Argentinci volili část parlamentu, hlasování je „referendem“ o Mileiovi

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.

Hlasování probíhalo od osmi do osmnácti hodin místního času (12:00 až 22:00 SEČ). V polovině volebního období prezidenta, který nastoupil k moci v roce 2023, se volilo 127 poslaneckých a 24 senátorských mandátů. První vyhlášení výsledků se očekává v pondělí v 1:00 SEČ, píše agentura AFP. K urnám přišlo méně než sedmdesát procent voličů, napsal list Clarín, podle kterého byl o hlasování nejmenší zájem od chvíle, kdy v zemi skončila vojenská diktatura a začala moderní demokratická éra.

Milei hlasoval ráno v místě svého bydliště v Buenos Aires kde zamával davům, ale neměl žádný projev.

Mileiova koalice La Libertad Avanza se snaží ve volbách posílit svou dosud malou menšinu v Kongresu. Cílem je zvýšit důvěru investorů v Mileiovu hospodářskou vizi a současně udržet podporu Bílého domu, píše agentura Reuters.

„MAGA skrz naskrz“

Donald Trump nedávno poskytl Argentině rozsáhlý finanční balík pomoci, zároveň však pohrozil, že se od země odvrátí, pokud ve volbách neuspěje koalice podporující prezidenta. „Pokud prohraje, nebudeme vůči Argentině štědří,“ vzkázal americký prezident.

Podle ministra financí Scotta Bessenta Bílý dům věří, že Mileiova koalice ve volbách dosáhne dobrého výsledku a bude pokračovat v reformní agendě. Trump navíc poznamenal, že argentinský prezident je „MAGA skrz naskrz“.

Donald Trump přivítal Javiera Mileiho v Bílém domě (14. října 2025)
Zdroj: Reuters/Jonathan Ernst/File Photo

Z opozičních řad se však ozývá kritika, že se Trump snaží ovlivnit výsledek voleb. Itai Hagman, ekonom a peronistický poslanec kandidující na znovuzvolení v Buenos Aires, obvinil amerického prezidenta, že „vydírá argentinské voliče“ hrozbou stažení finanční pomoci.

Hagman označil volby za referendum o „libertariánském anarchokapitalistickém experimentu“, který podle něj přináší tvrdé hospodářské a sociální utrpení a „přenechal ekonomické řízení představitelům jiné země,“ cituje ho web The Guardian.

Souboj bude těsný

Hlavním soupeřem Mileiovy koalice je peronistická aliance Fuerza Patria, která v posledních měsících postupně snižovala její náskok, píše španělský server AS. Rozdíl mezi oběma bloky je podle posledních předvolebních průzkumů velmi těsný a některé z nich dokonce naznačují, že Mileiovo hnutí může skončit až druhé. O výsledku tak zřejmě rozhodne volební účast a regionální rozdíly.

Průzkumy se shodují, že zatímco v autonomním městě Buenos Aires (CABA) si Milei udržuje výrazný náskok, provincie Buenos Aires se dlouhodobě přiklání k peronismu. Právě tato nejlidnatější oblast země, kde žije téměř čtyřicet procent Argentinců, tak pravděpodobně rozhodne o rozložení sil v Kongresu.

Podle politologů, které cituje Reuters, by pro Mileiovu vládu znamenal zisk alespoň 35 procent hlasů úspěch, který by jí, díky spojenectví s dalšími stranami, umožnil blokovat snahy opozice o zrušení prezidentských vet k zákonům, jež podle prezidenta ohrožují fiskální rovnováhu země. Milei zároveň avizoval, že po volbách plánuje rekonstrukci kabinetu, do níž by mohli vstoupit i členové středopravicové strany PRO.

Prezident s motorovou pilou

Libertariánský ekonom Milei ihned po zahájení svého mandátu v roce 2023 prosadil razantní rozpočtové škrty, které v prezidentské kampani demonstroval i s motorovou pilou. Propustil desítky tisíc státních zaměstnanců, omezil financování univerzit, zrušil dotace na energie a snížil důchody i platy ve veřejném sektoru. Podle jeho zastánců se mu díky těmto krokům podařilo zkrotit hyperinflaci a dosáhnout prvního rozpočtového přebytku od roku 2010.

Jeho šoková terapie však tvrdě dopadla na střední třídu a důchodce, kteří pravidelně pořádají protivládní demonstrace. Zhruba polovina Argentinců uvádí, že jim výplata nevydrží celý měsíc a musí sahat do úspor. Liberalizace trhu s bydlením navíc vedla k růstu nájmů a celkově zvýšila životní náklady.

Prezident a jeho okolí čelili také řadě skandálů. V srpnu se objevilo podezření, že prezident a jeho sestra Karina Milei, šéfka prezidentské kanceláře, byli zapojeni do korupční sítě spojené se zakázkami na nákup léků prostřednictvím Národní agentury pro zdravotně postižené. V říjnu pak odstoupil z volebního klání José Luis Espert, přední kandidát Mileiovy strany v provincii Buenos Aires, poté co se ukázalo, že přijal velkou finanční částku od podnikatele obžalovaného ve Spojených státech z obchodování s drogami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...