Alianční země se musejí připravit na možný budoucí ruský útok, zní z Německa. Zdroje máme, chybí vůle, míní analytik

Nahrávám video

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

O možném ruském vojenském útoku na některou ze zemí NATO hovořil německý ministr obrany Boris Pistorius v interview pro deník Der Tagesspiegel. Bezprostřední napadení podle něj nehrozí, Německo ale musí být připravené. „Chci naši společnost probudit,“ vysvětlil Pistorius a varoval před mocenskými ambicemi Kremlu.

„Každému musí být jasné, že když (ruský vůdce Vladimir) Putin tuto válku vyhraje a obsadí Ukrajinu, tak se samozřejmě zvýší hrozba pro alianční území,“ upozornil německý ministr.

Mezi nutná opatření dle něj patří úprava branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu či možné otevření armády pro ty, kteří dosud nevlastní německý pas.

Už v pondělí nejprodávanější německý list Bild zveřejnil podrobnosti o tajném německém rizikovém scénáři, podle nějž by se od letošního února mohlo začít zvyšovat napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, což by v létě 2025 vyvrcholilo bezprostřední hrozbou války. Moskva by dle německého scénáře mohla k rozdmýchání konfliktu využít hybridní hrozby v podobě propagandy, kyberútoků, dezinformací či ruské menšiny v Pobaltí.

Bezpečnostní analytik Foltýn přikládá varováním „poměrně vysokou váhu“. Evropa podle něj v posledních patnácti letech po agresích Ruska v Gruzii a na Ukrajině zaspala, nebyla dostatečně aktivní a neinvestovala do vlastní obrany.

Rusku je imperiální politika vlastní od devatenáctého století, vidí se jako mesiáš a Pobaltí je v nebezpečí, je přesvědčen historik Michal Stehlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Appeasement nikdy nefungoval ve chvíli, kdy imperiální mocnost nemá žádná pravidla,“ zdůraznil.

Aliance uspořádá největší cvičení od studené války

Severoatlantická aliance hodlá ukázat jednotu, sílu a odhodlanost se navzájem chránit – jak to popsal americký generál a jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli – během největšího vojenského cvičení, do nějž se od příštího týdne zapojí na devadesát tisíc vojáků ze všech států Aliance a také Švédska. To sice ještě není členem NATO, protože čeká na schválení ze strany Turecka a Maďarska, ale už je zváno na některá jednání spojenců.

Cvičení vyšle jasný vzkaz, že Aliance je připravena posílit a udržet bojovou sílu, míní český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Myslím, že Rusko to vidí a ví, co to znamená,“ dodal.

Foltýn: Máme zdroje, ne vůli. Rusko nemá zdroje, ale má vůli

Bez ohledu na pravděpodobnost ruského útoku jsou podle Foltýna jeho možné důsledky natolik závažné, že Aliance se musí připravit a Moskvu kromě cvičení odstrašit například úrovní svých obranných výdajů, kapacitou obranného průmyslu, schopností nabírat vojáky či prací s armádními rezervami.

Jak upozornil, obranný průmysl ale nelze nastartovat pouze jednoduchým navýšením počtu směn v továrnách. Výroba vyžaduje specifické komponenty, subdodavatelů je málo a připravit celý proces není otázkou pár měsíců.

Zároveň Foltýn dodal, že Evropě a Spojeným státům nechybí zdroje, ale vůle. Naproti tomu Rusku chybí zdroje a bojové schopnosti, ale vůli má, což si uvědomují hlavně státy s historickou zkušeností jako Polsko a Pobaltí.

Prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek je přesvědčen, že český obranný průmysl na napadení Ukrajiny reaguje od prvního dne, vyrábí víc a připravuje nové technologie. Narazil ale na to, že dvě až tři dekády se Evropa zbavuje „špinavých provozů“ a průmyslu a je závislá na dovozu komponent. V některých oborech se v posledních dvou letech výroba navýšila o dvacet až třicet procent, v jiných se to nepodařilo, podotýká Hynek.

Poznamenal, že k výraznému navýšení kapacit je potřeba zdrojů, a postěžoval si, že banky ani po ruském útoku na Ukrajinu převážně nezměnily přístup a straní se financování obranného průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...