Biden ostře kritizoval zásah konvoje v Gaze. Izrael přiznal vážnou chybu

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Biden se zařadil mezi západní politiky, kteří odsoudili izraelskou armádu za zabití pracovníků charitativní organizace WCK. Podle agentury AP volil ostřejší tón než při svých dřívějších kritických slovech na adresu Izraele, pro nějž je Washington klíčovým spojencem. Incident je podle šéfa Bílého domu tragédií, kterou musí Izrael rychle vyšetřit, vyvodit odpovědnost a závěry zveřejnit.

„Ještě tragičtější je, že to není ojedinělý incident. Tenhle konflikt je v nedávné historii nejhorší, co se zabitých humanitárních pracovníků týče,“ uvedl v prohlášení.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že Izrael musí zlepšit koordinaci mechanismů, které mají chránit humanitární pracovníky a civilisty v Pásmu Gazy. „Nezáleží tolik na tom, jak se chyby dopustili. Ve výsledku je tu sedm mrtvých humanitárních pracovníků, kteří se tam snažili poskytnout humanitární pomoc. Takže ať už byl důvod, který vedl k této tragédii, jakýkoli, ať už došlo k jakémukoliv pochybení v rámci Izraelských obranných sil, je to nepřijatelné a musí se polepšit,“ řekl Miller podle agentury Reuters.

K incidentu se ve středu na sociální síti X vyjádřil také polský premiér Donald Tusk. Podle něj podrobuje těžké zkoušce polskou solidaritu s Izraelem. Sdělil také, že k rozčilení Varšavy přispívají i reakce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského velvyslance v Polsku Jaakova Livneho, který v souvislosti s negativními reakcemi na úder v Gaze mluvil o antisemitismu.

Nahrávám video

„Pane premiére Netanjahu, pane velvyslanče Livne, drtivá většina Poláků po útoku Hamásu na Izrael prokázala plnou solidaritu s Izraelem. Dnes tuto solidaritu podrobujete těžké zkoušce. Tragický útok na dobrovolníky a vaše reakce budí pochopitelné rozčilení,“ napsal Tusk. Polsko útok odsoudilo už v úterý, dle médií prokuratura v Přemyšlu začala prověřovat okolnosti úmrtí polského pracovníka.

„Pokud se potvrdí, že to byl úmyslný čin, není pochyb, že čelíme válečnému zločinu, za nějž musí být někdo potrestán,“ prohlásil předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Holownia.

Polská diplomacie si na pátek předvolala izraelského velvyslance, aby s ním projednala „novou situaci v polsko-izraelských vztazích“ a také „morální, politickou a finanční odpovědnost“ za incident v Pásmu Gazy, řekl náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Setkání „je velice potřebné“ a bude „velmi ku prospěchu oběma stranám“, zdůraznil polský diplomat.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi sdělil, že tragický omyl byl důsledkem špatné identifikace cíle ve složitých nočních podmínkách. „Byla to chyba, která následovala po špatné identifikaci – v noci, během války, za velmi složitých okolností. Nemělo se to stát,“ prohlásil Halevi bez dalších podrobností.

Herzog slíbil důkladné vyšetření incidentu

Už v úterý se za zásah omluvil také izraelský prezident Herzog. „Vyjádřil hluboký zármutek a upřímnou omluvu za tragickou ztrátu životů zaměstnanců WCK v Pásmu Gazy (...) a vyjádřil soustrast jejich rodinám a blízkým,“ stojí v prohlášení Herzogovy kanceláře.

Podle něj izraelský prezident zakladateli WCK Josému Andrésovi také řekl, že incident bude důkladně vyšetřen, a „potvrdil závazek Izraele dodávat a zlepšovat humanitární pomoc obyvatelům Pásma Gazy“. Andrésovi Herzog poděkoval za to, že se WCK „zasazuje o blaho Izraelců a Palestinců a o hodnoty lidskosti“.

  • globální organizace distribuující jídlo na místech zasažených živelní pohromou i ve válečných konfliktech
  • její pracovníci aktivně pomáhají na Ukrajině, která se od února 2022 brání obnovené ruské invazi
  • pomáhala i v Izraeli po útoku Hamásu ze 7. října 2023
  • sídlo má v USA
  • založil ji kuchař José Andrés

Při útoku na konvoj zahynuli občané Austrálie, Británie a Polska a také Palestinci a člověk s občanstvím Spojených států a Kanady. Podle WCK byl konvoj zasažen ve chvíli, kdy opouštěl sklad v Dajr Balahu, kde vyložil více než sto tun humanitární potravinové pomoci dopravené do Pásma Gazy po moři.

Těla šesti ze zabitých pracovníků s cizí státní příslušností byla ve středu přes přechod Rafáh převezena do Egypta, odkud budou repatriována.

WCK v důsledku incidentu pozastavila své aktivity na palestinském území. Spolu se španělskou nevládní organizací Open Arms organizuje dodávky humanitárních zásob do Pásma Gazy po námořním koridoru z Kypru. Podporu dodávkám pomoci skrze humanitární koridor přerušily i Spojené arabské emiráty.

To může dle pozorovatelů přinést další zhoršení humanitární situace. Skupina vládních expertů na humanitární pomoc v úterý varovala Bílý dům a další složky americké administrativy, že části Pásma Gazy pravděpodobně již zažívají hladomor. Sílící nedostatek jídla za izraelské ofenzivy označila za „bezprecedentní v moderních dějinách“.

Úterní izraelský útok na humanitární konvoj je pro Izrael velkým diplomatickým problémem, který přichází zrovna v době, kdy i izraelští spojenci zpochybňují metody, kterými židovský stát vede svou kampaň v Pásmu Gazy. Incident kromě Spojených států a Polska odsoudily také Evropská unie, Španělsko, Británie, Austrálie či Kypr. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému a transparentnímu vyšetření události.

Spojené státy však neočekávají, že izraelský úder ovlivní zprostředkovávané rozhovory o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. „Jednání o příměří a rukojmích pokračují,“ podotkl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby s tím, že nepředpokládá, že by incident měl na jednání „nějaký konkrétní dopad“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...