Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu, varuje vysoký představitel Schmidt

Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt.

Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu. To by podle něj znamenalo rozdělení ozbrojených sil země na dvě samostatné části a do Bosny by bylo nutné poslat více mezinárodních mírových jednotek, aby se zabránilo nové válce.

V současnosti na zachování míru v Bosně dohlíží sedmisetčlenný kontingent evropské vojenské mise EUFOR. Kromě toho si v Sarajevu udržuje formální základnu NATO. Mandáty obou na příští rok má tento týden schvalovat Rada bezpečnosti OSN, Rusko ale pohrozilo, že zablokuje příslušnou rezoluci, pokud z ní nebudou vypuštěny veškeré odkazy na vysokého představitele. 

To by ovšem oslabilo Schmidtovu autoritu jako mezinárodního dohlížitele na respektování Daytonské mírové dohody podepsané v roce 1995. Díky ní byly ukončeny válečné konflikty, které v první polovině devadesátých let provázely rozpad bývalé Jugoslávie.

Administrativní členění současné Bosny a Hercegoviny
Zdroj: Wikimedia/User:PANONIAN / Public domain

Odtržení bez vyhlášení

Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik hrozí stažením z celostátních institucí, a to včetně ozbrojených sil, přičemž by byla obnovena bosenskosrbská armáda. V polovině října Dodik řekl, že přinutí bosenskou armádu, aby se stáhla z Republiky srbské (RS) obklíčením jejích kasáren. Pro případ, že by se Západ pokusil vojensky zasáhnout, se odvolal na „přátele“, kteří „srbské věci“ slíbili podporu. Očividně tím mínil Srbsko a Rusko.

„To se rovná odtržení, bez oficiálního prohlášení,“ citoval The Guardian ze Schmidtovy zprávy doručené minulý týden v pátek generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Dodikovy činy podle vysokého představitele „ohrožují nejen mír a stabilitu země a regionu, ale mohou vést ke zrušení samotné Daytonské mírové dohody, pokud na ně mezinárodní společenství nebude reagovat“.

Bosnu a Hercegovinu na základě dohody tvoří Republika srbská a bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...