Británie a Německo avizují další protiruské sankce

Německý kancléř Olaf Scholz v neděli podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových postizích hovořil i britský premiér Boris Johnson. Jsou reakcí na masakry civilistů, které oznámila Ukrajina. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.

Podle Johnsona jsou „ohavné útoky proti civilistům“ dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům. Británie, podobně jako Evropská unie či Spojené státy, již přijala sérii protiruských restrikcí zaměřených mimo jiné na ruské představitele, na majetek ruských prominentů v zahraničí či na ruské banky i firmy.

„Udělám vše, co je v mých silách, abych vyhladověl Putinovu válečnou mašinérii,“ uvedl Johnson. Podle britského premiéra je šéf Kremlu kvůli selhávající ruské invazi „zoufalý“.

„Zpřísňujeme naše sankce (proti Rusku), zvyšujeme vojenskou podporu (určenou Ukrajině) a současně posilujeme náš balíček humanitární pomoci určené těm, kdo ji potřebují,“ oznámil Johnson. List The Times dříve uvedl, že Johnson chce Ukrajině poskytnout protilodní střely, aby její armáda mohla potopit ruská válečná plavidla a ulevit ostřelovaným městům, na něž Rusové z lodí cílí.

Johnson řekl britským ministrům, že chce Ukrajině tyto zbraně dodat, aby zabránila ruskému postupu na Oděsu, napsal v sobotu The Times. Rusové tvrdí, že u přístavního města v neděli zničili ropnou rafinerii a tři zásobníky s palivem. Ukrajinské úřady uvedly, že útok cílil na kritickou infrastrukturu.

Německý kancléř sdělil, že „v kruhu spojenců schválíme v příštích dnech další opatření“. „Putin a jeho podporovatelé pocítí následky,“ řekl Scholz a zdůraznil, že vraždění civilistů je válečný zločin. „A budeme nadále dodávat zbraně Ukrajině, aby se mohla bránit ruské invazi,“ prohlásil také.

Návrh dohody není připraven k projednání prezidenty, popřela Moskva tvrzení Kyjeva

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva o tom, že by o dohodě mezi státy mohli jednat přímo prezidenti obou zemí. „Ukrajinská strana se stala realističtější ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny, ale návrh smlouvy není pro schůzku na nejvyšší úrovni připraven,“ sdělil Medinskij na komunikační platformě Telegram.

Šéf delegace ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija v sobotu oznámil, že navrhované dohody projednané tento týden na setkání v tureckém Istanbulu jsou připraveny k „přímé diskusi prezidentů“. Rusko podle něj akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou přístupu k otázce anektovaného poloostrova Krym.

Medinskij k tomu uvedl, že postoj Ruska ke Krymu a Donbasu je „neměnný“. „Pokud jde o připravenost návrhu smlouvy pro vrcholnou schůzku, bohužel nesdílím Arachamijův optimismus,“ dodal ruský vyjednavač s tím, že jednání budou pokračovat v pondělí na úrovni vedoucích delegací a expertů.

Moskva požaduje, aby se Ukrajina vzdala myšlenky na členství v NATO a aby uznala nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti na východě země i poloostrov Krym jako součást Ruska. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ale Ukrajina není ochotna vyměnit část svého území za mír s Ruskem.

Kaczyński: Jaderné zbraně v Polsku by značně zesílily odstrašení Moskvy

Polský vicepremiér Kaczyński v rozhovoru s Die Welt prohlásil, že by rozmístění amerických jaderných zbraní v Polsku „značně zesílilo odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy.

Polsko by podle vicepremiéra uvítalo také zvýšení americké vojenské přítomnosti v Evropě ze současných sto tisíc na 150 tisíc vojáků, a to z důvodu rostoucí ruské agresivity. Podle jeho názoru by mělo být 75 tisíc těchto vojáků umístěno trvale na východním křídle NATO, z toho padesát tisíc v Pobaltí a Polsku. 

Celkově by NATO mělo pomáhat Ukrajině více než dosud, míní Kaczyński. „Zaprvé by mělo zahájit mírovou misi (na Ukrajině),“ řekl s odkazem na polskou iniciativu, která momentálně nenachází v rámci Aliance dostatek podpory.

„Zadruhé, země NATO by měly konečně dodat zbraně, o které Zelenskyj důrazně žádá,“ dodal. Kyjev chce získat těžké zbraně včetně letectva, dělostřelectva či tanků, které by mu pomohly odrazit ruskou invazi.

K větším dodávkám zbraní na Ukrajinu vyzval Kaczyński jmenovitě Německo, které by podle něj rovněž mělo v Evropské unii prosadit ropné embargo vůči Rusku. Německo a další unijní země zastavení ruských dodávek ropy odmítá s tím, že by takový krok poškodil evropské ekonomiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...