Babiš se na summitu V4 odmítl sejít s běloruskou opozicí. Nechce nahrát propagandě

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasil s oficiální schůzkou s běloruskou opozicí na pátečním summitu premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4) v Lublinu, kterou navrhlo Polsko. Ve čtvrtek předseda vlády sdělil, že o možnosti začalo polské předsednictví hovořit až v posledních hodinách. Nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál běloruské propagandě. Se členem běloruské opozice se nicméně ve čtvrtek sešel ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Babiš uvedl, že velmi podporuje uspořádání svobodných voleb v Bělorusku. Připomněl, že se v srpnu sešel s běloruskou menšinou žijící v České republice, i to, že vláda koncem srpna schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.

„V žádném případě ale nechci udělat unáhlený krok, který nebude v souladu s celoevropským postojem, nabije běloruské propagandě a v konečném důsledku tak zapůsobí kontraproduktivně. Na videokonferenci členů Evropské rady, která se k tomuto tématu konala, jsme se na takovém postoji shodli, stejný názor mají i někteří kolegové z V4 a je to podle mě správné,“ poznamenal premiér.

Podle Deníku N měli ke schůzce připomínky i Maďaři. Na věc ve čtvrtek upozornil na Twitteru předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Pane premiére, žádám vás o odpověď na otázku, zda jste to byl skutečně právě vy, kdo osobně zavetoval návrh hostitelů nadcházejícího summitu premiérů V4 na setkání s představiteli běloruské opozice,“ vyzval premiéra.

Petříček se zástupcem běloruské opozice jednal

Ministr zahraničí Petříček na čtvrtečním jednání se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem odsoudil zákroky policie proti demonstrantům a podpořil základní demokratická práva občanů. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

„Jedinou cestou k řešení je reálný dialog mezi mocí a společností,“ uvedl Petříček. Opozičního předáka ujistil o podpoře běloruské společnosti na mezinárodních fórech a seznámil ho s rozhodnutím českého kabinetu o podpoře humanitárních a občanských aktivit v Bělorusku.

Vláda koncem srpna schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce Lukašenkova režimu. Česko z letošního rozpočtu ministerstva zahraničí vyčlení pro tyto účely deset milionů korun. Peníze poslouží na pomoc perzekvovaným lidem, léčbu zraněných nebo na podporu nezávislých médií. Česko také hodlá poskytnout lékařskou pomoc těm, pro něž je v Bělorusku nedostupná, v českých nemocnicích.

Tomáš Petříček
Zdroj: ČT24

Latuško je jedním ze sedmi členů předsednictva koordinační rady běloruské opozice. Současné běloruské vedení dialog s ní odmítá. Všichni členové předsednictva s výjimkou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové jsou buď zatčeni, nebo byli přinuceni opustit Bělorusko.

„Volby“

V Bělorusku už týdny přívrženci opozice protestují proti výsledku prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská podle úřadů získala jen deset procent hlasů.

Opozice, stejně jako například Evropská unie, považuje tento výsledek hlasování za zfalšovaný. Babiš také sdělil, že původně byl páteční summit plánován ve formátu V4 + pobaltské státy. „O tento formát jsem se snažil i já už za našeho předsednictví V4, nakonec se však stanovený termín kolegům z Pobaltí bohužel nehodil,“ dodal premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...