Biden měl odstoupit dříve, řekla demokratka Pelosiová k prohraným volbám

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.

„Kdyby prezident vystoupil dříve, mohli se o post ucházet i jiní kandidáti,“ řekla Pelosiová v rozhovoru, jehož úryvky NYT zveřejnil v pátek. Biden odstoupil z volebního klání letos v červenci. Podle NYT někteří demokraté očekávali, že následovat bude vnitrostranická soutěž o nového kandidáta, což potvrdila i Pelosiová. „Očekávalo se, že pokud prezident odstoupí, budou otevřené primárky,“ uvedla.

„Kamala by si v nich podle mě vedla dobře a byla by silnější v dalším postupu. Ale to my nevíme. To se nestalo. Žijeme s tím, co se stalo. (...) Kdyby (odstoupil) mnohem dříve, bylo by to jiné,“ řekla Pelosiová, kterou server BBC označuje za jednu z nejsilnějších političek ve Washingtonu.

Biden vyjádřil podporu Harrisové do hodiny poté, co v červenci ukončil svou kampaň, přičemž toto rozhodnutí učinil až po intenzivní nátlakové kampani ze strany demokratů, kterou v tichosti podle NYT vedla právě Pelosiová. Harrisová pak během dvou týdnů rychle získala podporu delegátů národního sjezdu Demokratické strany.

Demokraté hledají „obětního beránka“

Server BBC k vyjádření Pelosiové poznamenal, že politička tím viní Bidena z volebního neúspěchu za situace, kdy demokraté hledají obětního beránka prohraného hlasování.

Pelosiová zároveň odmítla, že by za prohrou demokratů stál odklon od pracující třídy, jak se po volbách vyjádřil například senátor Bernie Sanders. V rozhovoru naznačila, že za ztráty u pracujících mohou spíše věci související se společenskými otázkami.

„Označují to takto – zbraně, bůh a gayové,“ řekla Pelosiová k pracující třídě. „Zbraně jsou problém; gayové jsou problém, a nyní přisuzují velký význam transgenderovým otázkám; a v některých komunitách, když mluví o bohu, my mluvíme o právu žen na volbu,“ uvedla někdejší šéfka Sněmovny. Odkazovala přitom na polarizující a před volbami intenzivně probíraná témata držení zbraní, reprodukčních práv a práv LGBT+ komunity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...