Dvě křesla dělí od zisku většiny v Senátu demokraty i republikány. V amerických státech Arizona a Nevada pokračuje sčítání hlasů odevzdaných v úterních senátních volbách. Druhá kola se pak uskuteční v Georgii a na Aljašce, v exklávě na severu však výsledky nebudou ze stranického hlediska rozhodující, protože proti sobě stojí dvě republikánky. Hlasy se sčítají i pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů, kde mají podle predikcí větší šanci na získání většiny republikáni. Volební průzkumy předpokládaly výraznější zisky opoziční strany, terčem kritiky se tak pro podporu některých neúspěšných kandidátů stal Donald Trump.
Sám exprezident s výsledky voleb není spokojený. Trump předpokládal drtivé vítězství republikánů. Snažil se využít volby v polovině prezidentského období Joea Bidena jako příležitost prokázat svůj trvalý politický vliv poté, co před dvěma lety prohrál.
Podpořil přes 330 kandidátů do různých funkcí, přičemž často vyzdvihoval nezkušené a výrazné kontroverze vyvolávající kandidáty. Mnohé z jejich postojů, včetně opakování Trumpových lží o ukradených volbách v roce 2020 a zastávání tvrdých názorů na potraty, se ovšem vymykaly i pravicovému politickému mainstreamu, píše AP.
V noci na úterý si Trumpovi kandidáti připsali několik vítězství, řada jich ale byla poražena. V Pensylvánii například známý televizní doktor Mehmet Oz, který s Trumpovou podporou jen těsně vyhrál senátní primárky, prohrál proti demokratovi Johnu Fettermanovi. Trumpem podporovaní kandidáti prohráli také očekávaná guvernérská klání v Pensylvánii, Michiganu a Marylandu a senátní volby v New Hampshiru.
Zástupkyně náměstka pro mimoevropské země z ministerstva zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová v pořadu Události, komentáře podotkla, že výsledek je dobrou zprávou i pro Českou republiku, že američtí voliči nepřejí extrémům, když neuspěli krajní kandidáti z obou táborů. „Uspěli klasičtí středoví politici, s kterými, ať už jsou z jakékoliv strany, se nám bude dobře spolupracovat,“ uvedla a zmínila rovněž, že se připravuje vrcholná schůzka prezidenta Bidena a premiéra Petra Fialy (ODS). „Doufáme, že ke schůzce dojde v příštím půlroce,“ uvedla.
Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal podotkl, že prezident Biden ve čtvrtek vystoupil a byl plný nadšení. „Radoval se, jako kdyby Demokraté udrželi většinu v Kongresu, a děkoval Američanům za to, že podle něj zachránili demokracii,“ uvedl Vostal s tím, že neúspěšní kandidáti, kteří zpochybňovali výsledky prezidentských voleb před dvěma lety, nyní podle Bidena s prohlášením, že by současné volby byly zfalšované, vůbec nevystoupili.
Zmínil, že Trump nyní sklízí kritiku. „Politici, komentátoři, aktivisté mu vyčítají, že je zklamal, sliboval, že za něj budou vyhrávat, až jim bude špatně,“ uvedl Vostal s tím, že je otázkou, jaká bude Trumpova pozice v republikánské straně.
S tím souhlasí i Tomáš Klvaňa z New York University Prague. Zmínil, že pro většinu Američanů byla „sázka na Demokracii nejen s velkým D, ale i s malým d, sázkou na liberální společnost, kterou v tuto chvíli značná část republikánské strany ohrožuje.“ Zmínil, že USA jsou rozdělené na dva tábory a jeden nesnáší ten druhý. „Dochází proto k vysoké volební účasti, která zamezuje výrazným ziskům nalevo nebo napravo,“ uvedl s tím, že ale republikáni jsou stranou, která dlouhodobě nerespektuje ústavu, pravidla hry, což nahání strach celé řadě Američanů. Zmínil rovněž, že současné volby zmobilizovaly také mladé lidi, a to zejména kvůli kontroverznímu zrušení práva na potrat. „Generace Z, která normálně k volbám nechodí, nyní přišla,“ uvedl.
