Biden chce výrazně omezit udělování azylu na hranici s Mexikem

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

„Tento krok nám pomůže získat kontrolu nad hranicí, obnovit v procesu pořádek,“ řekl Biden, když iniciativu prezentoval médiím. Zároveň zdůrazňoval, že dlouhodobé problémy amerického imigračního systému může vyřešit jen společný postup republikánů a demokratů v Kongresu.

Prezidentovo nařízení by přerušilo dlouhodobě poskytovanou ochranu žadatelům o azyl a ukazuje, jak se debata ve Spojených státech v posledních letech výrazně posunula směrem k potlačování migrace, napsal deník The New York Times (NYT). Média Bidenovo rozhodnutí spojují s kampaní před prezidentskými volbami, v níž prezident čelí neustálým obviněním Republikánské strany, že nelegální migraci z Mexika ignoruje, nebo dokonce podporuje.

Republikáni v Kongresu přitom na začátku roku potopili kompromisní plán imigrační reformy dojednaný zástupci dvou velkých stran v Senátu. Plán zahrnoval významné restrikce včetně možnosti pozastavit azylové procesy při vysokých počtech přicházejících migrantů, nyní se Biden pokouší alespoň část návrhů uvést do praxe sám.

Nové nařízení počítá s tím, že USA budou žadatele o azyl odmítat, když budou počty migrantů zachycovaných po vstupu z Mexika mimo hraniční přechody nad 2500 denně, napsala AP. Aktuálně podle tisku američtí pohraničníci zadržují na hranicích více lidí, v neděli to například podle informací listu NYT bylo přes tři a půl tisíce.

Bílý dům v tiskové zprávě prezentoval omezení azylových procesů jako dočasnou záležitost. Podle informací AP by jej vláda po spuštění stáhla až tehdy, když by se denní počty zaznamenaných nelegálních přechodů delší dobu držely pod 1500 denně. Na takto nízké úrovni byly naposledy v létě roku 2020, tedy krátce po vypuknutí pandemie covidu-19.

Při platnosti oznámeného mechanismu by mohly úřady zadržené migranty vyhošťovat v řádu dní nebo i hodin. Plán zároveň zahrnuje i některé „humanitární výjimky“, například pro děti bez dospělého doprovodu. Zpravodajský web Axios jej nicméně označil za „drastický“ a za důkaz pozoruhodného posunu vládní politiky k imigračním restrikcím.

Nový přístup může narazit u soudů

Biden před zvolením v roce 2020 kritizoval svého předchůdce Donalda Trumpa za omezování práva žádat o azyl, v prezidentské funkci ovšem na jeho politiku do značné míry navazuje. Kongres při tom žádá o komplexní reformu, která by posílila dlouhodobě přetížený azylový systém, v němž projednání jednotlivých případů může trvat roky. Na konci loňského roku čelil rekordnímu náporu, když pohraničníci evidovali i deset tisíc nelegálních vstupů z Mexika denně, letos i díky spolupráci s Mexikem počty příchozích klesají.

Biden se v úterý před televizními kamerami opět vymezoval vůči protiimigrační rétorice i plánům Trumpa, který slibuje v případě znovuzvolení masové deportace cizinců. „Jsem přesvědčen, že imigrace byla vždy životodárnou silou Ameriky,“ poznamenal. Dodal však, že „abychom ochránili Ameriku jako zemi, která imigranty vítá, musíme nejdřív zajistit hranici“.

Podobně jako dřívější omezení současné vlády nebo Trumpovy administrativy ovšem může i nový Bidenův plán narazit u soudů. Stížnost proti němu již ohlásila Americká unie občanských práv (ACLU), která loni uspěla s žalobou proti opatření, podle kterého by mohli žádat o azyl jen ti migranti, kteří po cestě do USA podali žádost ve třetí zemi a tam byli odmítnuti. „Bidenova administrativa právě oznámila exekutivní nařízení, které vážně omezí zákonné právo lidí žádat o azyl. Napadneme to u soudu,“ napsala skupina na sociální síti X.

Republikáni zase prezidentův postup označují za prázdné gesto. „Ve skutečnosti je to jenom divadlo, protože ví, že máme za tři týdny debatu,“ uvedl Trump, který se v listopadových volbách nejspíše znovu s Bidenem utká. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zase prohlásil, že kdyby Bidenovi „na hranici záleželo, udělal by to už dávno“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...