Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

„Jen Spojené státy dokážou tento obrovský kus země, tento obrovský kus ledu ochránit, rozvinout a vylepšit,“ míní Trump. „Můžete říct ano a my budeme velmi vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat,“ řekl na adresu Dánska.

Nahrávám video

„Usiluji o okamžitá jednání, abychom znovu projednali získání Grónska Spojenými státy,“ prohlásil Trump. Dodal, že nemusí použít a nepoužije vojenskou sílu k získání ostrova. Podle šéfa Bílého domu USA potřebují Grónsko k zajištění národní bezpečnosti, odmítl, že by se ho pokoušel získat kvůli vzácným kovům, které se tam nacházejí.

Nahrávám video

Podle dohody mezi USA, Dánskem a vládou Grónska mohou Američané téměř libovolně zvýšit svou vojenskou přítomnost na ostrově. Trump sice uvedl, že Spojené státy byly velmi hloupé, když Dánsku po druhé světové válce předaly zpět Grónsko, ovšem USA ostrov nikdy nevlastnily, Kodaň s nimi v roce 1941 podepsala obrannou dohodu.

Celou záležitost okolo Grónska Trump zlehčoval jako „malou prosbu“ ohledně „kousku ledu“. Vedoucí představitelé NATO však varovali, že by jeho postup mohl narušit soudržnost Aliance.

Nahrávám video

Trump chce v Grónsku vybudovat část protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule), který bude chránit i Kanadu, a kritizoval, že kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu neprojevil USA vděčnost.

Kdo v Davosu schází

Spojené státy jsou údajně ochotné zaplatit za Grónsko až 700 miliard dolarů (14 bilionů korun) a Rubio již dostal za úkol takový návrh připravit. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve uvedla, že Grónsko není na prodej, napsal server RBC-Ukraine.

Kvůli situaci okolo Grónska odřeklo Dánsko účast na WEF v Davosu. Organizátoři fóra uvedli, že zástupce kodaňské vlády pozvali, ale každá země si o účasti rozhoduje sama. „Můžeme potvrdit, že dánská vláda nebude tento týden v Davosu zastoupena,“ dodali.

„Můžete si být jistí, že na této otázce pracuji v zákulisí, nemohu tak ale činit veřejně,“ řekl Rutte k tématu Grónska ve společné diskuzi s polským prezidentem Karolem Nawrockým. Generální tajemník NATO dodal, že řešení je v diplomacii. „Prezident Trump a další vůdci ale mají pravdu. Musíme tam udělat více, musíme chránit Arktidu před ruským a čínským vlivem,“ doplnil.

Nahrávám video

Trump vyzdvihl ekonomické úspěchy své vlády

Dřív, než Trump začal mluvit o zahraniční politice, chválil ekonomickou situaci USA. „Můžete pomoci svému lidu, když budete následovat naši politiku,“ řekl Trump. „Miluji Evropu a chci, aby se jí dařilo, ale Evropa nemíří dobrým směrem,“ dodal a pak kritizoval například evropské řešení migrace a podporu environmentální politiky známé jako Green Deal.

„Čím více má země větrných elektráren, tím víc peněz ztrácí a tím hůř se jí daří,“ prohlásil Trump. „Chci, aby se Evropě dařilo, a proto musí být zájmem každé národní vlády ekonomický růst, potlačení migrace,“ dodal.

Nahrávám video

Americký prezident poznamenal, že USA věří v pevné vazby s Evropou, které jsou dané společnou minulostí. Značná část Američanů včetně Trumpa má evropské předky. Sám Trump připomenul, že jeho matka byla „stoprocentní Skotka“ a otec, který se již narodil v USA, byl po rodičích „stoprocentní Němec“.

Evropa se kvůli Grónsku nepřestala zajímat o Ukrajinu, řekl Nawrocki

Polský prezident Nawrocki také v Davosu prohlásil, že spor o Grónsko neznamená, že by se Evropa přestala zajímat o Ukrajinu, která od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi. Podle něj Evropa musí být solidární, rovněž se ale kvůli své bezpečnosti neobejde bez silných transatlantických vztahů.

Šéf Bílého domu sdělil, že chce zastavit krveprolití v rusko-ukrajinské válce a že jedná také s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu zopakoval, že Moskva by v roce 2022 válku na Ukrajině nerozpoutala, kdyby on byl tehdy prezidentem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase v úterý prohlásil, že do Davosu pojede pouze v případě, že tam bude moci podepsat dokumenty o bezpečnostních zárukách ze strany Spojených států pro svou zemi po konci rusko-ukrajinské války. Trump uvedl, že se se Zelenským setká ve čtvrtek.

Atmosféra v Davosu

Davos se letos stal pomyslným zimním sídlem Bílého domu, kde působí dosud největší americká delegace, napsal server France 24. Její součástí jsou ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick, Trumpův zeť Jared Kushner, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a dalším američtí představitelé.

Toho, že je v Davosu více Američanů než přechozí roky, si všimli i místní obyvatelé. „Je tady hodně Američanů v restauracích i obchodech,“ poznamenal Reto Meroni. „Je jich tady až moc,“ doplnila Sandy Meroniová. „Nelíbí se mi, jak se chovají ke svým údajným přátelům,“ dodala s odkazem na Trumpovy hrozby ohledně Grónska.

Skupina deseti místních obyvatel na protest proti americkému prezidentovi vytvořila v noci před jeho příletem na svazích nad Davosem plamenný nápis: „No Kings“ (Žádní králové), informovaly švýcarské noviny Watson. Podle nich písmena tvořilo 450 pochodní, které lidé vynesli přibližně osm set metrů nad město.

Nad Davosem se objevil zapálený nápis „žádní králové“
Zdroj: Reuters/Ozzy Etiz

Do Davosu Trump zamířil ve středu kolem páté hodiny ranní SEČ, ale jeho letadlo se několik desítek minut po startu otočilo zpátky do USA. Bílý dům uvedl, že příčinou byl problém s elektřinou. Podle mluvčí Karoline Leavittové se stroj vrátil preventivně kvůli opatrnosti. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla a do Curychu dorazil po jedné hodině odpolední SEČ. Pak se přesunul do Davosu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...