Bezpilotní hrozba. Rusko útočí na Ukrajinu pomocí íránských dronů, které stvrzují sílící alianci

Ukrajina v posledních dnech čelí intenzivním útokům bojových dronů, které Rusko získalo z Íránu. Okupanti je nasadili například v Oděské oblasti. Způsob, jak čelit „novému typu zbraní“ už hledají šéfové ukrajinských bezpečnostních složek, s nimiž se kvůli tomu sešel i prezident Volodymyr Zelenskyj. Drony íránské výroby v ukrajinském vzdušném prostoru stvrzují stále intenzivnější „námluvy“ Moskvy a Teheránu.

Teherán s Moskvou navázal užší spolupráci mimo jiné kvůli sankcím, kterým obě země čelí ze strany Západu. Podle amerických médií, které se odkazují na představitele tajných služeb, dodal Teherán Moskvě první drony v první polovině srpna.

Mluvčí amerického ministerstva obrany Todd Breasseale tehdy serveru Politico sdělil, že šlo o stovky strojů dvou typů pojmenovaných Šáhid a Mohadžír. Ukrajinská média někdy mluví o tisícovce těchto letounů. Mluvčí sice poznamenal, že poslané drony se potýkají s vážnými poruchami, Rusové se na ně však spoléhají právě kvůli západním sankcím a kontrole vývozu. Rusko tak musí být „závislé na nespolehlivých zemích, jako je Írán.“

„Utužování vztahů Ruska a Íránu je něco, co by měl daný region i celý svět sledovat a vnímat jako opravdovou hrozbu,“ sdělil Breasseale. Vlastně tak navázal na slova poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, jenž o zásilce několika stovek íránských dronů do Ruska mluvil již v červenci. Deník The Washington Post napsal, že letouny mohou nést munici, vést raketové útoky nebo elektronickou válku.

„Námluvy“ Ruska a Íránu ale nejsou úplným překvapením. Íránský prezident Ebráhím Raísí například v polovině září řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že spolupráce posílí země, na které USA uvalily sankce. Putin mezitím oznámil, že Írán navštíví zástupci 80 velkých ruských společností, uvedla agentura RIA Novosti. Stalo se tak při setkání v uzbeckém Samarkandu na summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), jíž chce být Írán součástí, aby se dostal z hospodářské izolace, kterou způsobují západní sankce.

Dlouhý dolet a čipy

Pro Moskvu jsou dodávky již vyrobených zbrojních systémů výhodné v tom, že ušetří mikročipy, kterých má kvůli západním sankcím nedostatek. „Rusko se zásobuje na černém trhu, ale potřeby jsou rozsáhlé,“ přiblížil pro americký list analytik Dmitri Alperovitch z washingtonské organizace Silverado Policy Accelerator. Vedle zbrojního průmyslu jsou navíc mikročipy nezbytné i v řadě civilních průmyslových odvětví.

Další americký činitel podle serveru Politico prohlásil, že ruští operátoři absolvovali několik týdnů školení přímo v Íránu, Rusko prý prostřednictvím Íránu mělo vypustit i satelit s „významnými špionážními schopnostmi“. Na ukrajinském nebi se pak íránské drony začaly objevovat přibližně v polovině září.

Americký vojenský odborník Michael Knights poznamenal, že íránské stroje sice nikdy dříve nepůsobily v prostředí se sofistikovanou protivzdušnou obranou, Rusové však měli problém s nedostatkem dronů s dlouhým doletem – a to by ty íránské mohly řešit.

Okupanti v posledních dnech provedli nejméně pět útoků na jihozápadě země za pomoci bezpilotních letounů Šáhid-136, uvedl v pondělí na tiskové konferenci mluvčí správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk. Jeden z nich podle něj zasáhl v pondělí brzy ráno blíže nespecifikovaný vojenský cíl.

Ukrajina mluvila o tom, že celkem zatím sestřelila více než tucet těchto letounů, první údajně 13. září. Jeden z ukrajinských vojenských představitelů a také proukrajinský server úzce spojený s armádou tehdy zveřejnili snímky trosek, které ukazovaly na trojúhelníkový či deltovitý tvar letounu. Poukazovaly na to, že Írán vyrábí podobný stroj právě pod označením Šáhid.

Snímek dronu zveřejněný ukrajinskou armádou
Zdroj: ČTK/AP

Změní pravidla hry?

