Bulharská vláda po protestech stáhne kontroverzní návrh státního rozpočtu

Nahrávám video

Vláda bulharského premiéra Rosena Željazkova oznámila, že stáhne svůj návrh rozpočtu, který vyvolal místy násilné demonstrace desetitisíců lidí. Informovala o tom agentura AP. Země se připravuje na vstup do eurozóny na začátku příštího roku. Prezident Rumen Radev vyzval k předčasným volbám.

Opoziční strany a podnikatelé vládě vytýkají, že chce zvýšit daně a odvody na sociální zabezpečení, aby pokryla vyšší výdaje. Obávají se také, že opatření povede ke snížení investic, a naopak rozšíření šedé ekonomiky. Vláda rovněž čelí kritice za korupci v zemi.

Vláda nejprve po protestech minulý týden slíbila, že návrh stáhne a přepracuje ho, což ale později odmítla. To v pondělí vyvolalo nové protesty v metropoli Sofii a dalších velkých městech balkánské země. Organizátoři uvedli, že manifestace v Sofii se zúčastnilo 50 tisíc lidí.

Demonstranti skandovali „Nenecháme se oklamat, nenecháme se okrást“ či „Demisi“ a požadovali, aby vláda návrh přepracovala, anebo odstoupila. Před parlamentem vyvěsili transparenty s nápisy „Přichází Generace Z“ a „Mladé Bulharsko bez mafie“.

Demonstrace v hlavním městě, které se účastnili převážně mladí lidé, byla po většinu doby pokojná. Později ale přerostla v násilné střety. Napětí eskalovalo, když se malé skupiny demonstrantů přesunuly k sídlům vládních stran a začaly házet plastové a skleněné lahve, petardy a kameny na budovy a policisty, kteří je hlídali. Následovaly potyčky a policie použila proti demonstrantům pepřový sprej.

Záchranná služba uvedla, že do nemocnic převezla několik zraněných. Řadě osob poskytli zdravotníci pomoc přímo na místě. Policie uvedla, že zadržela deset lidí.

Bulharský prezident Rumen Radev
Zdroj: Reuters/Stoyan Nenov

Bulharský prezident Radev v pondělí večer v reakci na protesty vyzval vládu k demisi a předčasným volbám, uvedla stanice RFE/RL.

Bulharskou menšinovou vládu od letošního ledna tvoří pravicová strana GERB bývalého premiéra Bojka Borisova, socialisté (BSP) a populistické uskupení Je takový národ (ITN). V parlamentu ji neformálně podporuje také Hnutí za práva a svobody (DPS), které vede kontroverzní mediální magnát Deljan Peevski.

Deklarovaným hlavním cílem kabinetu je vstup země do eurozóny. K jednotné evropské měně se Bulharsko připojí k 1. lednu. Přechod na euro však u mnohých Bulharů vyvolává obavy ze zdražování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...