Akademie věd se vydala po stopách Švédy ukradených knih. Z českých měst jich zmizely tisíce

Nahrávám video
Události: Akademie věd vytváří digitální katalog knih odvezených švédskými vojsky
Zdroj: ČT24

Švédská vojska si během třicetileté války v polovině 17. století odvezla až 25 tisíc knih z Prahy, Olomouce a Mikulova. Akademie věd spustila projekt nazvaný Švédská knižní kořist z Čech a Moravy 1646–1648. V rámci něj teď ztracené svazky hledá a vytváří digitální katalog těchto vzácných rukopisů a tiskovin.

Spolu s dalšími cennostmi zmizel jako úlovek švédských vojsk například vzácný rukopis patřící potomkovi krále Jiřího z Poděbrad, takzvaná Bočkova bible. „Je to jeden z nejstarších překladů bible do češtiny, takže je to vlastě staročeská bible. A za druhé je zajímavý tím, že je zdoben mimořádně nádhernou knižní malbou,“ říká Tomáš Černušák z Moravského zemského archivu.

Na naše území se kniha vrátila díky diplomatickým vyjednáváním až v 19. století. Takových případů je ale málo. „Odvoz těch knih se děl podle dobového práva, takže neexistuje žádný právní nárok vracet ty knihy zpět na české území,“ upozorňuje autorka portálu Švédská knižní kořist z Knihovny Akademie věd Lenka Veselá.

Nejen Švédsko, ale hlavně Švédsko

Knihy se nacházejí různě po Evropě. Některé z nich v průběhu staletí doputovaly třeba do Vatikánu. „Samozřejmě, nejvíc těch knih se nachází ve Švédsku, je to ten prostor kolem Stockholmu,“ říká Veselá.

To platí i pro velkou část Rožmberské knihovny. Unikátní knižní sbírka byla nejdřív v Třeboni, potom na Pražském hradě. Při obléhání Prahy ji ale švédská vojska zabavila. Dodnes je ve Stockholmu i rukopisný katalog knihovny. Vznikl na sklonku života šlechtice Petra Voka z Rožmberka.

„To byl známý bibliofil, který těm knihám věnoval pozornost nejenom co do množství jejich nákupu a získávání, ale i co do vazby. Typickým rysem toho dobového bibliofilství bylo zdobení. Do knih se dávala ex libris, která byla krásně manýristicky provedená,“ popisuje Veselá.

Projekt Švédská knižní kořist se snaží najít všechny dochované knihy a ukazuje i hlavní trasy, kudy svazky Evropou putovaly. Na konci třicetileté války ale Švédi neodvezli jen knihy. Jejich kořistí se stala taky řada vzácných obrazů, soch a dalších cenností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 7 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
18:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...