Američané vyšlou do východní Evropy další vojáky. Ničivé jednání, reagovala Moskva

Americký prezident Joe Biden ve středu schválil vyslání dalších vojáků do východní Evropy. Podle mluvčího Pentagonu by jich měly být dva tisíce. Kromě toho USA přesunou tisíc svých vojáků, kteří jsou nyní v Německu, do Rumunska. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, Rusko označilo jednání USA za neopodstatněné a ničivé. Spojené státy také sdělily Rusku, že jsou s ním ochotny diskutovat o oboustranných bezpečnostních opatřeních.

Rozhodnutí o vyslání dodatečného kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny. Rusko u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na ukrajinských územích, která od roku 2014 okupuje, soustředilo na sto tisíc svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.

Biden řekl, že jeho rozhodnutí je „zcela v souladu“ s tím, co po celou dobu říkal ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. „Dokud se bude chovat agresivně, uděláme vše proto, abychom mohli naše spojence v NATO a východní Evropě ujistit, že jsme s nimi.“

Mluvčí Pentagonu John Kirby řekl, že většina z dvou tisíc vojáků bude směřovat do Polska a že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity. Agentura Reuters napsala, že do Rumunska odjede tisíc vojáků z jednotky, která je nyní v německém Vilsecku, do Polska zamíří sedmnáct set vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základy bude tři sta vojáků přesunuto do Německa.

Mluvčí Pentagonu zdůraznil, že jde o snahu zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě a že žádní američtí vojáci nebudou posláni na Ukrajinu. „Je důležité, že panu (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi a světu důrazně ukážeme, že Spojeným státům a spojencům na NATO záleží,“ prohlásil Kirby. Dodal, že v případě potřeby mohou USA rozhodnout o dalších přesunech. K tomu mluvčí sdělil, že „nedokáže přesně předpovědět, jak se věci budou vyvíjet“. „A právě proto, že to nemůžeme předvídat, chceme být připraveni.“

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že „tyto ničím neopodstatněné ničivé kroky pouze přispějí k vojenskému napětí a zúží pole pro politická rozhodnutí“. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se znovu snažil mírnit obavy z hrozícího ruského útoku, ale řekl také, že pokud Rusko udělá něco, co bude naznačovat bezprostředně hrozící invazi, Ukrajina bude schopná reagovat, jak bude nezbytné.

Jednotky, jež USA nově posílají do Evropy, nepatří k osmi a půl tisícům vojáků, které Pentagon uvedl na Bidenův příkaz minulý týden do pohotovosti. Tato skupina je připravena k rychlému přesunu do Evropy v případě potřeby.

Stoltenberg: Toto rozmístění sil je obranné a přiměřené

Stoltenberg rozmístění Američanů v Polsku, Rumunsku a Německu ocenil. „Je to důrazný projev amerického odhodlání a dodatek k jiným nedávným příspěvkům Spojených států k naší sdílené bezpečnosti - k čemuž patří osm a půl tisíce vojáků uvedených do pohotovosti pro případné zapojení do jednotky rychlé reakce NATO a rovněž přítomnost letadlové lodi USS Harry Truman, která je pod velením NATO ve Středozemním moři.“ Také on zdůraznil, že „toto rozmístění sil je obranné a přiměřené a dává jasně najevo, že NATO učiní k obraně svých spojenců cokoli bude nezbytné“.

Vyslání dalších amerických vojáků do Evropy přivítal mimo jiné polský premiér Mateusz Morawiecki a další polští představitelé, uvedla polská tisková agentura PAP. Rozhodnutí Bidenovy administrativy Morawiecki označil za „další důležitý symbol jednoty a spolupráce demokratických států a odrazení Vladimira Putina od další vojenské akce“. Mluvčí polské vlády sdělil, že jde o dobrou zprávu pro Polsko, Ukrajinu a celou Evropu.

CNN oznámila, že vojáci budou operovat na základě bilaterálních dohod s hostitelskými zeměmi, protože NATO zatím neaktivovalo mnohonárodnostní jednotku.

USA mají své vojáky v Evropě i mimo krizové časy, v Německu je 35 tisíc amerických vojáků, v Polsku dalších čtyři tisíce a v Rumunsku devět set.

Ilustrační foto
Zdroj: Ints Kalnins/Reuters

Jak kontrolovat střely s plochou dráhou letu

Spojené státy také sdělily Rusku, že jsou s ním ochotny diskutovat o oboustranných bezpečnostních opatřeních, včetně možnosti dohodnout způsob, jak by si Moskva mohla ověřit, že se na základnách NATO v Rumunsku a Polsku nenacházejí střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Informovaly o tom agentura Bloomberg a list El País, který se údajně dostal k celému znění písemných odpovědí USA a NATO na bezpečnostní požadavky Moskvy. Publikované dokumenty podmiňují pokrok jednání zmírněním napětí na ukrajinských hranicích.

Španělský deník uvádí, že oba vzkazy odmítají některé z hlavních ruských návrhů, jak ostatně západní činitelé jasně dali najevo i veřejně. Zejména jde o požadavek, aby spojenci poskytli Moskvě záruku, že do NATO nikdy nevstoupí Ukrajina. Washington i Aliance nicméně navrhují Putinovi jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry, plyne z materiálů El País.

