Americké burzy prudce posílily po výroku Trumpa, že pozastavuje většinu cel

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.

Index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních akcií, uzavřel v plusu 7,87 procenta na 40 608 bodech. Širší index S&P 500 přidal 9,52 procenta na 5 456 bodů. Vzrostl tak nejvýrazněji od roku 2008, doplnil server Yahoo Finance. Během předchozího středečního obchodování se přitom oba střídavě ponořovaly do lehkých ztrát, či stoupaly k jen k malým ziskům. Technologický index Nasdaq, který se naopak celý den pohyboval v plusu, skončil růstem o 12,16 procenta na 17 124 bodech.

Těžké ztráty minulých dnů

Zmíněné hlavní indexy přitom uzavřely minulý týden čtvrteční a páteční obchodování výraznými ztrátami, první dva lehce ztratily také v pondělí (Dow Jonesův index odepsal devět desetin procenta, S&P 500 pak dvě desetiny procenta). Naopak Nasdaq Composite desetinu procenta přidal. Za celý minulý týden ztratil Nasdaq celkem 10,02 procenta, S&P 500 pak 9,08 procenta a Dow Jones 7,86 procenta. Všechny tři hlavní akciové indexy tak za sebou měly největší dvoudenní i týdenní procentní ztrátu od března 2020, napsala agentura ČTK.

Všechny hlavní americké akcie uzavřely i úterý ve ztrátě, přestože po zahájení přidávaly až tři procenta.

Americký prezident Donald Trump připustil, že vyhlášení cel bylo „poněkud výbušné", zároveň ale vyloučil odklad jejich zavedení. Toto opatření považuje za nepostradatelné k posílení ekonomického růstu a zaměstnanosti ve Spojených státech. Obavy, které obchodní politika jeho administrativy vyvolala na světových trzích, označil za krátkodobou potíž.

Nahrávám video
Interview ČT24: Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Čas pro Main Street

Americký ministr financí Scott Bessent podle webu byznysové televize CNBC řekl, že nyní je čas pro Main Street, tedy běžné lidi a firmy. A to na rozdíl od Wall Street, tedy finančních trhů, které už několik desetiletí bohatnou.

„Za posledních čtyřicet let, v podstatě od doby, kdy jsem začal svou kariéru na Wall Street, Wall Street zbohatla více než kdykoli předtím a může se jí dařit i nadále,“ řekl Bessent na washingtonském summitu Americké bankovní asociace. „Ale pro příští čtyři roky je Trumpova agenda zaměřena na Main Street. Teď je řada na ní. Je řada na Main Street, aby zaměstnávala pracovníky, podpořila investice, aby obnovila americký sen,“ prohlásil.

Čína reagovala zvýšením svých cel

Čína ve středu oznámila, že od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Reagovala tak na rozhodnutí americké administrativy, která po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalila další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak od středy činí 104 procent. Ministr financí USA Scott Bessent v reakci uvedl, že nová odveta Pekingu je nešťastná a Čína na ní prodělá.

Ředitel organizace Sinopsis a sinolog Martin Hála ve středečním pořadu Horizont ČT24 prohlásil, že Čína se vidí jako supervelmoc, proto zvolila tvrdou odpověď na americká cla. „Vidí se na stejné úrovni, na jaké jsou Spojené státy, snaží se o určitou paritu a dlouhodobě se je snaží překonat.“

Na mezinárodní úrovni i před domácím publikem se pak Peking snaží prezentovat svoji sebedůvěru. „Neváhá riskovat i vojenskou konfrontaci s USA, proto by bylo s podivem, kdyby couvli před konfrontací obchodní,“ řekl ředitel Sinopsis s tím, že Čína měla dostatek času, aby se na Trumpovy kroky připravila. Dodal, že loni její vývoz do USA představoval asi patnáct procent z celkového exportu. „To není něco, co by nedokázala případně ustát, pokud by se čínsko-americký obchod zastavil,“ míní expert. Naopak Peking dle něj sází na to, že Američané by nebyli ochotní tuto cenu obchodní války nést.

Americká vláda spoléhá na to, že se s jednotlivými zeměmi domluví v ideálním případě na dalších tarifních i netarifních opatřeních, které Spojeným státům vynesou více peněz než dosud a usnadní vstup amerických výrobků na zahraniční trhy. Američtí představitelé již uvedli, že o další jednání požádalo několik desítek zemí, podle některých zdrojů nejméně padesát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...