Bez dohody do 50 dnů uvalí USA na Rusko tvrdá cla, hrozí Trump

Nahrávám video
Prezident USA Donald Trump jednal se šéfem NATO Markem Ruttem
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.

Spojené státy budou dodávat členským zemím Aliance zbraně, které za ně zaplatí, řekl Trump. Rutte na společném brífinku uvedl, že v rámci první vlny dodávek vojenského vybavení bude odesláno „obrovské množství“ zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany, raket a další munice. Podle Trumpa bude toto vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy.

Na otázku novinářů, zda se na Ukrajinu pošle jen munice do Patriotů či další celé systémy, prezident USA podle BBC odpověděl, že všechno, a upřesnil, že země pošlou na Ukrajinu své vlastní systémy Patriot a Spojené státy těmto zemím pošlou náhradu.

Zelenskyj Trumpovi poděkoval

„Jsem vděčný prezidentu Trumpovi za jeho snahu podpořit ochranu životů našich lidí,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod svého pravidelného večerního vzkazu. Připomněl také, že se v pondělí v Kyjevě setkal se zvláštním Trumpovým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, a toto jednání znovu označil za produktivní.

Zelenskyj také napsal na sociální síti X, že měl velmi dobrý rozhovor s prezidentem Trumpem, kterému poděkoval za ochotu podpořit Ukrajinu a pokračovat ve spolupráci na zastavení zabíjení a nastolení trvalého a spravedlivého míru. „Je důležité, že máme tak dobrý vztah a že členské země Aliance pracují na zvýšení výdajů na obranu. S prezidentem jsme diskutovali o nezbytných prostředcích a řešeních, abychom lidem poskytli lepší ochranu před ruskými útoky a posílili naše pozice. Jsme připraveni pracovat co nejproduktivněji na dosažení míru,“ sdělil ukrajinský prezident.

Na vyzbrojování Ukrajiny se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, řekl Rutte. „Ti všichni se toho chtějí účastnit. A to je teprve první vlna (dodávek zbraní). Bude jich víc. Takže uděláme to, že v rámci systémů NATO budeme pracovat na tom, abychom se ujistili, jaké balíky zbraní Ukrajinci potřebují,“ podotkl generální tajemník NATO.

Nejmenovaný zdroj obeznámený s těmito plány serveru Axios sdělil, že Spojené státy v první vlně prodají spojencům v NATO zbraně zhruba za deset miliard dolarů (212 miliard korun). Trump po boku Rutteho pouze řekl, že evropští spojenci nakoupí zbraně za „miliardy a miliardy dolarů“.

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí večer prohlásil, že Berlín by mohl v novém systému dodávek amerických zbraní Ukrajině přes NATO hrát zásadní roli. Oznámení Trumpa označil za důležitý krok.

Nahrávám video
Studio 6: Prezident Trump dal Rusku ultimátum
Zdroj: ČT24

Trump pohrozil Rusku stoprocentním clem

Trump také pohrozil Rusku velmi tvrdými cly a druhotnými cly vůči obchodním partnerům Ruska ve snaze izolovat Moskvu v globální ekonomice. „Obchod využívám k mnoha věcem,“ řekl Trump. „Ale je skvělý pro urovnávání válek.“ Trump informoval, že sekundární cla mohou být vůči Moskvě zavedena bez souhlasu Sněmovny reprezentantů nebo Senátu.

„Pokud se nedohodneme do padesáti dnů, je to velmi jednoduché, (clo) bude sto procent a hotovo,“ prohlásil americký prezident. Představitel Bílého domu pro agenturu Reuters upřesnil, že Trump měl na mysli uvalení cel ve výši sto procent na Rusko a druhotných cel na další země, které od Ruska nakupují ropu.

Americký prezident uvedl, že měl pocit, že s Mosvkou uzavřel dohodu ohledně rusko-ukrajinské války „asi čtyřikrát“. „Myslel jsem, že jsme měli mít dohodu uzavřenou už dávno, ale ono to prostě pokračuje a pokračuje,“ postěžoval si Trump.

Americký prezident odmítl odpovědět na otázku novinářů, co by dělal v případě, že se Putin rozhodne situaci eskalovat. Dodal však, že „mít silnou Evropu je v konečném důsledku velmi dobrá věc“. „Kdybych byl dnes (v pondělí) Vladimirem Putinem a vy byste mluvil o tom, co se chystáte udělat za padesát dní... zvážil bych, zda bych neměl brát jednání o Ukrajině vážněji,“ nechal se slyšet šéf NATO.

Nahrávám video
Události: Schůzka šéfa NATO Marka Rutteho a prezidenta USA Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala značí pondělní brífink změnu v Trumpově postoji. „V Bílém domě bylo cítit, že Donald Trump si je vědom toho, jak velký obrat to je. Proto také řekl, že ‚Putin ošálil (bývalého prezidenta USA Billa) Clintona, (George W.) Bushe, (Baracka) Obamu, (Joe) Bidena, ale mě ne‘. Byl to přitom Donald Trump, kdo po svém nástupu do Oválné pracovny zvolil vyjednávací taktiku, kdy Washington odmítl uznat, že Rusko je agresorem,“ vysvětlil zpravodaj.

Nyní podle Vostala americký prezident změnil postoj. „Americkým voličům ho prodává tak, že půjde o velmi výhodný byznys pro Ameriku, protože nejnovější zbraně za miliardy dolarů budou platit bohaté evropské národy. Ještě loni v kampani Trump řekl, že ruskou válku ukončí do 24 hodin. Jak ale zjistil, tak vyjednávání s Putinem, kterého i dnes (v pondělí) odmítl, na rozdíl od jeho předchůdce, označit za zabijáka, byla mnohem složitější, než si představoval,“ shrnul Vostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...