Biden čelí tlaku. Klíčový bude nominační sjezd v srpnu

Ve Spojených státech je nyní jedním z hlavních témat pozice Joe Bidena v prezidentských volbách i jeho zdravotní stav. Úřadující hlava státu si po červnové přímé debatě s republikánským konkurentem Donaldem Trumpem v průzkumech pohoršila. Obavy v řadách Demokratické strany sílí a objevují se názory, že by si Biden měl ještě rozmyslet svou kandidaturu. Za jakých okolností by mohl být jako kandidát nahrazen a koho americká média tipují jako případnou alternativu?

Diskuze o tom, zda je Biden vhodný prezidentský kandidát za Demokratickou stranu, zesílily po první přímé debatě s Donaldem Trumpem před blížícími se listopadovými volbami. Od televizní konfrontace názorů 27. června americká média analyzují rozložení sil mezi oběma kandidáty. The Washington Post ve čtvrtek prezentoval nejaktuálnější volební průzkum, podle kterého Bidenovy preference mírně oslabují.

Záleží na samotném Bidenovi, zda by se rozhodl odstoupit. The New York Times také uvedl, že je stále čas na změnu. Oficiálně se o kandidátovi v prezidentské kampani má rozhodovat na nominačním sjezdu Demokratické strany, který začíná 19. srpna v Chicagu.

Delegáti mají hlasovat podle výsledků primárek. Jediným vážným a oficiálním kandidátem je stále Biden. V prvním kole bude hlasovat celkem 3934 přislíbených delegátů. Pokud první kandidát získá většinu, tedy 1968 hlasů, bude to on, kdo půjde do prezidentských voleb.

Oficiální pravidla Demokratické strany nabízejí podle The New York Times jistou hypotézu, při níž by delegáti, kteří byli na straně Bidena, mohli změnit situaci. Pravidla říkají pouze to, že mají delegáti hlasovat „podle svého svědomí“.

Delegáti by tedy měli dát hlas tomu, koho podle nich chtějí jejich voliči, nemusí to ale nutně být ten, kdo doopravdy primárky vyhrál. „Jediný způsob, jak by došlo k nahrazení Bidena bez jeho souhlasu, se jeví to, kdyby se většina z necelých čtyř tisíc delegátů rozhodla, že by neměl být nominován a mají někoho lepšího, pro koho by hlasovali,“ popisuje vedoucí pracovnice Brookings Institution a odbornice na nominační proces strany Elaine Kamarcková. Experti oslovení The New York Times ale „Bidenovo vyšachování“ nepovažují za reálné.

Biden by případnou rezignací uvolnil přes 3800 delegátů, které získal pro svou nominaci. Ti by hlasovali pro jakéhokoliv nominanta, kterého uznají za vhodného. Podle The New York Times by byli ve své volbě naprosto volní, což by mohlo Demokratické straně přivodit spory o to, kdo se stane lídrem v kampani. Nejednotnost pak může demokratického kandidáta mířícího do podzimních voleb oslabit.

Nahrávám video

Varianta Harrisová

První volbou při případné Bidenově náhradě by byla zřejmě nynější viceprezidentka Kamala Harrisová. The New York Times uvedl i několik dalších možných adeptů. Spekuloval o guvernérce Gretchen Whitmerové z Michiganu, guvernérech Joshi Shapirovi z Pensylvánie, Gavinu Newsomovi z Kalifornie, J. B. Pritzkerovi z Illinois a Andym Beshearovi z Kentucky. The Wall Street Journal ještě přidal jméno guvernéra Marylandu Wese Moorea a senátory Raphaela Warnocka z Georgie s Amy Klobucharovou z Minnesoty.

Harrisová po červnové debatě Bidena veřejně v rozhovorech hájila. Voličům i donátorům kampaně vzkázala, aby se zaměřili „spíše výsledky a práci prezidenta v jeho úřadu než pouze na devadesátiminutový výkon v debatě“. A dodala, že „volby nerozhodne jedna červnová noc a Trump nemá povahu na to, aby byl prezidentem“.

Průzkum CNN zveřejněný zkraje července ukazuje, že Harrisová by zaostávala za Trumpem o dva procentní body. Informaci uvedl server BBC s tím, že by šlo o lepší výsledek než u Bidena, který ztrácí na Trumpa pět až šest procentních bodů.

Server The Wall Street Journal připomněl, že Harrisová v posledních měsících převzala větší roli ve veřejné správě a zapojila se do otázek národní bezpečnosti. Devětapadesátiletá právnička se připojila k Bidenovi například na jednáních s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Přednesla hlavní projevy týkající se konfliktu na Blízkém východě, přičemž apelovala na řešení poválečného plánu v Gaze.

Harrisová ani zástupci jejího týmu se ke spekulacím ohledně jejího vstupu do hlavní pozice v kampani nechtěli vyjádřit. Biden také veřejně nevyslovil případnou podporu viceprezidentce, na summitu NATO ale podotkl, že si Harrisovou vybral mimo jiné proto, že je schopna vést zemi. Zastánci Harrisové mimo dat z průzkumů upozorňují také na fakt, že by mohla těžit z hlasů afroamerických, latinskoamerických a mladých voličů.

