Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.
„Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy,“ prohlásil De Croo podle belgických médií.
Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu s českým protějškem Fialou a dalšími evropskými lídry. „Naše vláda v březnu informovala o tom, že jsme odhalili proruskou síť, která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě. Naše práce a snaha vedou k tomu, že další státy v Evropě rovněž vyšetřují činnosti proruských špionážních sítí. Jde tak o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou koordinujeme. Jsem rád, že belgický premiér Alexander De Croo zmínil Česko, protože jsme to právě my, kdo stál na začátku celé této akce," uvedl Fiala.
„Musíme jednat, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU,“ pokračoval belgický premiér, jehož země v tomto pololetí Evropské unii předsedá. Nynější sedmadvacítka podle něj potřebuje více nástrojů k boji proti ruské propagandě a dezinformacím.
Belgie už v této souvislosti požádala úřad pro evropskou justiční spolupráci Eurojust, aby se záležitostí zabýval. „Musíme rovněž zkoumat, zda se stíháním ruské hrozby nemohou zabývat i Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF,“ dodal De Croo s tím, že jestliže tomu tak není, je potřeba mandáty těchto úřadů rozšířit.
Média v Česku a Německu se v posledních týdnech věnují aféře s údajným uplácením evropských politiků od proruské sítě, zmiňováno v souvislosti s podezřeními je jméno poslance a dvojky na eurovolební kandidátce pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně.
Peníze za propagaci ruských zájmů
Francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová z liberální frakce europarlamentu zase uvedla, že zpravodajská platforma Voice of Europe, která podle českých úřadů byla součástí této sítě, dělala rozhovory s francouzskými a německými představiteli krajně pravicových stran.
De Croo dále prozradil, že Moskva kontaktovala skupinu europoslanců, z nichž někteří dostali zaplaceno za propagaci ruských zájmů. „Platby v hotovosti se neodehrávaly v Belgii, ovlivňování však ano,“ řekl De Croo, v jehož zemi sídlí klíčové unijní instituce.
Evropská unie čelí podle unijních činitelů před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové sice evropský blok učinil v posledních letech v boji proti dezinformacím pokrok, ten se však ve světle současné situace jeví být nedostatečným.
Právě vzhledem k těmto hrozbám by belgický premiér chtěl, aby ruské vměšování bylo i jedním z témat projednávaných na summitu EU, jenž se koná příští týden v Bruselu. Zatím podle navrhovaných závěrů schůzky, které má ČTK k dispozici, by se unijní lídři měli zabývat jen konkurenceschopností EU a vztahy s Tureckem. Témat ale nejspíš přibude. Kromě ruských hrozeb několik zemí, včetně Česka, naléhá na to, aby se projednávala i situace na Ukrajině poté, co Rusové v uplynulých dnech zesílili útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
S Moskvou souvisí i nejnovější aktivita, se kterou přišli tento týden Francouzi a podpořily ji mimo jiné baltské země, ale i Česko. Paříž navrhuje vytvoření nového samostatného sankčního režimu, jenž by se týkal ruského vměšování.
Evropská unie má v současné době asi 40 sankčních režimů, které jsou navázány na konkrétní zemi, několik jich je ale spojených s konkrétním tématem. Mezi ně patří sankce týkající se terorismu, použití chemických zbraní, ale i závažného porušování lidských práv. Pro Rusko dosud existovaly dva sankční režimy – ten lidskoprávní a pak samostatný sankční režim kvůli ruské agresi na Ukrajině.
