Biden se musí vrátit k Trumpově praxi, rozhodl soud. Žadatelé o azyl budou čekat v Mexiku

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena musí obnovit migrační program, který zavedla republikánská vláda Donalda Trumpa. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, když odmítl Bidenovy snahy o zablokování verdiktu nižší instance, jenž tuto obnovu nařizoval. Trumpův program nutí migranty čekat v Mexiku na vyřízení žádostí o azyl v USA.

Program nazvaný Protokoly ochrany migranta (MPP), někdy také přezdívaný Zůstaň v Mexiku, zavedla předchozí vláda republikánského prezidenta Donalda Trumpa v roce 2019. Žadatelé o azyl v USA byli v jeho rámci vraceni do Mexika, aby tam čekali na vyřízení své žádosti americkými úřady. Program měl odradit žadatele o azyl, ale podle jeho kritiků upíral lidem právo žádat o ochranu v USA a nutil je čekat v nebezpečných mexických pohraničních městech.

Demokratický prezident Joe Biden po nástupu do Bílého domu program zrušil. Americké státy Texas a Missouri následně podaly proti tomuto rozhodnutí žalobu. Soud v Texasu nedávno nařídil obnovení kontroverzního programu s odůvodněním, že Bidenova administrativa porušila zákon, jenž vyžaduje při zavádění politiky podstoupení určitých procedurálních kroků, uvedla televize CNN.

Pochyby o svévoli

Vláda požádala o zablokování tohoto rozhodnutí, argumentovala mimo jiné tím, že prezident má „jasnou pravomoc určovat imigrační politiku“. Nejvyšší soud však nyní dospěl k závěru, že administrativa nevyvrátila tvrzení, že ukončení programu bylo „svévolné“. Agentury zároveň podotkly, že s tímto rozhodnutím nesouhlasila trojice liberálních soudců. Nejméně pět z šesti konzervativních členů Nejvyššího soudu, z nichž tři jmenoval Trump, hlasovalo pro obnovení programu, podotkla AP.

Soudní usnesení znamená, že rozhodnutí soudu nižší instance z Texasu nyní vstupuje v platnost, podotýká Reuters. Podle AP zatím není jasné, kolika lidí se verdikt dotkne a jak rychle se to stane. Nic ovšem nebrání tomu, aby se vláda znovu pokusila program ukončit, uvedla agentura.

Podle serveru BBC News bylo do programu zařazeno přibližně sedmdesát tisíc běženců. Bidenova administrativa začala jejich případy měsíc po inauguraci prezidenta postupně zpracovávat a migranty pouštět do USA, aby tam mohli vyčkat na projednání jejich žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...