V klíčových státech Biden ztrácí

Americký deník The Washington Post shromáždil data z průzkumů na národní úrovni a v jednotlivých státech. Zahrnul také hledisko, koho občané v jednotlivých státech volili v posledních dvou prezidentských volbách. Americký deník se zaměřil na sedm států, kde volby mohou být klíčové pro celkový výsledek: Wisconsin, Pensylvánie, Michigan, Severní Karolína, Nevada, Arizona a Georgie.

Po 27. červnu Biden ve všech zmíněných státech postupně ztrácí. Podle průměru za rok 2024 jsou preference patové pouze ve Wisconsinu. Těsný rozdíl ve prospěch Trumpa se jeví v Pensylvánii a Michiganu. Nejvíce pak republikánský kandidát získal ve zbývajících čtyřech státech. Nad Bidenem v nich vede o pět procentních bodů, o šest bodů pak v Georgii.

The Washington Post přidal také přehled průzkumů na národní úrovni u několika médií, přičemž vypíchl agenturu Reuters, server Yahoo News, deníky Wall Street Journal a New York Times/průzkum Siena College, televizní stanice CBS a CNN. Média uváděla průzkumy se vzorkem v rozmezí 892 až 2815 dotazovaných. Nezahrnuly se preference kandidátů třetích stran, to znamená mimo demokraty a republikány. Kromě Reuters (oba kandidáti čtyřicet procent) byla na začátku července ve všech médiích procentní převaha na straně Trumpa.

Tato data a aktuální predikce znepokojují Demokratickou stranu. Mnohá americká média označila Bidenův výkon v červnové debatě za špatný, The New York Times dokonce použil označení „katastrofální“. Zástupci demokratů také pochybují, zda má Biden sílu a mentální bystrost na další čtyřleté období v prezidentské funkci.

Server Politico uvedl, že se ve čtvrtek Bidenovi poradci setkali se znepokojenými demokraty ze Senátu. Biden nebyl jednání přítomen, protože ve stejný den měl projev na tiskové konferenci po skončení summitu NATO, kde si ovšem renomé nevylepšil.

Na summitu čelil několika dotazům na kondici a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech. Biden přiživil spekulace, když se v jednom momentu přeřekl a označil viceprezidentku Kamalu Harrisovou za „viceprezidenta Trumpa“, o pár hodin dříve omylem představil Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina.

Pochyby senátorů o Bidenovi

Na začátku července Lloyd Doggett jako první demokratický kongresman vyzval Bidena, aby vzdal souboj o Bílý dům. Teď ve středu někdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová uvedla, že by měl Biden zvážit svůj konec v kampani. Přidali se i další senátoři. „Mám velké obavy ohledně vítězství Joea Bidena letos v listopadu. Pokud vyhraje Donald Trump, představuje to existenční hrozbu pro zemi," řekl senátor Richard Blumenthal z Connecticutu.

Pochyby vyjádřil také senátor a zástupce Colorada Michael Bennet. Vyzval demokraty, aby vedli „diskuzi“ o Bidenových volebních vyhlídkách. Podle Benneta by se po prohře Bidena mohl snížit počet demokratů ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, čímž by ztratili většinu v obou komorách.

Sheldon Whitehouse, zástupce Rhode Islandu, pak prohlásil, že existuje „velký počet kandidátů, kteří jsou schopni letos v listopadu zvítězit nad šíleným kriminálním násilníkem, jakým je Donald Trump“. Podle zdrojů The Washington Post vyzvalo Bidena celkem dvanáct senátorů z řad demokratů k odstoupení.

Nynější prezident USA sice tvrdil, že jeho konec si přeje pouze „stranická elita demokratů“, v rozporu s tím jsou však průzkumy The New York Times a The Washington Post, podle nichž nemá nadpoloviční podporu ani u veřejnosti. Průzkum The Washington Post uvádí, že 56 procent demokratů tvrdí, že by měl ukončit svou kandidaturu a 42 procent hlasovalo, že by měl nadále usilovat o znovuzvolení.

Clooneyho esej

Na neuspokojivou prezidentskou debatu reagují i donátoři z řad filmových hvězd či producentů. Bidenovu kampaň podporovali finančně zástupci z Hollywoodu v čele s filmovým magnátem Jeffreym Katzenbergem. Ani významný filmový producent však nepřemluvil George Clooneyho od publikování eseje v The New York Times.

Clooney zpochybnil ve své eseji šance současného prezidenta na znovuzvolení. Americký herec napsal, že se veřejnost „rozhodla ignorovat každý varovný signál o Bidenově stavu“. Dodal, že na významné akci, kterou spolupořádal v červnu v Los Angeles, Biden působil „ve stejném rozpoložení jako při debatě“.

Tým, který se stará o Bidenovu kampaň, připravuje červencovou zprávu o získávání finančních prostředků. Ta se zveřejní až v polovině srpna, ale očekává se pokles příspěvků od vlivných osobností. „Myslím, že budou mít problém získat více peněz,“ uvedl scenárista Billy Ray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...