„Spojené státy jsou ochotny projednat… reciproční opatření pro transparentnost a reciproční závazky od Spojených států i od Ruska, aby se zdržely nasazení útočných pozemních raketových systémů a trvalých sil s bojovou misí na území Ukrajiny,“ píše se například v údajné americké odpovědi. Washington podle ní chce případné diskuse konzultovat s Kyjevem.

O americkém návrhu jednat o vzájemných kontrolách raketových základen nejdříve informovala agentura Bloomberg, podle níž je cílem rozptýlit obavy Moskvy, že by odpalovací zařízení na východě Evropy mohly být použita proti Rusku. Jakákoliv dohoda by však byla možná teprve po diskusi se spojenci, zejména s Polskem a Rumunskem, uvedl jeden ze zdrojů.

Předpokladem je reciprocita

V příslušné pasáži dokumentu zveřejněného deníkem El País se píše o možných diskusích o „mechanismu transparentnosti“ s předpokladem, že Rusko umožní dohled nad dvěma svými základnami, které si zvolí NATO.

Na základnách v Polsku a Rumunsku nejsou útočné rakety, nicméně ruský prezident Putin opakovaně naznačoval, že USA a NATO by mohly využít systémy protiraketové obrany Aegis Ashore k odpálení střel Tomahawk, protože oba druhy zbraní používají stejná odpalovací zařízení, píše Bloomberg. Severoatlantická aliance tvrdí, že Aegis slouží k čistě obranným účelům.

Rumunsko podle agentury trvá na tom, že je otevřeno inspekci ruských úředníků v zařízení na svém území, pokud Moskva splní podmínku reciprocity. Představitel obeznámený s postojem Polska Bloombergu řekl, že Varšava by mohla souhlasit s podobnou kontrolou výměnou za inspekce v ruské enklávě Kaliningrad, která sousedí s Polskem.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Odpovědi USA a Aliance na požadavky Ruska se liší

Spojené státy a NATO Rusku odpověděly na jeho požadavky ohledně bezpečnostních záruk. Od počátku bylo jasné, že hlavní ruské požadavky jsou pro Západ nepřijatelné. Moskva varuje, že v případě jejich ignorování přijdou blíže nespecifikované kroky, zatímco u hranic s Ukrajinou shromažďuje desetitisíce vojáků.

USA a NATO své odpovědi konzultovaly, podle El País jsou nicméně mezi dvěma dokumenty jisté rozdíly. „Hlavním rozdílem mezi dvěma texty je to, že Washington je připraven diskutovat o konceptu 'nerozdělitelnosti bezpečnosti', který OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) schválila na summitu v kazachstánském Nur-Sultanu v roce 2010,“ píše list.

Bílý dům ani americké ministerstvo zahraničí se ihned ke zprávám o návrzích adresovaných Moskvě nevyjádřily. Nicméně zdroj obeznámený se situací podle agentury Reuters uvedl, že Spojené státy nabídly pouze jednání o různých obavách Ruska, například o kontrole zbrojení.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden označil americkou reakci za lepší než tu, která přišla od NATO. O situaci v úterý znovu hovořil s americkým protějškem Blinkenem, který podle mluvčího americké diplomacie vyjádřil ochotu pokračovat ve výměně bezpečnostních návrhů. USA i NATO nicméně ve svých písemných stanoviscích z minulého týdne uvádí, že pro jakýkoli úspěch těchto rozhovorů je klíčové, aby Rusko upustilo od agresivních kroků vůči Ukrajině.

Předsedové obou komor českého parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se ve středu shodli s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem, že členské země NATO musí nadále postupovat pevně a jednotně vůči ruským požadavkům týkajícím se Ukrajiny, které jsou pro spojenecké země včetně Česka nepřijatelné. Pekarová Adamová a Vystrčil hovořili se Stoltenbergem i o tom, že česká vláda hodlá plnit své spojenecké závazky a k členství v NATO jako záruce své bezpečnosti nevidí alternativu.

Kreml nebude stav jednání s USA a NATO komentovat

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Kreml nebude v tuto chvíli veřejně komentovat průběh jednání s USA a NATO. Dodal, že se zatím neplánuje další jednání prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena. „Vždy je dobře, když prezidenti spolu hovoří, vždy je to dobrý impuls pro dvoustranné vztahy. Ale hovoří spolu, když to považují za účelné,“ řekl Peskov podle agentury TASS.

Oba prezidenti spolu telefonicky mluvili v závěru loňského roku. Putin tehdy varoval Bidena, že další sankce by vedly ke zhroucení vztahů. Biden naopak varoval Moskvu, že případná ruská invaze na Ukrajinu by vedla k dosud nevídaným sankcím a globálním následkům. 

S Putinem ve středu telefonicky hovořil britský premiér Boris Johnson, který vyjádřil znepokojení nad ruskou „nepřátelskou“ aktivitou u ukrajinských hranic. Oba lídři se ale shodli, že prohloubení závažnosti situace není v ničím zájmu, uvedla premiérova kancelář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...