Ke vstupu Ukrajiny do NATO nedojde, řekl podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump při jednání s britským premiérem Keirem Starmerem. Šéf Bílého domu ale zároveň informoval, že cesta k mírové dohodě pokročila. Starmer dodal, že je nutné zajistit, aby nebyla porušena. Zdůraznil, že dohoda nemůže odměnit agresora. Trump také prohlásil, že nevěří, že by ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy nazval diktátorem. Učinil tak přitom v minulém týdnu.
„Probrali jsme plán, jak dosáhnout míru, který je tvrdý a spravedlivý,“ řekl Starmer o obsahu schůzky, kterou označil podobně jako americký prezident za velmi produktivní. Trump podle něj vytvořil skvělou příležitost ukončit válku. Mírový plán podle něj musí být „podpořen silou“, aby si ruský vůdce Vladimir Putin nedovolil jeho podmínky porušit. „Musíme to udělat správně... Nemůže to být mír, který odmění agresora,“ pokračoval britský premiér.
Jeho návštěva přišla po sérii Trumpových vyjádření, která v Evropě vyvolala obavy z toho, že se Washington přiklání na stranu Ruska ve snaze dosáhnout rychlého ukončení války. Před Starmerem v této souvislosti na Trumpa apeloval tento týden také francouzský prezident Emmanuel Macron, v pátek bude v Bílém domě jednat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Myslím, že jsme udělali velký pokrok,“ řekl americký prezident v souvislosti se snahou dojednat mír po třech letech ruské agrese. Rovněž prohlásil, že podporuje článek 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně. „Myslím, že k tomu nebudeme mít žádný důvod,“ dodal. „Myslím, že budeme mít velmi úspěšný mír, a myslím, že to bude dlouhotrvající mír. Buď se to stane poměrně brzy, nebo vůbec,“ promluvil Trump o dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem.
Před jednáním přitom oznámil, že v pátek USA uzavřou s Ukrajinou „velmi důležitou dohodu“. Také naznačil, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině.
„Prezident Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do té země,“ řekl podle BBC Trump, zřejmě s odkazem na potenciální aktivity amerických podniků na Ukrajině. Dodal, že dohodu lze považovat za „pojistku“ pro Kyjev.
Tímto slovem začali někteří evropští lídři označovat bezpečnostní záruky, které by od Washingtonu rádi viděli v rámci budoucí mírové dohody, která by zastavila tři roky trvající ruskou agresi vůči Ukrajině. Spojené státy v této souvislosti dávají najevo, že členství Ukrajiny v NATO ani vyslání amerických jednotek na Ukrajinu jako součást urovnání války odmítají. Některé evropské země, včetně Británie, vyslání svých vojáků nevylučují, Moskva takovou možnost dopředu odmítá.
Trump: Jednat o mírových silách na Ukrajině je předčasné
Trump řekl, že jednat o mírových silách na Ukrajině považuje za předčasné. „Zatím jsme neuzavřeli dohodu. Proto nechci mluvit o udržování míru, když jsme neuzavřeli dohodu, abychom posunuli věci kupředu,“ citovala jej agentura AFP.
Starmer mu v krátkém úvodním proslovu poděkoval za to, že „změnil debatu“ o ukončení tři roky trvající ruské války, dodal však, že jakékoli příměří musí být trvalé. Trump pak vyjádřil přesvědčení, že ruský vůdce Vladimir Putin by případnou mírovou dohodu neporušil. „Znám ho už dlouho a nevěřím, že by nedodržel svoje slovo,“ řekl šéf Bílého domu, který se v minulosti opakovaně o Putinovi vyjadřoval obdivně.
Zda budou jakékoli americké bezpečnostní záruky zahrnuty v avizované dohodě se Zelenským, Trump neuvedl, stejně tak nespecifikoval její další aspekty. Americký prezident původně po Ukrajincích požadoval, aby USA odevzdali právo na část ukrajinského nerostného bohatství na oplátku za dřívější válečnou pomoc. Tento návrh Kyjev odmítl a současná podoba zmiňované dohody a souvisejících úvah není příliš jasná.
