Americká vláda má podle soudu omezit komunikaci se sociálními sítěmi

Zástupci administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a některé vládní úřady nesmějí komunikovat s představiteli sociálních sítí ohledně obsahu zveřejněných příspěvků. Soudním příkazem o tom rozhodl louisianský soudce Terry Doughty. Konečný verdikt v případu se teprve očekává, rozhodnutí nicméně představuje významný milník v mezistranickém sporu ohledně míry, do které by vláda měla zasahovat do obsahu na sociálních sítích, píše list The Washington Post (WP).

Soudní příkaz vydal Doughty v rámci sporu, který otevřela dvojice republikánských nejvyšších státních zástupců z Louisiany a Missouri Jeff Landry a Andrew Bailey. Americká vláda podle nich „donebevolajícím způsobem porušovala první dodatek ústavy (o svobodě projevu)“, když s mediálními společnostmi jednala o odstranění některých příspěvků na sítích, které šířily dezinformace ohledně očkování při pandemii koronaviru nebo ohledně volebních výsledků.

Soudce, jehož do funkce jmenoval republikánský exprezident Donald Trump, uvedl, že Landy a Bailey předložili materiály, které mají prokazovat, že Bílý dům a vládní úřady se podílely na potlačování svobody projevu na základě obsahu, píše WP. Soudní příkaz obsahuje jisté výjimky, za kterých může vláda se sítěmi o obsahu komunikovat, například aby je informovala o ohrožení národní bezpečnosti, kriminální činnosti nebo snaze zastrašovat některé voliče, aby neodevzdali svůj hlas.

Sítě rozhodnutí nekomentovaly

Zástupce Bílého domu podle agentury Reuters uvedl, že se rozhodnutím soudce zabývá a ministerstvo spravedlnosti „zváží své možnosti“. Společnost Google, jíž se soudní spor týká také, na žádost WP o komentář nereagovala. Mateřská společnost Facebooku Meta věc komentovat odmítla a Twitter reagoval automatickou zprávou, která obsahovala emotikon exkrementu, píše deník.

Soudní příkaz přímo ovlivní činnost ministerstva spravedlnosti, zahraničí, zdravotnictví i federálního Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), uvádí WP. Podle agentury Reuters soudce uvedl, že vládní úřady, včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), nesmějí komunikovat se společnostmi provozujícími sociální média „za účelem naléhání, povzbuzování a vyvíjení nátlaku k odstranění, vymazání nebo omezení obsahu“, který nepřekračuje rámec svobody projevu podle prvního dodatku ústavy.

Rozhodnutí je klíčovým milníkem v roky dlouhém mezistranickém sporu ohledně svobody projevu na sociálních sítích. Republikáni tvrdí, že snahy mediálních společností zamezit šíření dezinformací o veřejném zdraví a volbách vyústily v nespravedlivou cenzuru jejich politických postojů. Demokraté naproti tomu říkají, že společnosti nezašly v dohledu nad obsahem v zájmu ochrany demokratických institucí dostatečně daleko.

Státní zástupci Landry a Bailey své argumenty staví na množství e-mailové i jiné komunikace mezi vládou a mediálními společnostmi. Vláda podle nich začala systematicky zasahovat do obsahu na sociálních sítích v roce 2017, když byl v Bílém domě Trump. Komunikace mezi vládou a technologickými firmami ohledně obsahu podle prokurátorů zintenzivnila v roce 2020 v reakci na bující pandemii koronaviru a „skokově se urychlila“ poté, co v Bílém domě usedl Joe Biden, který měl aktivně tlačit na technologické společnosti, aby odstraňovaly příspěvky, které šířily dezinformace o očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 49 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 50 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 21 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...