V Nizozemsku začal platit částečný zákaz zahalování tváře, který se týká i muslimských ženských oděvů, jako jsou burky a nikáby. Opatření se vztahuje na školy, hromadnou dopravu, nemocnice a úřady. Média zatím nezaznamenala, že by byl kdokoli za porušení nového zákona potrestán, a podle deníku The Guardian se ihned ukazuje, že v praxi není příliš funkční. Zákony ohledně zahalování tváře na veřejnosti v minulosti přijali ve Francii, Belgii, Rakousku či Norsku.
Nizozemský parlament po letech polemik „částečný zákaz oblečení zakrývajícího tvář“ definitivně schválil na konci loňského června. Kromě burek a nikábů se vztahuje například i na motorkářské helmy či lyžařské masky.
Podle francouzského listu Les Echos nicméně míří zejména proti muslimkám nosícím tradiční pokrývky hlavy. Přesný počet žen, které v Nizozemsku takto činí, není známý, odhaduje se však na 200 až 400, uvedla agentura AFP.
Na ulicích a veřejných prostranstvích nicméně uvedené doplňky zůstávají na rozdíl od jiných evropských zemí povolené. Zákon zároveň uvádí řadu výjimek, které jsou nutné z různých profesních důvodů. Například lékaři si v nemocnicích obličeje stále budou moci zakrývat, stejně jako šermíři při turnajích nebo lidé účastnící se karnevalů či maškarních plesů.
Ti, kdo nový zákaz poruší, mohou být z dané budovy vykázáni a hrozí jim pokuta 150 eur (téměř 4000 Kč). Zákon umožňuje zaměstnancům škol, nemocnic a úřadů a také řidičům dopravních prostředků zakázat vstup například ženě s burkou, přičemž mohou požádat o pomoc policii.
Za tři roky bude zákaz vyhodnocen
Výsledky opatření mají být vyhodnoceny po třech letech platnosti. Podle deníku The Guardian představitelé dopravních společností i policie naznačují, že zákaz nejsou ochotni vymáhat.
„Policie nám řekla, že zákaz není prioritou, a proto nebudou schopni reagovat do obvyklých 30 minut, jestli vůbec. To znamená, že pokud bude osobě s burkou či nikábem bráněno ve snaze využít službu, naši zaměstnanci nebudou mít podporu při rozhodování, jak mají postupovat,“ řekl mluvčí rotterdamského dopravního podniku RET Pedro Peters.
Podle AFP pak vícero nemocnic dalo najevo, že nikomu neodmítnou poskytnout péči, „nehledě na to, co bude mít na sobě“. Nizozemská federace fakultních nemocnic v prohlášení uvedla, že vymáhání zákona je na policii a prokurátorech. „Nevíme o žádných případech, kdy by nošení oděvů zakrývajících obličej… vedlo k problémům,“ dodala.
Z evropských zemí platí částečná omezení zahalování tváře v Německu, Itálii, Švýcarsku, Norsku a v Bosně a Hercegovině. Úplný zákaz nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti přijala v roce 2011 jako první evropská země Francie. Následovaly ji Belgie, Bulharsko, Lotyšsko, Rakousko a Dánsko.