Amerikanista Jakub Lepš (TOP 09) upozornil, že strana prezidenta v úřadu ve volbách v polovině jeho funkčního období většinou ztratí. Ačkoliv predikce naznačují, že Sněmovnu reprezentantů nakonec ovládnou republikáni, mohou být demokraté s výsledkem voleb relativně spokojeni. Odhady totiž předpokládaly jejich výraznou porážku.
Podle Lepše ve volebních výsledcích hrálo roli i to, že „Trump podpořil řadu kandidátů, kteří prostě nebyli tak dobří“. „Buď uspěli jen tak tak, nebo prohráli,“ doplnil. Upozornil, že republikánští kandidáti nepodporovaní exprezidentem si ve volbách vedli lépe.
Republikáni, kteří věřili, že frustrace z rekordní inflace v kombinaci s nízkou popularitou Bidena přinese rychlé a rozhodné vítězství, nyní ukazují prstem na Trumpa, píše AP. „Měli jsme historickou příležitost a Trumpův nábor nevolitelných kandidátů nám ji zhatil,“ uvedl republikánský stratég Scott Reed.
Někteří republikáni apelují na Trumpa, ať odloží oznámení „zásadního rozhodnutí“
Trump přitom na začátku tohoto týdne uvedl, že se 15. listopadu chystá učinit zásadní rozhodnutí, což si mnohá média vyložila tak, že se chystá oznámit záměr usilovat o nominaci do prezidentských voleb v roce 2024. Podle agentury AP a listu The Washington Post (WP) teď čelí tlaku některých svých spojenců, aby plán odložil.
Kromě neuspokojivých výkonů stranických kandidátů republikáni upozorňují i na velký volební úspěch floridského republikánského guvernéra Rona DeSantise, který hladce obhájil mandát. DeSantis je považován za možného kandidáta na prezidenta ve volbách v roce 2024 a Trumpova největšího potenciálního republikánského soupeře. Volební úspěch jej přitom dostal do ještě lepší pozice.
Někteří Trumpovi spojenci exprezidenta podle AP vyzývají, aby s oznámením kandidatury počkal alespoň do oznámení výsledků druhého kola voleb v Georgii, které je plánované na 6. prosince a v němž se o křeslo v americkém Senátu utkají demokrat Raphael Warnock a republikán Herschel Walker, kterého podpořil Trump.
„Poradím mu, aby své oznámení odložil na termín po druhém kole voleb v Georgii,“ řekl bývalý Trumpův poradce Jason Miller, který strávil volební noc s bývalým prezidentem v jeho floridském resortu Mar-a-Lago. „Na Georgii se teď musí zaměřit každý republikán v zemi,“ dodal.
S odvoláním na jednu z nejmenovaných osob seznámených s obsahem rozhovorů mezi Trumpem a jeho poradci WP píše, že se exprezident ptá svých poradců na názor, zda má plánované oznámení odložit. Ve středečním rozhovoru s televizí Fox News ale odklad zpochybnil. „Měli jsme obrovský úspěch. Proč by se mělo něco měnit,“ uvedl.
O většině v Senátu rozhodnou výsledky v Arizoně, Nevadě a Georgii
S definitivním hodnocením úspěšnosti většina straníků ještě vyčkává na konečné výsledky. Demokraté podle odhadů stanice CNN v Senátu už získali 48 mandátů, republikáni 49. Aby republikáni Senát ovládli, potřebují 51 křesel, demokratům stačí 50, protože potřebný hlas může dodat viceprezidentka Kamala Harrisová, která je z titulu své funkce předsedkyní Senátu.
Stanice CNN uvedla, že je v Arizoně a Nevadě potřeba sečíst ještě statisíce hlasů a výsledky sčítání očekává v průběhu noci. V obou těchto státech obhajují své mandáty demokratičtí senátoři a tamní výsledky nejspíš by mohly rozhodnout o tom, zda získá převahu v Senátu Demokratická nebo Republikánská strana.
Ani po sečtení hlasů však nemusí být o většině v Senátu jasno. V Georgii se totiž uskuteční druhé kolo, žádný z kandidátů tam totiž nezíská 50 procent hlasů potřebných pro zisk mandátu v tom prvním.
Senátorské křeslo tam obhajuje demokrat Raphael Warnock a za republikány proti němu kandidoval Herschel Walker podporovaný v kampani exprezidentem Donaldem Trumpem. Voliči se mezi nimi budou muset rozhodnout ve druhém kole, které se uskuteční 6. prosince.
