Jedním z nejhlasitějších podporovatelů válečného úsilí ruského vůdce Vladimira Putina je tajemník ruské vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak. Mezi ruskými politiky patří do takzvané „strany války“. Pozornost si získal svými častými cestami na Donbas, kde se věnuje propagandě po boku tamních separatistických vůdců. Díky této aktivní roli jeho význam ve straně posiluje i na úkor faktického stranického šéfa Dmitrije Medvěděva a podle komentátorů aspiruje na významnější postavení.
Ačkoliv je v Rusku obecně přijímáno za fakt, že Jednotnému Rusku ve skutečnosti šéfuje sám Putin, nemá ruský vůdce ve straně Jednotné Rusko oficiálně žádnou roli a není ani jejím členem. Hlavou strany je v tuto chvíli bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, stále větší význam si ovšem díky své roli po ruském vpádu na Ukrajinu získává právě Turčak.
Po zahájení invaze se velmi rychle vyprofiloval jako jeden z hlavních zastánců války mezi ruskými politiky. Ještě 26. ledna, tedy měsíc před invazí, odvysílaly hlavní ruské televizní kanály jeho vyjádření, v němž tvrdil, že Západ tlačí Ukrajinu k invazi do Donbasu. „Za těchto okolností musí Rusko poskytnout Luhanské a Doněcké lidové republice nezbytnou pomoc dodávkami určitých druhů zbraní,“ prohlásil tehdy.
Po zahájení války začal Donbas pravidelně navštěvovat. Společně s Denise Pušilinem, předákem samozvané Doněcké republiky, se zúčastnil řady propagandistických akcí, například nedávno udílel ruské pasy obyvatelům na okupovaném území Ukrajiny a v dobyté obci Rozivka v Záporožské oblasti vyměnil ukrajinskou vlajku za ruskou a sovětskou „vítěznou“ vlajku.
Propaganda v Mariupolu
V souvislosti s destrukcí Mariupolu se Turčak opakovaně snažil ruskou devastaci města bagatelizovat, například i prohlášením, že Rusko vybuduje Mariupol krásnější, než byl před „speciální operací“, jak Rusko válku oficiálně nazývá. Na ruskou veřejnost se snaží zapůsobit i tím, že zničené město neustále připomíná například nedávnou iniciací partnerství Mariupolu s Petrohradem. Pod patronací gubernátora Petrohradu Alexandra Beglova se navíc konají tábory pro děti z Mariupolu. Mnohé z nich přitom mohly být do Ruska z Ukrajiny uneseny.
Turčak sám pochází z Petrohradu a právě tamní zázemí mu podle zdrojů blízkých Kremlu poskytuje zvláštní vztah k Putinovi. Na prezidentův osobní návrh se stal taky generálním tajemníkem Jednotného Ruska, píše server Meduza.
Už na počátku války začala strana Jednotné Rusko posílat na Donbas zásilky humanitární pomoci. Straníci tyto zásilky na východ Ukrajiny doručovali osobně, což poskytlo Turčakovi a jeho okolí skvělou záminku k tomu, aby se poté „neustále předváděli“, jak uvádějí zdroje serveru Meduza. To vedlo až ke sporům uvnitř strany.
Meduza popisuje, jak Jednotné Rusko začalo otevírat svá stranická „humanitární centra“ na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Tato centra slouží jako základny pro zástupce Jednotného Ruska, kteří zde distribuují humanitární pomoc včetně potravin, léků a SIM karet s ruskými čísly ve snaze získat loajalitu místních obyvatel. Jedno z prvních center bylo otevřeno 24. března právě v Mariupolu, a to téměř dva měsíce před tím, než ruské síly město plně obsadily. V druhé polovině července Turčak informoval, že ve městě bylo otevřeno více než třicet dalších.
Pomocí této infrastruktury se Rusové snaží posílit v okupované oblasti svůj vliv. „Rusko je zde navždy. O tom nesmí být nejmenších pochyb. Žádný návrat do minulosti nebude,“ prohlásil na počátku května Turčak v okupovaném Chersonu.
Vzestup Turčaka
Sedmačtyřicetiletý Turčak sdílí s ruským vůdcem Vladimirem Putinem zálibu v bojovém sportu judo, v době Sovětského svazu působil jako mladý judistický trenér. V 90. letech začal podnikat a stal se členem politického hnutí Náš domov – Rusko.