Trump přijal pozvání krále Karla III. k již druhé státní návštěvě Británie
Trump přijal z rukou Starmera pozvání krále Karla III. k návštěvě Británie. Pokud se návštěva uskuteční, stane se staronový americký prezident prvním voleným lídrem v moderní historii, kterého britský panovník či panovnice přijme na dvě státní návštěvy. Starmer předal Trumpovi králův dopis před novináři při jejich setkání.
Trump dopis okamžitě otevřel, přečetl a v žertu zkontroloval, je-li na něm skutečně králův podpis, který vzápětí označil za „krásný“. Poté dopis podržel před kamerami.
„Toto je opravdu výjimečné. Toto se ještě nikdy nestalo. Je to bezprecedentní,“ řekl Starmer Trumpovi, načež jej jemně vybídl, aby na pozvání sdělil svou odpověď. „Odpověď je ano,“ odvětil Trump a dodal, že Británii navštíví spolu s první dámou Melanií. „Těšíme se, že tam budeme a uctíme krále... Vaše země je fantastická země a bude nám ctí tam být,“ uvedl prezident.
Po jednání politici zdůraznili, že obě země mají velmi blízké obchodní, kulturní a bezpečnostní vztahy. „Pouto mezi Spojeným královstvím a USA nemůže být silnější,“ napsal Starmer na síti X.
Labouristé Trumpa kritizovali, nyní jsou mírnější
Britský premiér a předseda Labouristické strany Kier Starmer je k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dlouhodobě kritický. Mezi labouristy však není sám. V roce 2018 tehdy ještě opoziční Starmer označil prezidenta Trumpa za člověka, který nechápe lidskost a důstojnost, reagoval tehdy na situaci v amerických detenčních centrech pro imigranty. V roce 2020 o vítězství Joea Bidena a Kamaly Harrisové naopak řekl: „Jejich vítězství je vítězstvím naděje a jednoty nad nepoctivostí a rozdělením.“
Daleko kritičtější byly výroky nynějšího ministra zahraničí a labouristy Davida Lammyho, který Trumpa v roce 2018 označil za „sociopata, který nenávidí ženy a sympatizuje s neonacisty“. V rozhovoru pro BBC v listopadu minulého roku o svých dřívějších výrocích řekl, že jde o „staré zprávy“ a že „dnes ví věci, které v té době nevěděl“. Podobné zmírnění rétoriky je od druhého zvolení Donalda Trumpa patrné u většiny labouristů.
Různé názory na zbrojení a válku na Ukrajině
Trump dlouhodobě kritizuje evropské země za nedostatečné výdaje na obranu a nově přišel s požadavkem, aby na ni členské státy NATO vynakládaly alespoň pět procent HDP. Varuje, že pokud členské státy nezaplatí, Spojené státy jim v případě napadení nepomohou.
Krátce předtím, než Starmer odletěl do Washingtonu, oznámil plán vlády zvýšit výdaje na obranu. Podle původního očekávání měla země na obranu vydat 2,3 procenta HDP v roce 2027. Starmer však oznámil zvýšení výdajů na 2,5 procenta HDP a nejpozději v roce 2034 na tři procenta HDP. Navýšení by mělo Velkou Británii vyjít na 17 miliard dolarů do roku 2027 (zhruba 400 miliard korun).
Oba státníci se také liší v pohledu na ruskou agresi na Ukrajině. Spojené státy odmítají Ukrajině posílat zbraně a pomoc, pokud s nimi nepodepíše dohodu o těžbě vzácných nerostných surovin. Odmítly také Rusko označit jako agresora a z války viní napadenou Ukrajinu. Naopak britský premiér 16. února prohlásil, že je připraven vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud to bude zapotřebí, a podepsal další balíček pomoci pro zemi, která se už tři roky brání ruské agresi.