Zatím není jasný ani vítěz senátních voleb na Aljašce, ale už teď je jisté, že to bude republikán, píše AP. Druhé kolo se má uskutečnit 23. listopadu. Postoupila do něj současná republikánská senátorka Lisa Murkowská a její stranická kolegyně Kelly Tshibakaová, kterou podporuje bývalý republikánský prezident Donald Trump.
K získání většiny ve Sněmovně reprezentantů jsou blíže republikáni
Pokračuje také sčítání výsledků voleb do Sněmovny reprezentantů, republikáni jsou stále blíže ovládnutí této komory Kongresu. Už mají jistých 209 křesel, demokraté 191, uvádí projekce stanice CNN. K získání sněmovní většiny strana potřebuje 218 křesel.
K získání většiny potřebují republikáni udržet všechny své mandáty a k tomu získat dva posty, které dosud zastávali demokraté, uvádí CNN.
Dosud měli ve Sněmovně reprezentantů většinu demokraté, a její předsedkyní tak byla Nancy Pelosiová. Podle CNN, která hovořila se členy Demokratické strany ještě před volbami, se představitelé přikláněli k tomu, že pokud si většinu neudrží, měla by Pelosiová odstoupit. Politička si je toho podle CNN vědoma. Lídrem demokratické většiny ve sněmovně byl Steny Hoyer. Kdo povede jejich frakci v budoucí Sněmovně reprezentantů rozhodnou v tajném hlasování 30. listopadu.
O svém příštím vedení jednají také republikáni. Ultrakonzervativní poslanecká skupina Freedom Caucus se ve čtvrtek sešla poblíž Kapitolu ve Washingtonu, aby se dohodla na své příští orientaci. Jako o příštím předsedovi Sněmovny se hovoří o Kevinovi McCartym, který dosud vedl republikánskou menšinu.
Zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal upozornil, že by v případě získání chtěli republikáni zahájit vyšetřování prezidenta Bidena za chaotické stažení vojsk z Afghánistánu, kvůli vládním protipandemickým nařízením nebo podnikatelským aktivitám jeho syna Huntera.
„Naopak Biden trvá na tom, že neustoupí z politiky, kdy bojuje proti změně klimatu, podporuje zastropování cen léků nebo právo Američanek na možnost potratu,“ uvedl Vostal.
Pensylvánský demokrat zvítězil ve volbách měsíc po své smrti
Už teď je jisté, že se volby do Sněmovny reprezentantů budou muset opakovat ve 32. volebním obvodu v americkém státě Pensylvánie. Voliči si totiž jako svého zástupce zvolili demokrata Anthonyho DeLucu, který 9. října podlehl rakovině. V době jeho úmrtí už ale bylo příliš pozdě na změnu volebního lístku nebo navržení jiného kandidáta.
DeLucovo vítězství s 85 procenty hlasů tak vyvolá mimořádné volby, které se budou konat později. Není to poprvé, co kandidát posmrtně vyhrál volby. V roce 2018 získal majitel nevěstince Dennis Hof křeslo v nevadském státním zákonodárném sboru za republikány.
Podle některých voličů je důvodem, proč jsou kandidáti voleni i posmrtně, nízká informovanost lidí o aktuálních událostech. Podle jiných se situace opakuje, protože lidé jednoduše volí jméno, které je jim nejznámější.
Amerikanista z Filosofické fakulty Ostravské univerzity Petr Kopecký se domnívá, že nyní bude pro amerického prezidenta nemožné prosadit důležitou sociálně orientovanou legislativu, včetně změn v pojištění či zdravotnictví. Může ho také čekat – podobně jako jeho předchůdce Donalda Trumpa – vyšetřování jeho kauz. Tedy například způsobu, jakým byla stažena americká vojska z Afghánistánu, či způsobu obsazování školských rad.
Očekává také, že republikáni se budou snažit ve Sněmovně reprezentantů prosadit přísnější protiimigrační politiku či omezení vládních výdajů. Budou to mít však ztížené možných vetem ze strany amerického prezidenta. „Můžeme tedy očekávat období paralýzy a jakési disfunkce,“ dodal amerikanista pro Horizont ČT24.
