leyenové

Konečná řekla, že šlo o nejhorší projev, který od von der Leyenové slyšela. Jeho první část byla podle ní agresivní a útočná. „Byla o tom, že děsila více, než je podle mě zdrávo,“ podotkla. Dodala, že by od projevu o stavu Unie čekala, že bude šéfka Komise mluvit především o vnitřních problémech. „Před rokem, když byla zvolena, slíbila, že vyřeší energetickou krizi, chudobu, která se valí na občany jednotlivých členských států, a zvýší konkurenceschopnost. Nic z toho neudělala,“ míní Konečná.

Von der Leyenová zmínila opatření zaměřená na zjednodušení a snížení administrativní zátěže, což je podle Konečné cesta, ale je velmi pomalá. „Byly nějaké návrhy, nástřely, (...) většinou je to tak, že až se někdo fakt naštve, například teď automobilky, a všichni se dohodnou a vyzvou ji k jednání, tak na jednání jde,“ uvedla Konečná s tím, že toto ale „nepovede k ničemu dobrému“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...