Carney v Kyjevě při oslavách nezávislosti oznámil další vojenskou pomoc

Nahrávám video

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Kanada poskytne příští měsíc Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přesahující jednu miliardu kanadských dolarů (15 miliard korun), avizoval Carney. „Ukrajina je v první linii boje za svobodu a suverenitu. Po třech letech války Ukrajinci naléhavě potřebují více vojenského vybavení. Kanada na tuto výzvu reaguje a poskytuje dvě miliardy dolarů na drony, obrněná vozidla a další kritické zdroje,“ shrnul kanadský premiér.

Kanada patří ke členům takzvané koalice ochotných, což je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Aktuálně má 31 zemí, včetně Česka. Americký prezident Donald Trump se zase snaží zprostředkovat mírové rozhovory mezi Zelenským a ruským vládcem Vladimirem Putinem, které by ukončily plnohodnotnou ruskou agresi vůči Ukrajině.

Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií FSV UK je Zelenského vzkaz o tom, že Ukrajina válku nevyhrává, ale ani neprohrává, mimořádně důležitý, protože do velké míry vyvrací a popírá ruské narativy, které postupně prosakují v informačním prostoru na Západě „a snaží se nás přesvědčit o tom, že Rusko vítězí a podpora Ukrajiny nedává smysl“. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli oznámil, že ukrajinská armáda osvobodila tři vesnice v Doněcké oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR pak podle stejného webu oznámila osvobození vesnice Novomychajlivka ve stejné oblasti.

Nahrávám video

Ruská propaganda se podle Šíra snaží přesvědčit občany EU, že je třeba hledat řešení tím způsobem, že by se vyšlo vstříc ruským požadavkům. Americký viceprezident JD Vance v neděli prohlásil, že Rusko souhlasilo s tím, že bude po válce respektovat územní celistvost Ukrajiny, a učinilo ústupky.

„Neřekl jsem, že ustoupili ve všem. Jejich ústupkem je, že připustili, že po válce bude platit územní celistvost Ukrajiny. Uznali, že nebudou moci ustanovit v Kyjevě loutkovou vládu. A co je důležité, přijali, že budou muset vzniknout nějaké bezpečnostní záruky pro ukrajinskou územní celistvost,“ upřesnil Vance.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) jsou jakákoliv omezení stanovená ukrajinské armádě v rámci dohody s Ruskem nepřijatelná. Armáda je podle něj nejlepší bezpečnostní zárukou, kterou Ukrajina má. Řekl to pro rakouský tisk. Ministr také na síti X Ukrajině ke Dni nezávislosti popřál sílu, výdrž, naději a vítězství.

NATO je s vámi, vzkázal Rutte

Ukrajina si připomíná Den nezávislosti, kdy 24. srpna 1991 Nejvyšší sovět Ukrajiny (parlament) vyhlásil státní nezávislost na Sovětském svazu a oficiální název země se změnil na Ukrajinskou republiku. V prosinci téhož roku akt vyhlášení nezávislosti obyvatelé v referendu potvrdili více než devadesáti procenty hlasů.

Zelenskyj na síti X uveřejnil Trumpův dopis, ve kterém šéf Bílého domu blahopřeje Ukrajincům ke státnímu svátku. Blahopřání dorazila od celé řady spojenců – kromě Česka například od premiéra a královské rodiny Velké Británie, představitelů Francie, EU, Německa, Finska, Lotyšska, Rumunska, Turecka a mnoha dalších.

„Chci poblahopřát Ukrajině k 34. výročí nezávislosti. Pokud si nějaká země zaslouží mír co nejdříve, je to Ukrajina a chci vás ujistit, že NATO je s vámi,“ sdělil na síti X generální tajemník NATO Mark Rutte.

Ukrajina a Rusko v neděli oznámily, že si vyměnily po 146 válečných zajatcích. Podle ruského resortu obrany se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území. Ve výměně se podle Moskvy diplomaticky angažovaly Spojené arabské emiráty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...