Biden chce výrazně omezit udělování azylu na hranici s Mexikem

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

„Tento krok nám pomůže získat kontrolu nad hranicí, obnovit v procesu pořádek,“ řekl Biden, když iniciativu prezentoval médiím. Zároveň zdůrazňoval, že dlouhodobé problémy amerického imigračního systému může vyřešit jen společný postup republikánů a demokratů v Kongresu.

Prezidentovo nařízení by přerušilo dlouhodobě poskytovanou ochranu žadatelům o azyl a ukazuje, jak se debata ve Spojených státech v posledních letech výrazně posunula směrem k potlačování migrace, napsal deník The New York Times (NYT). Média Bidenovo rozhodnutí spojují s kampaní před prezidentskými volbami, v níž prezident čelí neustálým obviněním Republikánské strany, že nelegální migraci z Mexika ignoruje, nebo dokonce podporuje.

Republikáni v Kongresu přitom na začátku roku potopili kompromisní plán imigrační reformy dojednaný zástupci dvou velkých stran v Senátu. Plán zahrnoval významné restrikce včetně možnosti pozastavit azylové procesy při vysokých počtech přicházejících migrantů, nyní se Biden pokouší alespoň část návrhů uvést do praxe sám.

Nové nařízení počítá s tím, že USA budou žadatele o azyl odmítat, když budou počty migrantů zachycovaných po vstupu z Mexika mimo hraniční přechody nad 2500 denně, napsala AP. Aktuálně podle tisku američtí pohraničníci zadržují na hranicích více lidí, v neděli to například podle informací listu NYT bylo přes tři a půl tisíce.

Bílý dům v tiskové zprávě prezentoval omezení azylových procesů jako dočasnou záležitost. Podle informací AP by jej vláda po spuštění stáhla až tehdy, když by se denní počty zaznamenaných nelegálních přechodů delší dobu držely pod 1500 denně. Na takto nízké úrovni byly naposledy v létě roku 2020, tedy krátce po vypuknutí pandemie covidu-19.

Při platnosti oznámeného mechanismu by mohly úřady zadržené migranty vyhošťovat v řádu dní nebo i hodin. Plán zároveň zahrnuje i některé „humanitární výjimky“, například pro děti bez dospělého doprovodu. Zpravodajský web Axios jej nicméně označil za „drastický“ a za důkaz pozoruhodného posunu vládní politiky k imigračním restrikcím.

Nový přístup může narazit u soudů

Biden před zvolením v roce 2020 kritizoval svého předchůdce Donalda Trumpa za omezování práva žádat o azyl, v prezidentské funkci ovšem na jeho politiku do značné míry navazuje. Kongres při tom žádá o komplexní reformu, která by posílila dlouhodobě přetížený azylový systém, v němž projednání jednotlivých případů může trvat roky. Na konci loňského roku čelil rekordnímu náporu, když pohraničníci evidovali i deset tisíc nelegálních vstupů z Mexika denně, letos i díky spolupráci s Mexikem počty příchozích klesají.

Biden se v úterý před televizními kamerami opět vymezoval vůči protiimigrační rétorice i plánům Trumpa, který slibuje v případě znovuzvolení masové deportace cizinců. „Jsem přesvědčen, že imigrace byla vždy životodárnou silou Ameriky,“ poznamenal. Dodal však, že „abychom ochránili Ameriku jako zemi, která imigranty vítá, musíme nejdřív zajistit hranici“.

Podobně jako dřívější omezení současné vlády nebo Trumpovy administrativy ovšem může i nový Bidenův plán narazit u soudů. Stížnost proti němu již ohlásila Americká unie občanských práv (ACLU), která loni uspěla s žalobou proti opatření, podle kterého by mohli žádat o azyl jen ti migranti, kteří po cestě do USA podali žádost ve třetí zemi a tam byli odmítnuti. „Bidenova administrativa právě oznámila exekutivní nařízení, které vážně omezí zákonné právo lidí žádat o azyl. Napadneme to u soudu,“ napsala skupina na sociální síti X.

Republikáni zase prezidentův postup označují za prázdné gesto. „Ve skutečnosti je to jenom divadlo, protože ví, že máme za tři týdny debatu,“ uvedl Trump, který se v listopadových volbách nejspíše znovu s Bidenem utká. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zase prohlásil, že kdyby Bidenovi „na hranici záleželo, udělal by to už dávno“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 22 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 7 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...