Cestu mu prošlapal jeho otec Anatolij Turčak, který byl v této straně členem petrohradské pobočky a zároveň Andreje zaměstnal ve své firmě Leninec, která se specializovala na vývoj radarů a zaměřovacích systémů. Zde postupně stoupal ve funkcích.
V srpnu 2005 vstoupil do Jednotného Ruska, kde byl jmenován koordinátorem mládežnické politiky. Rychle se vypracoval do vedení představenstva strany a také se stal gubernátorem Pskovské oblasti. Ve svých 33 letech se stal jedním z nejmladších ruských gubernátorů.
Jeho působení v čele strany Jednotné Rusko poznamenaly také skandály. V roce 2013 například ruský opoziční předák a novinář Alexej Navalnyj zveřejnil dokumenty, z nichž vyplývá, že Turčak opomněl přiznat vilu za 1,7 milionu dolarů, kterou koupil ve Francii, což je podle ruských zákonů nezákonné.
Turčakovo postavení a vliv války
V současné době Turčakův vliv ve straně sílí, a to i na úkor předsedy Jednotného Ruska Dmitrije Medvěděva.
„Je správné Turčaka v tuto chvíli nazvat frontmanem strany. Dmitrij Medvěděv sice zůstává lídrem Jednotného Ruska a stále má na situaci vliv, stranu nepustil, ale nechce být jejím veřejným lídrem kvůli její snižující se popularitě. Turčak je tedy skutečně frontmanem strany, i když ne vždy má konečné slovo. Má ve straně dohlížitele,“ řekl údajně serveru Meduza zdroj blízký administrativě prezidenta Putina.
Mezi Turčakovy „dohlížitele“ podle více zdrojů patří náměstek generálního tajemníka Jednotného Ruska Sergej Perminov a šéf ústředního výkonného výboru Alexandr Siďakin, kteří se zodpovídají především šéfovi ruské prezidentské kanceláře Sergeji Kirijenkovi. Spolu s Turčakem a jeho lidmi se tito dva muži podle zdrojů Meduzy snaží omezovat vliv předsedy ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina.
Koordinátoři na Donbasu a boj ve straně
Turčak se zřejmě postaral o to, aby straničtí koordinátoři pro okupovaná území byli hlavně jeho a Kirijenkovi lidé.
Na takzvanou Doněckou lidovou republiku tak dohlíží vůdce „Bojového bratrstva“ Dmitrij Sablin, na Luhanskou lidovou republiku bývalý velitel kozácké organizace Velká donská armáda Viktor Vodolacký. Okupovanou část ukrajinské Chersonské oblasti má na starosti Igor Kastjukevič, bývalý šéf mládežnické pobočky Všeruského lidového hnutí, a okupovanou část Záporožské oblasti poslanec Arťom Bičajev.
Podobní koordinátoři ze strany byli také pověřeni dohledem nad různými body okupační agendy. Například poslankyně Státní dumy Julia Drožina má na starosti ruské stavební projekty v Donbasu, poslanec Dmitrij Chubezov koordinuje cesty ruských zdravotníků do oblasti.
Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin zřejmě právě kvůli tomu kritizoval poslance za jejich časté cesty na Donbas kvůli vysokým nákladům. Turčak na to zareagoval ostře prohlášením, že jediní lidé, kteří se k tomu mají vyjadřovat, jsou právě ti, kteří do oblasti jezdí, nikoliv ti, kteří „si prošoupali kalhoty tím, že celý den seděli v pohodlných křeslech“.
Kreml ho za tuto ostrou reakci na adresu předsedy Státní dumy nikdy nepokáral, přestože Volodin a Turčak jsou na různých úrovních a předseda Státní dumy je v hierarchii výše.
Spekulace o proměně
Stranu Jednotné Rusko možná čeká restrukturalizace. Zatím se zdá, že dokud válka trvá, nedá se očekávat zvýšený nesouhlas veřejnosti s poměry v Rusku, ale to se může změnit. Ekonomické problémy země mohou přinést větší propad podpory Jednotného Ruska ze strany veřejnosti a to může vést k tlaku na změny.
Podle zdrojů severu Meduza je nepravděpodobné, že by Turčak nahradil Dmitrije Medvěděva ve funkci předsedy strany kvůli jeho „konfrontační“ povaze. Několik zdrojů nicméně uvedlo, že očekávají, že Turčak dostane vysokou funkci například v Radě federace, kde v současné době působí jako místopředseda.
