Britská premiérka Mayová skončila v čele konzervativců. Vládu zatím povede dál

Nahrávám video

Britská premiérka Theresa Mayová se v pátek vzdala funkce lídra Konzervativní strany, kterou zastávala od července 2016. V čele vlády ještě zůstane nejméně do konce července, kdy by měl být znám nový lídr a zároveň její nástupce na premiérském postu. Mayová odchází poté, co se jí nepodařilo v parlamentu prosadit dohodu o podmínkách brexitu, kterou dojednala s ostatními zeměmi Evropské unie.

Svůj konec v čele konzervativců ohlásila už před dvěma týdny po několika dnech stupňujícího se tlaku ze strany stranických kolegů i členů jejího kabinetu. Ve svém projevu před dveřmi Downing Street 10 zdůraznila, jak moc si váží toho, že měla možnost sloužit zemi, kterou miluje. Odchod z čela své strany Mayová dokoná odesláním dopisu poslaneckému klubu konzervativců známému jako Výbor 1922.

Hledání nového stranického lídra začne oficiálně až příští týden, ačkoli někteří kandidáti byli známí už 24. května. První fáze procesu bude v pondělí, kdy budou zájemci podávat přihlášky do volebního procesu, k čemuž potřebují podporu osmi poslanců.

Následovat budou hlasování na úrovni zákonodárců, z nichž vzejdou dva adepti s největší podporou. Mezi nimi se na závěr budou rozhodovat řadoví členové Konzervativní strany, kterých je přes 150 tisíc.

Hunt a Johnson ve frontě

Aktuálně jeví zájem o nahrazení Mayové jedenáct konzervativců. Podle britských médií mají zatím na své straně nejvíce poslanců bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

„Dlouhodobě se očekává, že finalní duel bude mezi Michaelem Govem a Borisem Johnsonem,“ uvedla pro ČT Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dodává ale, že ne vždy se favorizovaný kandidát nakonec stává lídrem.

„Stalo se to například v roce 2005, kdy byl favorizován David Davis, budoucí ministr pro brexit,  ale lídrem se nakonec stal David Cameron. To stejné v roce 1990, kdy byl hlavním favoritem Michael Heseltine, nikoliv John Major.  Ostatně v roce 1975 nebyla ani Margaret Thatcherová hlavní favoritkou,“ dodala akademička.

Předpodkládá se tedy, že na výsledek bude mít vliv mnoho faktorů včetně debaty kandidátů, kterou 18. června odvysílá britská stanice BBC. 

Brexit bez dohody je nepřijatelný jen pro minimum kandidátů

Co se týče brexitu, kandidáti pokrývají široké spektrum názorů na budoucí směřování Británie ve vyjednáváních. Pouze tři z jedenácti kandidátů považují brexit bez dohody za nepřijatelný, osm z nich ho považuje za možný a dvě kandidátky si naopak tvrdý brexit přejí.  

Britský deník The Times s odvoláním na vysoce postavený evropský zdroj v pátek napsal, že bez ohledu na to, kdo v premiérském křesle Mayovou vystřídá,  Německo a dalších 25 členských států EU podpoří případné další odložení brexitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron naopak již dříve avizoval, že další odklad brexitu nepodpoří, pokud ze strany Británie nedojde k výrazné změně strategie.  

Většina vlád členských zemí se podle zdroje domnívá, že budoucí lídr britských konzervativců bude nucen do konce října, kdy vyprší stávající lhůta pro odchod Spojeného království z EU, vyhlásit druhé referendum. To by dolní komoru britského parlamentu dostalo z patové situace. Podle zdroje se proto počítá i s variantou dalšího odkladu do jara.

Zároveň se však většina evropských vlád podle zdroje shoduje, že nové datum brexitu nesmí být později než v červnu příštího roku, protože se členské státy budou muset dohodnout na budoucím víceletém finančním rámci unie, tedy dlouhodobém rozpočtu pro roky 2021 až 2027.

Nového lídra čeká rozštěpená strana i společnost

Podle Brusenbauch Meislové bude ale nový lídr konzervativců i nadále čelit rozštěpené straně, která je stejně jako britská společnost polarizovanější než kdy dříve. „Očekává se, že k žádnému posunu v usmiřování strany nedojde a nástupce Theresy Mayové bude vyhrocenější v postoji k Evropě a Evropské unii,“ řekla odbornice.

Jaké jsou další plány současné premiérky po odchodu z čela vlády, zatím není jasné. Brusenbauch Meislová ale uvedla, že je pravděpodobné, že se Mayová z veřejného života na nějakou dobu stáhne.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 hhodinou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 hhodinou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 22 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...