Každá třetí rozhledna v Česku je postavena ze dřeva. Jejich údržba je však náročná a obce stojí ročně desetitisíce korun. Přesto se některé dostávají do havarijního stavu a správci je musejí uzavírat i během turistické sezony. Náklady na výstavbu nové rozhledny přitom dosahují milionů korun.
Dřevěnou rozhlednu u Lomnice nad Lužnicí kontrolují pracovníci technických služeb pravidelně. „Vyztužujeme schody, protože se to už kýve,“ popsal pracovník technických služeb Josef Frejlach. Nejčastěji musejí opravovat nášlapy. Na místo jezdí několikrát za sezonu. „Většinou to uhnije ve šroubech, a když na to někdo dupne, vylomí se to,“ vysvětlil vedoucí technických služeb v Lomnici nad Lužnicí Jiří Košina.
Návštěvníci si ale rozhlednu chválí. „Překvapilo mě, jak je z ní krásně vidět na rybníky. Na Třeboňsku mi toto místo přijde jako jedno z nejhezčích,“ řekla turistka Lucie Koudelková.
Podle starosty Lomnice nad Lužnicí Petra Krejníka (nestr.) k místní krajině dřevo patří. „Jiný materiál bychom sem nepoužili. Do oprav investujeme zhruba padesát tisíc korun ročně,“ vyčíslil.
Některé rozhledny čeká náhrada novými
Zatímco v Lomnici se do oprav investuje pravidelně, zhruba o padesát kilometrů dál u Bernartic na Písecku čeká jinou dřevěnou rozhlednu stržení. Patnáct let nabízela výhled na Písecké hory i Českou Sibiř, její konstrukce ale dosloužila. Do tří let ji má nahradit větší stavba s lepším rozhledem, odhadované náklady jsou kolem jednoho milionu korun. „Byla by opět dřevěná, ale tlakově napuštěná, aby měla delší životnost,“ uvedl místostarosta Bernartic Miloslav Kolář (SOCDEM).
Kvůli shnilým nosníkům je od léta uzavřena i nejvýše položená vyhlídka v Česku – na Boubíně. Ročně ji navštívilo až dvacet tisíc turistů. Připravuje se její demolice a následná stavba nové, půjde o investici v řádu několika milionů korun.
Od letošního července je nepřístupná také dřevěná rozhledna na návrší Kupa u osady Jestřebice na Písecku, postavená v roce 2009. Vstup je zakázán kvůli zhoršenému stavu konstrukce.
Rozmach po roce 2000
Rozhledny se v Česku začaly těšit oblibě už na konci 19. století spolu s rozvojem turistiky. Významně k tomu přispěl Klub českých turistů, který sám řadu rozhleden vybudoval. V období socialismu se nové stavby objevovaly jen výjimečně, rozmach přišel až po roce 2000.
V současnosti je v tuzemsku zhruba pět set rozhleden, z toho značná část dřevěných. Stojí prakticky po celé republice, v průměru měří necelých sedmnáct metrů a polovina z nich vznikla po roce 2011. Nejvyšší dřevěnou rozhlednou je Stezka v oblacích na Dolní Moravě, která dosahuje výšky 55 metrů.
Podle odhadů techniků nyní potřebuje rekonstrukci přibližně polovina dřevěných vyhlídek postavených před rokem 2015. Životnost dřeva se obvykle pohybuje mezi patnácti a dvaceti lety, za poslední dekádu tak musely desítky rozhleden projít demolicí nebo být uzavřeny.
