CBS zatrhla vysílání rozhovoru s demokratem, uvedl moderátor Colbert

Moderátor pořadu The Late Show Stephen Colbert obvinil televizní stanici CBS, že z obav z Federální komise pro komunikace (FCC) odmítla vysílání jeho rozhovoru s demokratickým kandidátem na texaského senátora Jamesem Talaricem. Stanice prohlášení moderátora odmítla s tím, že šlo o právní upozornění. Rozhovor byl později nahrán na platformu YouTube, na níž se pravidla FCC nevztahují.

Během pondělního vysílání večerního pořadu Colbert uvedl, že CBS, pod kterou spadá, odmítlo odvysílat jeho rozhovor s texaským zákonodárcem Talaricem. Podle moderátora se tak stanice rozhodla ze strachu z reakce FCC.

„Právníci stanice nás přímo kontaktovali a jasně nám sdělili, že ho (Talarica) nemůžeme mít ve vysílání. (…) Následně mi řekli, že (…) se ani nemohu zmínit o tom, že se v pořadu neobjeví,“ řekl Colbert. Podle právníků CBS by odvysílání rozhovoru mohlo pro stanici znamenat právní problémy, dodal.

FCC, americký regulátor rozhlasového, televizního a satelitního vysílání, který se zabývá stížnostmi na vysílání či fúzemi společností, má totiž nové pokyny k pravidlu „rovnocenného vysílacího času“, které vyžadují, aby televizní a rozhlasové společnosti poskytly stejný čas soupeřícím politickým kandidátům.

Člen texaské sněmovny reprezentantů James Talarico (vlevo)
Zdroj: Reuters/Sergio Flores

Pouze se řídíme novými pokyny, brání se CBS

Stanice CBS v úterý jednoznačně odmítla Colbertovo tvrzení. „CBS nezakázala odvysílat rozhovor s Jamesem Talaricem,“ stojí v prohlášení. Podle stanice „pořadu poskytla právní upozornění, že by se rozhovoru mohly týkat nové pokyny FCC (...) a navrhla případná řešení, jak pravidlu vyhovět“. Celý záznam rozhovoru byl později nahrán na platformu YouTube, která se pravidly FCC řídit nemusí.

Média podotýkají, že pravidlo rovnocenného vysílacího času se tradičně neaplikovalo na zpravodajský obsah, což bylo obvykle vztaženo i na formát late show.

FCC ovšem v lednu uvedla, že zmíněné pravidlo se možná brzy začne uplatňovat i na politické rozhlasové programy či na večerní pořady, jako je právě ten Colbertův. Poté, co předseda FCC Brendan Carr představil nové pokyny k vysílání, řekl, že „FCC dnes večerním a denním talk show připomněla jejich povinnost poskytnout všem kandidátům stejný prostor ve vysílacím čase“.

Brendan Carr od roku 2025 předsedá Federální komisi pro komunikaci (FCC)
Zdroj: Alex Wong/Pool via Reuters

Tlak na média

Politico píše, že situace je jedním z nejvýraznějších příkladů, kdy Trumpova administrativa vyvíjí tlak na zkrocení mediálních osobností, které považuje za nepřátelské.

Společnost Paramount Global, mateřská společnost CBS, loni v červenci souhlasila se zaplacením 16 milionů dolarů na urovnání právního sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ohledně rozhovoru, který odvysílala na CBS s bývalou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Byznysoví analytici míní, že dohoda byla uzavřena částečně proto, aby neovlivnila plánovanou fúzi Paramountu se společností Skydance Media, kterou měl Trump pravomoc zastavit.

Prezident Trump v minulosti několikrát prohlásil, že zvažuje odebrání licence FCC několika americkým stanicím, které podle něho odvysílaly názory kritické vůči jeho prezidentství.

Demokratičtí zástupci mluví o cenzuře

Anna Gomezová, která jako jediná reprezentuje Demokratickou stranu uvnitř FCC, s odkazem na první dodatek ústavy zaručující právo na svobodu projevu odsoudila reakci ze strany CBS. Podle ní se jedná o „další znepokojivý příklad kapitulace korporací tváří v tvář širší kampani této administrativy za cenzuru a kontrolu projevu“. Federální komise „nemá žádnou zákonnou pravomoc tlačit na vysílací společnosti z politických důvodů“, dodala.

Gomezová již dříve obvinila republikánské vedení FCC, že zneužívá pravidlo rovnocenného vysílacího času k nespravedlivému trestání kritiků, což je v rozporu s ústavním právem na svobodu projevu.

Pořad The Late Show, který Colbert moderuje od roku 2015, po třiatřiceti letech skončí letos v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...