Běloruský prodemokratický aktivista Ales Bjaljacki a organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou založil, byli vyznamenáni takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě nich letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostala vězněná íránská právnička a bojovnice za lidská práva Nasrín Sotudíová, americký právník a aktivista v oblasti sociální spravedlnosti Bryan Stevenson a nikaragujská bojovnice za práva původních obyvatel a za ochranu přírody Lottie Cunninghamová Wrenová.
Nadace, která ocenění udílí, chce tímto způsobem zdůraznit rostoucí hrozby, jimž demokracie ve světě čelí. „Je načase, abychom všichni, kdo podporujeme demokracii, povstali a vzájemně se podporovali,“ uvedl šéf nadace Ole von Uexküll.
Osmapadesátiletého lidskoprávního aktivistu Bjaljackého a jeho organizaci Vjasna nadace vyznamenala za „jejich odhodlaný boj za nastolení demokracie a dodržování lidských práv v Bělorusku“.
Bjaljacki byl v minulosti obviněn z daňových úniků a strávil téměř tři roky ve vězení. Západní vlády proces označily za politickou mstu režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Aktivista získal řadu mezinárodních ocenění a v roce 2012 byl nominován na Nobelovu cenu za mír. Organizace Vjasna, v jejímž čele stojí, poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti Lukašenkově vládě.
Právnička odsouzená k 38 letům vězení
Íránská právnička Sotudíová, která obhajovala aktivisty, opoziční politiky i ženy stíhané za nenošení muslimského šátku, cenu dostala „za svůj neohrožený aktivismus, který navzdory velkému osobnímu riziku vedla na podporu politických svobod a lidských práv v Íránu“.
Sedmapadesátiletá Sotudíová byla v roce 2018 zatčena s obviněním ze spiknutí a šíření propagandy proti íránské vládě a byla odsouzena k 38 letům vězení a 148 ranám bičem. Vězněna byla i dříve.
Letos od poloviny srpna držela hladovku za lepší vězeňské podmínky a propuštění politických vězňů v době pandemie covidu-19. Nakonec musela být hospitalizována.
Snaha o rasové usmíření
Dalším vyznamenaným právníkem je šedesátiletý Američan Bryan Stevenson, u nějž nadace vyzdvihla „jeho inspirativní snahy o reformu amerického systému trestního soudnictví a prosazování rasového usmíření“. Stevenson je známý jako zastánce chudých a příslušníků rasových menšin i jako bojovník proti trestu smrti.
Čtvrtou laureátkou alternativní Nobelovy ceny se stala 61letá Lottie Cunninghamová Wrenová, která byla oceněna za „svůj odhodlaný boj za ochranu půdy původních obyvatel a komunit před zneužíváním a drancováním“.
Tak trochu jiná Nobelovka
Laureáti, kteří byli vyhlášeni ve Stockholmu, obdrží každý milion švédských korun (2,57 milionu korun). Slavnostní předání cen se uskuteční virtuálně 3. prosince. V loňském roce byla mezi oceněnými také mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která letos patří k favoritům na zisk Nobelovy ceny za mír.
Alternativní Nobelovy ceny (oficiálně zvané Right Livelihood Awards) se udílejí od roku 1980 na popud německo-švédského filantropa Jakoba von Uexkülla. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí. Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn.
Alternativní Nobelovy ceny jsou také do jisté míry vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen.
