Okresní soud v Semilech nejspíš vyhoví žalobě o vydání části mobiliáře státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku dědičce rodu Walderode. Soudce Michal Polák v pátek řekl, že jde o jeho předběžný názor, rozsudek vynese na konci února. Jde o více než čtyři tisíce položek popsaných na 113 listech, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny.
„Podle mého předběžného právního názoru nic nebrání tomu, aby ty věci byly vydány. Ale samozřejmě účastníci mají ještě možnost mě přesvědčit v závěrečných návrzích,“ avizoval soudce.
Vydání mobiliáře ze státního zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu jde kromě zámku i o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Toho se Karl des Fours Walderode nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let. O vydání majetku usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po něm.
Walderode přišel o panství v Turnově a okolí po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992.
Soudy poté roky řešily, zda má nárok i na vrácení miliardového majetku. Šance šlechtického rodu vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu (ÚS). Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. Tím je splněná základní podmínka pro vydání majetku.
Žaloba vůči památkovému ústavu
Semilský soudce nyní zopakoval, že základní otázku, zda je žalující strana ve sporu oprávněnou osobou, považuje na základě rozhodnutí ÚS za vyřešenou. Zároveň ale sdělil, že žalobu dědičky rodu vůči Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) zamítne u položek, jež se nepodařilo dohledat. Těch je několik set.
Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk aktuálně prohlásil, že po osmdesáti letech lze těžko dohledat, co vše bylo tehdy na zámku. „To nikdo neví. Problém je v tom, že existuje seznam z roku 1953, který jsme uplatnili, nicméně je to zase jen seznam z archivu. A skutečně se to nedá dohledat. A řada věcí byla ukradených, to je zapotřebí uznat. Taková byla doba. V roce 1967 tam někdo ukradl dvacet cenných zbraní," tvrdí.
Právní zástupce NPÚ nechtěl nynější soudní jednání komentovat, při líčení ale upozornil, že mobiliář zámku je kulturní památkou. „Musí zůstat na území České republiky,“ zdůraznil.
Jak se Kammerlanderová rozhodne v případě získání mobiliáře s věcmi naložit, Heyduk neví. „Můj názor je, že se z toho zámku nehnou, že to jsou prostě takové připomínky, že se to nedá vyvézt,“ odhadl.
Regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová už dříve uvedla, že mobiliární fond zámku čítá 23 tisíc inventárních jednotek, z čehož prokazatelně kmenových je asi čtvrtina. Navíc tam je knihovna se zhruba deseti tisíci svazky. O ní se v této fázi sporu nejedná, dle Heyduka ji nemají zdokumentovanou.