„Nepřítel se snaží ušetřit na raketách… Šáhidy jsou mnohem levnější, lze je používat mnohem častěji a ve dvojicích. Vidíme, že nepřítel může vypustit i několik těchto kamikadze dronů pro jeden útok,“ nastínil Bratčuk. V neděli ukrajinské úřady uvedly, že Rusové opět útočili pomocí dronů na přístavní město Oděsa a zasáhli administrativní budovu. Ukrajinské letectvo rovněž informovalo o sestřelení většího íránského bezpilotního letounu Mohadžír-6. Minulý týden pak Ukrajinci hlásili útoky drony na Kryvyj Rih a přístav ve městě Očakiv.

„Je velmi obtížné vidět tyto drony na radarech. Je to obrovský problém,“ připustila pro server Politico ukrajinská seržantka Andriana Arechta, která uvedla, že drony letěly z Krymu, aby zaútočily na její jednotku speciálních sil bojující poblíž města Cherson na jihu země. Měly zničit dva tanky s posádkou. Zmíněné letouny Šáhid-136, Rusy pojmenované jako Geraň-2, jsou prý spatřovány právě v blízkosti pozic ukrajinské obrněné techniky a dělostřelectva. Lze je však sestřelovat různými prostředky protivzdušné obrany.

Politico nicméně píše, že stroje z Íránu mohou pro Rusy takzvaně „změnit pravidla hry“, protože jsou relativně malé a schopné létat v malé výšce. Sestřelit je lze podle Arechty protiletadlovými střelami Stinger, ale pouze ve dne, protože tyto zbraně poskytnuté USA nemají systém pro noční vidění. Server Ukrajinska Pravda s odkazem na armádu bez dalších podrobností uvedl, že předchůdci dronů Šáhid-136 mají americké procesory.

Jako sebevražedný bezpilotní letoun se označuje dron, jenž je obvykle od začátku zkonstruován tak, aby sám posloužil k přímému útoku na cíl. Může být sestrojen i jako takzvaná vyčkávací munice, která je vypuštěna do vzduchu s cílem čekat, než nastane vhodný okamžik k útoku.

Drony už řeší Zelenskyj

Írán sám sebe označuje za jednoho z největších výrobců dronů na Blízkém východě. V roce 2021 přeletěly drony Šáhid americkou letadlovou loď v Perském zálivu, použili je Teheránem podporovaní jemenští povstalci při útocích na ropná zařízení v Saúdské Arábii a údajně zabily dva námořníky na palubě ropného tankeru u Ománu. Podle odhadů mají dolet kolem dvou tisíc kilometrů.

Zelenskyj minulý pátek odsoudil ruské používání íránských bezpilotních letounů, Kyjev vypověděl íránského velvyslance a omezil diplomatické styky s touto blízkovýchodní zemí. Teherán uvedl, že rozhodnutí Kyjeva lituje a odpoví odpovídajícím způsobem. Ukrajina by se prý neměla nechávat „ovlivnit třetími stranami“, které usilují o zničení íránsko-ukrajinských vztahů, uvedlo podle agentury Reuters íránské ministerstvo zahraničí. Podle jejího mluvčího Násera Kanáního rozhodnutí Ukrajiny „vychází z nepotvrzených zpráv a je výsledkem mediálního humbuku způsobeného zahraničními stranami“.

„Írán se rozhodl podpořit Rusko tím, že zaostalé zemi poskytl moderní bezpilotní letouny pro vraždění Ukrajinců. Po letech sankcí, izolace a odporné pověsti íránské elitě stále nedošlo, jak se zvednout z civilizačního dna,“ napsal o víkendu v anglicky psaném tweetu poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

V pondělí se ukrajinský prezident podle jeho kanceláře sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, ministrem obrany Oleksijem Reznikovem, šéfem vojenské rozvědky a dalšími vrcholnými bezpečnostními a vojenskými činiteli. „Zaměřili se na otázku používání nových typů zbraní nepřítelem a nastínili plány, jak těmto prostředkům čelit,“ uvedl Zelenského úřad v prohlášení, aniž by sdělil podrobnosti o plánech.

Ukrajina podle dostupných informací také obdržela několik stovek „sebevražedných dronů“ Switchblade ze Spojených států, ty ale prý nestačí proti obrněným vozidlům a dělostřelectvu. Ukrajinci dále používají nové typy zbraní včetně raketových systémů HIMARS, protitankových střel Javelin a tureckých bezpilotních letounů Bayraktar. Nasazení íránských dronů ale například podle zdrojů Politico dokazuje potřebu dalších dodávek západních zbraní na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...