Britská vláda věří v dohodu, která ukončí brexitový pat. Labouristé jsou ale skeptičtí

Britský ministr financí Philip Hammond věří, že probíhající rozhovory mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy ohledně podoby brexitu přinesou „jistou formu dohody“. Vláda podle něj na jednání přistoupila s otevřenou myslí a nevymezila si žádnou červenou linii. Podle labouristky Diane Abbottové se však ve stanoviscích vlády neobjevil žádný posun, který by umožnil nalézt kompromis.

První fáze rozhovorů skončila po třech dnech v pátek, podle labouristů ale žádný pokrok nepřinesly a na víkend další jednání naplánována nejsou.

Úřad britské premiérky naopak v pátek uvedl, že je připraven s labouristy o změnách politické deklarace jednat i během víkendu.

„Očekáváme, že si dnes s Labouristickou stranou vyměníme několik textů, je to průběžný proces,“ uvedl Philip Hammond před sobotním zasedáním ministrů financí EU v Bukurešti. „Měli bychom tento proces ukončit v parlamentu…, ale měli bychom naslouchat návrhům ostatních. Někteří labouristé nám předkládají další návrhy a my jsme samozřejmě připraveni o nich diskutovat,“ citovala ministra britská stanice BBC.

Labouristé požadují zásadní změny v politické deklaraci, která stanovuje pobrexitové vztahy Spojeného království s Evropskou unií v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo práv v oblasti rybolovu. Ani pro jednu stranu však není deklarace právně závazná a deklarace není přímou součástí „rozvodové“ smlouvy s EU, kterou už britští poslanci třikrát odmítli.

Hammond věří, že EU další odklad schválí

Podoba a termín brexitu zůstávají dál nejasné. Velká Británie měla Evropskou unii původně opustit k 29. březnu, aktuální termín brexitu je 12. dubna. V pátek ale britská premiérka Theresa Mayová požádala dopisem předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června.

Podle vysoce postaveného unijního činitele však Tusk dospěl k závěru, že ve stávající situaci by byl nejlepším řešením roční odklad brexitu s tím, že Británie může odejít i dříve.

O dalším postupu budou prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí EU společně s premiérkou Mayovou jednat na mimořádném summitu ve středu. Pokud žádosti britské premiérky o odklad termínu brexitu nevyhoví, opustí podle všeho za šest dní Británie EU bez dohody.

Philip Hammond, který patří ve vládě premiérky Mayové k nejvíce proevropským ministrům, v Bukurešti zároveň naznačil, že je optimista, co se týče mimořádného summitu EU. „Většina kolegů, s nimiž hovořím, souhlasí s tím, že budeme potřebovat delší dobu, abychom tento proces zakončili,“ řekl ministr financí.

Macrona a Mayovou zachytil francouzský streetartový umělec Combo
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Mayová vsadila všechno, a nezískala nic, píší v Británii

Žádost premiérky Mayové o další odklad odchodu Británie z EU v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků.

List The Daily Telegraph označil uplynulé dny za „týden, kdy Mayová dala v sázku vše…, a nedosáhla ničeho“. Pod palcovým titulkem „brexitová zrada“ noviny naznačují, že rozhodnutí požádat o další odklad termínu brexitu představuje „existenciální hrozbu“ pro premiérčinu Konzervativní stranu.

Odklad odchodu Británie z EU na termín po 22. květnu by totiž znamenal, že by se země musela účastnit voleb do Evropského parlamentu, což je podle The Daily Telegraph pro mnohé konzervativce nepřijatelné. Premiérku už mnozí konzervativní poslanci varovali, že účast v evropských volbách by pro stranu byla katastrofou.

Financial Times upozorňuje mimo jiné na „chladnou reakci“, kterou páteční krok předsedkyně britské vlády v některých evropských metropolích vyvolal, i na to, že pohled Mayové a Tuska na délku případného odkladu se podstatně liší. Podle listu je většina lídrů zemí EU nakloněna delšímu odkladu „s přísnými podmínkami“.

List The Guardian ale tvrdí, že vlády v Paříži, Madridu či Bruselu nechtějí na dlouhý odklad brexitu přistoupit a připouštějí odklad vystoupení Británie z EU jen o několik týdnů. Na titulní stránce se list věnuje i jednáním mezi vládou a opoziční Labouristickou stranou. The Guardian cituje některé labouristické poslance, podle kterých premiérka „odmítá v brexitových rozhovorech přistoupit na kompromis“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...