Rozházený textil a poškozené kontejnery řeší řada měst a obcí

Nahrávám video

Od letoška platí pro obce nová povinnost zajistit oddělený sběr textilu jako odpadu, aby nekončil v popelnicích s tím směsným a nešel dále využít. Města a obce ale řeší řadu problémů s tím spojených, třeba rozházený textil nebo poničené kontejnery. Někde nemohou sehnat společnost, která by se o textil postarala. Firmám zase chybí kapacity.

V Brně je systém třídění textilního odpadu zavedený, přesto se kolem kontejnerů často válí rozházené oblečení. „Jsme rádi, že ten kontejner tady je, jenom nejsme spokojení s jednáním některých lidí, kteří se v tom přehrabují a nedají ho zpět do pytlů a rozhodí to,“ poznamenal obyvatel Brna Mojmír Vojanec.

Sběrných dvorů je v Brně pětatřicet. Kontejnerů na veškerý textil pak dvě stě padesát. „Což je mimochodem o patnáct procent víc než před pěti lety. Nicméně s tím, jak textilního odpadu přibývá, tak chystáme i navýšení počtu kontejnerů,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Každý rok se v Brně vytřídí čtyři sta až pět set tun textilu.

Po Praze a okolí má sběrová firma instalovaných asi šest set kontejnerů. „Teď jsme například museli některé stáhnout, protože se to tam dělo denně. Problém je nejenom to, že textil lidé rozhází, ale hlavně ten kontejner zničí,“ vysvětlila jednatelka firmy Potex Lenka Harcubová. Škody na kontejnerech – ať už po sprejerských akcích, nebo po vandalech – jsou vysoké. Jeden kontejner stojí zhruba šestnáct tisíc korun.

Mezi textilem i shnilé jídlo

Charitativní sběr textilu komplikují i ti, kteří vhazují do kontejneru jiný odpad. „Bohužel přibývá bezohlednosti lidí, kteří tam hází shnilé jídlo, brambory, stavební odpad, plechovky,“ popsala Harcubová. Do nádob patří pouze vždy čisté, nepoškozené oblečení, zabalené v taškách.

Kontejnery v ulicích slouží většinou takzvanému charitativnímu sběru a patří do nich přednostně oblečení, které jde ještě použít. Až zbytky po přetřídění se firmy snaží zužitkovat jinak, například jako čisticí hadry, nebo recyklovat. Funguje to tak už dlouho, ale ne všude.

Od letoška proto platí pro obce povinnost zajistit oddělený sběr textilu jako odpadu, aby nekončil v popelnicích s tím směsným, kde se ušpiní, a pak nejde využít. Jak to udělají, je na nich. Ve městech to mohou být opět kontejnery, místo ve sběrném dvoře, a na vesnicích třeba pytlový sběr i pravidelné akce typu železná sobota.

Menším obcím se kontejnery prodražují

Povinnost vybírat textilní odpad byla pro mnohé obce novinkou. „Někde se kontejnery oblečením vůbec nenaplní nebo to oblečení je v takové kvalitě, že už je nepoužitelné. Některá města pak musí i za sběr a svoz těchto kontejnerů platit víc peněz, než platívala dříve,“ upozornila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Z některých obcí kontejnery na textil mizí. Svozové firmy několikanásobně zdražily jejich pronájem. Pro obecní kasy jde o desítky tisíc korun ročně navíc. Snaží se proto šetřit.

Počet kontejnerů snižují na minimum například i v Lomnici nad Lužnicí. Čtyři kontejnery v ulicích města naplní dva tisíce obyvatel za necelý měsíc. Svozová firma je často nestihne vyvézt, práci s tím tak mají navíc i místní technické služby. „Textil bývá u všech kontejnerů, co máme. Když je plný, tak to lidé někam položí,“ popsal vedoucí sběrného dvora v Lomnici nad Lužnicí Jiří Košina.

Nově tam bude kontejner ve svozovém dvoře. „Aby se to finančně trošku snížilo. Oproti loňsku by to bylo asi o čtyřicet tisíc dražší za ten rok,“ spočítala úřednice odboru správy majetku Lomnice nad Lužnicí Romana Chýnová.

Podobný problém řeší i v malé obci u Třeboně, v Domaníně. Druhý kontejner na textil chtěla dát starostka i do odlehlejší části Domanína, kde žije víc než desetina místních. „Kvůli skokovém zdražení o tom zatím nemůžeme uvažovat,“ poznamenala starostka Jaroslava Žemličková (Náš Domov). Pronájem jednoho kontejneru jim zdražil zhruba osmkrát.

„Pět let probíhala celá řada výzev, dohromady za víc než jeden a půl miliardy korun, na to, aby se obce mohly připravit. Není to jediná možnost, jak splnit zákonnou povinnost. Obce mohou dělat občasný sběr, například s nějakou periodicitou, třeba pytlový. Můžou udělat různé swapové akce (vzájemná výměna, pozn. red.),“ podotkl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Polovina vyhozeného textilu se dá znovu použít

Právě výměna nepoužívaného oblečení za jiné nebo jeho darování je další možností, jak textilní odpad omezit. Využívat ji mohou i obyvatelé Frýdlantu. „Lidem je často nepříjemné nebo jim vadí vyhazovat ošacení do kontejnerů. Nevědí, co se s tím stane, tak takhle to radši donesou k nám, protože vědí, že to někdo další využije,“ vysvětlila vedoucí místní akční skupiny Frýdlansko – sociální šatník Lucie Winklerová. Přijímají ale jen čisté a nepoškozené oblečení.

Resort životního prostředí odhaduje, že v Česku vznikne asi sto sedmdesát tisíc tun textilního odpadu ročně, včetně třeba toho z výroby. Přímo do černých popelnic lidi vyhodí zhruba osmdesát tisíc tun. Použité a nepotřebné oblečení tvoří tři až čtyři procenta směsného komunálního odpadu. Cílem třídění je, aby šel ještě využít, třeba na zmiňované hadry.

K recyklaci a opětovnému využití teď jde podle ministerstva asi polovina vyhozeného textilu, čtvrtina končí ve spalovnách a dalších dvacet procent na skládkách, především ten znečištěný. A část oděvního odpadu se z Česka exportuje jinam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 9 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...