Biden v OSN zdůraznil potřebu spolupráce, nechce studenou válku s Čínou

Nahrávám video

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku. Generální tajemník OSN António Guterres varoval před „největší kaskádou krizí v našich životech“ a zkritizoval přístup mezinárodního společenství k pandemii nebo klimatickým změnám. O covidu a klimatu mluvila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Biden zdůraznil potřebu spolupráce. Svět podle něj musí postupovat rychle a jednotně, aby zastavil pandemii covidu, „klimatickou krizi“ a porušování lidských práv.

„Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa,“ řekl prezident USA. „Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív.“

Biden promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě „silných nových pochybností“ ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Nahrávám video

Biden: USA chtějí zahájit „éru diplomacie“

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Taliban. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit „éru diplomacie“ a že použití vojenské síly by pro USA mělo být vždy až tou poslední možností.

„Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní,“ uvedl Biden. USA podle něj hodlají využívat rozvojové pomoci a „investovat do nových způsobů, jak pozvednout lidi po celém světě“.

V této souvislosti zmínil pandemii a následně avizoval, že USA ve středu oznámí „dodatečné závazky“ na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes sto šedesát milionů dávek vakcín.

„Nejvyšší možné ambice“ v klimatické krizi

Biden se poté věnoval i „klimatické krizi, která nemá hranice“. Od odborníků prý slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval lídry z celého světa, aby na listopadovou klimatickou konferenci v Glasgow přišli s „nejvyššími možnými ambicemi“ a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Spojené státy si letos na jaře vytyčily nový klimatický cíl, kterým je pokles emisí skleníkových plynů do konce dekády o padesát až pětapadesát procent ve srovnání s rokem 2005. Podle analýzy, kterou v pátek publikovala OSN, ovšem při dodržení aktuálně platných národních cílů svět do roku 2030 ani zdaleka neomezí emise do takové míry, jaká je potřebná k odvrácení katastrofálních následků změny klimatu.

Biden uvedl, že v ekologických i dalších otázkách jsou USA připraveny spolupracovat s každou zemí, která usiluje o mírové řešení problémů.

Ve svém projevu přímo nezmínil Čínu, jeho slova o nové studené válce ovšem zjevně souvisela s napjatými vztahy s Pekingem. USA podle Bidena nechtějí vidět svět rozdělený do „pevných bloků“, budou ovšem „energicky soutěžit a vést svými hodnotami a silou“.

Čínský prezident se ke vztahům s USA přímo nevyjádřil

Ani čínský prezident Si Ťin-pching se k napětí mezi oběma státy přímo nevyjádřil. Ve svém projevu vyzdvihoval multilateralismus a potřebu řešit neshody prostřednictvím „dialogu a spolupráce“.

Stejně tak nepřišla přímá reakce na americko-britsko-australské bezpečnostní partnerství odhalené minulý týden, jehož součástí je plán rozšířit výbavu australské armády o americké ponorky na jaderný pohon.

Čínská ambasáda ve Washingtonu nový pakt bezprostředně odsoudila, prezident Číny se ovšem zatím k věci veřejně nevyjádřil. Nyní se nechal slyšet, že „vojenské intervence zvenčí a takzvané demokratické transformace nepřináší nic než škody“, aniž by jmenoval USA.

Si označil za „naléhavou prioritu“ spravedlivou distribuci covidových vakcín ve světě. Čína bude usilovat o to, aby do konce roku poskytla do zahraničí celkem dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Dále zmínil i plán týkající se rozvojových zemí, kterým prý Čína do konce roku daruje sto milionů dávek. V samotné Číně se dosud vyočkovalo skoro 2,2 miliardy dávek, ukazují statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse.

Si Ťin-pching se do rozpravy Valného shromáždění zapojil prostřednictvím předtočeného projevu. Deník The New York Times uvádí, že původně měl čínský příspěvek přednést vicepremiér, ale „čínský vůdce zjevně během posledních dní změnil názor“.

