Bitva o Manbidž začala. Postup turecké armády zkusí zastavit syrská vládní vojska

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou syrských Kurdů dobýt významné severosyrské město Manbidž. Tureckem podporovaní syrští rebelové následně oznámili, že bitva o Manbidž už začala. V řadě severosyrských měst ovládaných Kurdy se rozmisťují syrští vládní vojáci, aby postup Turecka zastavili.

„Chystáme se uplatnit své rozhodnutí týkající se Manbidže,“ oznámil turecký prezident. Cílem Ankary je podle něj umožnit návrat do Manbidže syrským Arabům, kterým město podle Turecka patří.

Turecká televize již dříve informovala, že se vojska připravují na zahájení boje o Manbidž a nachází se na okraji města. Podle syrských státních médií vstoupila do města už i syrská vládní vojska.

Odpoledne syrští spojenci Turků na Twitteru oznámili, že „bitva o Manbidž již začala“. Na bojích se podle tureckých médií podílejí mimo jiné turecké speciální jednotky. I televize CNN Türk informovala, že v oblasti je slyšet zvuk palby. 

Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Syrská vládní vojska už zaujala pozice ve městě Tall Tamir, jež se nachází na severovýchodě země v blízkosti hranice s Tureckem na přístupové cestě k Ras al-Ajn, o které Turci a kurdské Syrské demokratické síly (SDF) bojují.

Lidé v Tall Tamiru podle agentury SANA syrskou armádu přivítali. Město leží zhruba třicet kilometrů od hranice s Tureckem na strategicky významné dálnici M4 spojující severovýchodní a severozápadní Sýrii. Turecká vojska v neděli oznámila, že dostala část dálnice pod kontrolu.

Vládní vojáci se už rozmisťují také v dalších místech včetně oblasti Manbidže ovládané SDF a hraničící jak s Tureckem, tak s oblastí Sýrie kolem Afrínu a Al-Bábu kontrolovanou od loňského jara, respektive léta roku 2016 tureckými vojáky. Asadův režim v neděli oznámil, že z Afrínu Turky vyžene.

Syrští vládní vojáci přijeli do obce Tall Tamir
Zdroj: Reuters

Vynucené spojenectví

Syrští Kurdové se o víkendu dohodli na spojenectví s režimem prezidenta Bašára Asada podporovaným Ruskem a Íránem. Reagovali tak na ofenzivu, kterou minulý týden zahájilo Turecko se svými spojenci převážně z řad syrských sunnitských Arabů.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zdůraznil, že Kreml je v úzkém kontaktu s Ankarou a nechce uvažovat o potenciálním střetu armád obou zemí, které teď stojí proti sobě. Rusko dříve na jedné straně zdůraznilo nutnost zachovat územní celistvost Sýrie, na straně druhé uvedlo, že Turecko má právo chránit své hranice.

Turci tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u hranic od teroristů, za něž označují syrské kurdské milice YPG. Chtějí tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlají převézt z Turecka část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků, které hostí. Boje již vyhnaly z domovů desetitisíce lidí. 

Americké stahování

Turecké invazi předcházelo oznámení prezidenta Donalda Trumpa o stažení amerických vojsk z oblastí kontrolovaných SDF. Ta byla na místě od dob společného boje proti takzvanému Islámskému státu.

Mnoho Kurdů vyjádřilo po ohlášení amerického odchodu lítost nad ztrátou dosavadního spojence. Trump za tento krok čelí kritice i doma. Opozice i mnozí republikáni mu vyčítají, že ponechal turecké armádě napospas bojovníky kurdských milicí, které pomohly v Sýrii porazit islamistické radikály.

Bílý dům na kritiku reagoval ostrými vyjádřeními vůči Turecku. Vyhrožuje, že pokud ofenzivu nezastaví, zavede proti němu sankce.

Tureckou akci kritizoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že může ohrozit jednotu v boji proti Islámskému státu. Ujistil však, že Ankara je stále důležitým členem aliance. 

Česko zastavilo vývoz zbrojního materiálu do Turecka

O situaci v pondělí jednali ministři zahraničí Evropské unie. Shodli se, že budou koordinovat omezení vývozu zbraní do Turecka, rozhodnutí o konkrétních krocích ale nechali na jednotlivých státech. 

Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové bude mít závazek podobný efekt jako vyhlášení zbrojního embarga. K embargu už dříve přistoupily Německo a Francie. 

Český ministr vnitra Jan Hamáček odpoledne oznámil, že ČR pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Vývoz vojenského materiálu z Česka do Turecka stoupl loni na 5,4 milionu eur (139,4 milionu korun), meziroční růst byl dvojnásobný.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zopakoval tureckému velvyslanci, že prioritou EU je diplomatické řešení situace v Sýrii. Vyzval Turecko k zastavení vojenské akce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...