Britská vláda věří v dohodu, která ukončí brexitový pat. Labouristé jsou ale skeptičtí

Britský ministr financí Philip Hammond věří, že probíhající rozhovory mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy ohledně podoby brexitu přinesou „jistou formu dohody“. Vláda podle něj na jednání přistoupila s otevřenou myslí a nevymezila si žádnou červenou linii. Podle labouristky Diane Abbottové se však ve stanoviscích vlády neobjevil žádný posun, který by umožnil nalézt kompromis.

První fáze rozhovorů skončila po třech dnech v pátek, podle labouristů ale žádný pokrok nepřinesly a na víkend další jednání naplánována nejsou.

Úřad britské premiérky naopak v pátek uvedl, že je připraven s labouristy o změnách politické deklarace jednat i během víkendu.

„Očekáváme, že si dnes s Labouristickou stranou vyměníme několik textů, je to průběžný proces,“ uvedl Philip Hammond před sobotním zasedáním ministrů financí EU v Bukurešti. „Měli bychom tento proces ukončit v parlamentu…, ale měli bychom naslouchat návrhům ostatních. Někteří labouristé nám předkládají další návrhy a my jsme samozřejmě připraveni o nich diskutovat,“ citovala ministra britská stanice BBC.

Labouristé požadují zásadní změny v politické deklaraci, která stanovuje pobrexitové vztahy Spojeného království s Evropskou unií v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo práv v oblasti rybolovu. Ani pro jednu stranu však není deklarace právně závazná a deklarace není přímou součástí „rozvodové“ smlouvy s EU, kterou už britští poslanci třikrát odmítli.

Hammond věří, že EU další odklad schválí

Podoba a termín brexitu zůstávají dál nejasné. Velká Británie měla Evropskou unii původně opustit k 29. březnu, aktuální termín brexitu je 12. dubna. V pátek ale britská premiérka Theresa Mayová požádala dopisem předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června.

Podle vysoce postaveného unijního činitele však Tusk dospěl k závěru, že ve stávající situaci by byl nejlepším řešením roční odklad brexitu s tím, že Británie může odejít i dříve.

O dalším postupu budou prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí EU společně s premiérkou Mayovou jednat na mimořádném summitu ve středu. Pokud žádosti britské premiérky o odklad termínu brexitu nevyhoví, opustí podle všeho za šest dní Británie EU bez dohody.

Philip Hammond, který patří ve vládě premiérky Mayové k nejvíce proevropským ministrům, v Bukurešti zároveň naznačil, že je optimista, co se týče mimořádného summitu EU. „Většina kolegů, s nimiž hovořím, souhlasí s tím, že budeme potřebovat delší dobu, abychom tento proces zakončili,“ řekl ministr financí.

Macrona a Mayovou zachytil francouzský streetartový umělec Combo
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Mayová vsadila všechno, a nezískala nic, píší v Británii

Žádost premiérky Mayové o další odklad odchodu Británie z EU v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků.

List The Daily Telegraph označil uplynulé dny za „týden, kdy Mayová dala v sázku vše…, a nedosáhla ničeho“. Pod palcovým titulkem „brexitová zrada“ noviny naznačují, že rozhodnutí požádat o další odklad termínu brexitu představuje „existenciální hrozbu“ pro premiérčinu Konzervativní stranu.

Odklad odchodu Británie z EU na termín po 22. květnu by totiž znamenal, že by se země musela účastnit voleb do Evropského parlamentu, což je podle The Daily Telegraph pro mnohé konzervativce nepřijatelné. Premiérku už mnozí konzervativní poslanci varovali, že účast v evropských volbách by pro stranu byla katastrofou.

Financial Times upozorňuje mimo jiné na „chladnou reakci“, kterou páteční krok předsedkyně britské vlády v některých evropských metropolích vyvolal, i na to, že pohled Mayové a Tuska na délku případného odkladu se podstatně liší. Podle listu je většina lídrů zemí EU nakloněna delšímu odkladu „s přísnými podmínkami“.

List The Guardian ale tvrdí, že vlády v Paříži, Madridu či Bruselu nechtějí na dlouhý odklad brexitu přistoupit a připouštějí odklad vystoupení Británie z EU jen o několik týdnů. Na titulní stránce se list věnuje i jednáním mezi vládou a opoziční Labouristickou stranou. The Guardian cituje některé labouristické poslance, podle kterých premiérka „odmítá v brexitových rozhovorech přistoupit na kompromis“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 4 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...