Guterres: Svět je na pokraji propasti

Podle Guterrese je svět na pokraji propasti a musí se probudit. „Jdeme špatným směrem,“ prohlásil na úvod svého projevu před zahájením všeobecné rozpravy, v níž v následujících hodinách a dnech vystoupí zástupci 193 členských zemí OSN.

Generální tajemník kromě pandemie a klimatických změn zdůraznil dramatický vývoj v zemích jako Afghánistán nebo Etiopie a kritizoval „vzestup nedůvěry a dezinformací“ a „do očí bijící nerovnosti“. Výstražné signály související se změnou klimatu podle něj dosahují „vrcholné intenzity“.

„Chybí nám solidarita, a to v momentě, kdy ji nejvíc potřebujeme,“ řekl Guterres. Za příklad dal propastný rozdíl v míře proočkovanosti proti covidu-19 mezi západním světem a rozvojovými zeměmi. Kritizoval skutečnost, že v některých zemích dávky vakcín končí v odpadu, zatímco „přes 90 procent Afričanů stále čeká na první dávku“.

„Potřebujeme vést dialog. Potřebujeme pochopení. Potřebujeme investovat do prevence, zachovávání a upevňování míru,“ řekl generální tajemník OSN. V projevu odkázal také na napětí mezi Pekingem a Washingtonem, když uvedl, že bude nemožné čelit ekonomickým výzvám a jiným krizím v situaci, kdy „dvě největší ekonomiky světa“ nebudou spolupracovat.

Čaputová: Nerovnost vakcinace je selhání politiků

Na programu bylo i vystoupení prezidentky Slovenska Zuzany Čaputové, která mluvila především o boji proti pandemii covidu-19 a hrozbě klimatických změn.

Prezidentka uvedla, že téměř pětasedmdesát procent ze všech vyočkovaných dávek bylo podáno jen v desítce zemí. Na druhé straně je padesát zemí, kde míra proočkovanosti nedosahuje ani pěti procent. „Tohle je selhání politiky, které se v přímém přenosu odehrává na světové scéně,“ řekla. „Solidarita by měla být naším vůdčím principem, nikoli pouhou možností. Vakcíny musí být dostupné všem.“

Čaputová svůj několikaminutový příspěvek nepřednesla v zasedacím sále v New Yorku, ale zařadila se mezi ty světové lídry, kteří se rozhodli zaslat předtočený projev. V jeho úvodu dala najevo „jistý optimismus“ plynoucí ze skutečnosti, že delegace členských zemí OSN letos opět mají možnost sejít se na jednom místě po loňském zasedání konaném na dálku.

Zároveň však uvedla, že svět by se neměl rychle vracet do zajetých kolejí „jen proto, že můžeme“. „Naše vzpomínky na to, jak to bylo dřív, musí být doplněny o úvahy o tom, zda to bylo správně.“

„Země křičí, že to s námi déle nevydrží“

V otázce klimatických změn vyzvala k rychlému dojednání globální úmluvy, která by zabránila podnikům obcházet přísnější ekologické regulace přesouváním výroby do regionů s volnějšími pravidly.

Připomenula i srpnovou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), podle níž už nelze odvrátit globální oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. „Dosud Země šeptala, ale teď křičí, že to s námi déle nevydrží, že lidstvo je příliš těžké břemeno,“ míní Čaputová. 

V New Yorku už je také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Ten letos zastupuje Česko poté, co se posledních dvou Valných shromáždění OSN účastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Kulhánek vystoupí s projevem při všeobecné rozpravě v sobotu 25. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 1 mminutou

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 36 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech uvedl, že dohoda s Íránem je stále možná.
01:57Aktualizovánopřed 38 mminutami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 1 hhodinou

VideoPoláci se v armádních kurzech učí zvládat krizové situace, zájem mají tisíce lidí

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.
před 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 11 hhodinami
Načítání...