Táta přiletěl z nebíčka, vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram na konec války

Josef Otisk se narodil krátce po otcově odchodu do zahraniční armády v červnu roku 1940. Setkal se s ním až na konci války, ale prý hned věděl, že je to on. Josef Otisk starší byl velitelem skupiny Wolfram, která v září 1944 seskočila na severu Moravy. Po válce se ale na jeho hrdinství zapomnělo, byl propuštěn z armády a degradován. Uznání se válečnému hrdinovi dostalo až po roce 1989.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Když jsem byl malý, ptal jsem se maminky, kde je tatínek, a ona říkala, že je v nebíčku. A když pak přišel, tak mi říkala, vidíš, vrátil se z nebíčka. A on vlastně seskočil padákem,“ vzpomíná syn velitele skupiny Wolfram Josefa Otiska, který dostal jméno po otci, také Josef.

Josef Otisk starší odešel v polovině roku 1940 do Československé zahraniční armády. Zatímco chlapce vychovávali prarodiče s matkou, jeho otec se účastnil bojů o Francii a po jejím pádu se přesunul do Anglie, kde prošel sabotážním a parašutistickým výcvikem. Byl prvním československým účastníkem kurzu Commandos.

Na jaře 1944 byl navržen za velitele skupiny pro zvláštní úkoly. Členy si mohl vybrat sám, a tak vznikl paravýsadek Wolfram. Čtrnáctého září 1944 seskočila skupina na severu Moravy s úkolem zahájit partyzánskou činnost. Po odpoutání od partyzánů v Beskydech se členové skupiny ukrývali také u Otiskova bratra v Líšni.

„Pravděpodobně někdy toho 26. dubna, kdy Němci byli pryč, otec přišel. Když jsem vylezl z krytu ve sklepě, tak jsem ho uviděl a je to zajímavé, ale hned jsem věděl, že je to táta,“ vybavuje si Josef.

Výcvik útočného boje ve Skotsku
Zdroj: VHÚ

Degradace velitele Wolframu

Otec Josefa Otiska pracoval nějaký čas v Praze na ministerstvu, potom velel tankové brigádě nejdřív v Přáslavicích, posléze ve Šternberku. „Dva roky jsem bydlel ve Šternberku, tam to bylo krásné. Bydleli jsme ve vile s krásnou zahradou, chodili jsme s tatínkem na procházky, vozili malou sestřičku v kočárku. Ten krásný život skončil z ničeho nic. Vracel jsem se ze školy, před domem nakládali nábytek na vlečku a dozvěděl jsem se, že se stěhujeme,“ vypráví.

Otec byl propuštěn z armády v říjnu 1948 a degradován na vojína. „Otce udali líšeňští komunisti, že v hospodě u Slezáků začal nadávat na Gottwalda. V té době se navíc říkalo, že má být na slavnostech v Mariánském údolí atentát na Gottwalda. Bylo proti němu zahájeno řízení,“ vysvětluje Otisk.

Válečný hrdina si našel práci jako zeměměřič a tím zůstal až do penze. „On mi nic moc neříkal, asi abych mlčel, nic nevykládal. Z takového veselého člověka se stal zatrpklý pán. Mrzelo ho, co s ním provedli,“ říká Josef.

Jak jsme bojovali

„Robert Matula dělal v Šumperku v Moravolenu. Tam vydávali podnikový časopis a v tom časopisu psal vzpomínky na pokračování. Jmenovalo se to Jak jsme bojovali. To jsem dostal do ruky od otce, abych si to přečetl a věděl, jak to bylo,“ rozvádí Josef Otisk.

S Matulou a Vladimírem Řezníčkem ze skupiny Wolfram uvažoval prý Josef Otisk o emigraci, nakonec odešel jen Matula, který měl anglickou manželku. Otisk zůstal kvůli zdravotním potížím malé dcerky.

„V šedesátém osmém to bylo bezvadné. Táta byl rehabilitovaný, vrátili mu hodnost, pochodoval s metály na prvního máje. Trvalo chvíli a zase se to vrátilo do starých kolejí,“ vypráví pamětník.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Josef Otisk
Zdroj: ČT24

Pohřeb směl být až večer

Sametové revoluce v roce 1989 se otec Josefa Otiska mladšího nedočkal, zemřel v roce 1986. Pohřeb v kostele se směl konat až večer. „Byl to takový velký pohřeb, rakev s jeho vyznamenáními, anglická vlajka. Pak se estébáci zajímali, proč to tak bylo, kdo tam byl,“ říká.

„Po revoluci si na otce začali vzpomínat, byl povýšený in memoriam na podplukovníka, od Stropnického dostal Kříž obrany státu, od Commandos odznak číslo 1,“ ukazuje dokumenty.

Syn Josefa Otiska se dnes účastní různých vzpomínkových a armádních akcí a je rád, že se na velitele paravýsadku Wolfram nezapomnělo. Je na něj hrdý už od té doby, kdy se na konci války snesl z nebe. „Neberu to jako povinnost. Já to přijímám jako uznání pro tátu,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...