Na samotě vzdálené několik kilometrů od nejbližších domů trávili konec roku meteorologové ze stanice Červená u Libavé. Pro svou polohu má pověst nejodlehlejšího pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Provoz je na ní nepřetržitý, jeden z pracovníků tak zde strávil i silvestrovskou noc.
Zásoby jídla na tři dny a odvaha být sám, jsou základní výbavou pracovníka meteostanice na nejvyšším vrcholu Oderských vrchů. Silvestrovská služba na Červené hoře vyšla letos ze tří pracovníků na vedoucího Františka Putalu. „Někdo sloužit musí, je tady nepřetržitý provoz. Střídáme se naprosto pravidelně, takže jednou za tři roky to přijde na každého,“ popsal Putala.
Do nejbližší vesnice jsou to tři kilometry, zdolává je už třicet let. Dřív to byl kopec bez vegetace, během let ale zarostl smrkovými lesy. Po kůrovcové kalamitě je vrchol opět holý. „Máme výhled do všech stran, takže stanice z hlediska meteorologie je skutečně na reprezentativním místě,“ pochvaluje si meteorolog.
Na kopci postavili Němci „radar“
Stanice vznikla na začátku padesátých let, spolu s vojenským prostorem Libavá. Pro vojáky to bylo ideální místo pro měření přízemního větru kvůli střelbám. „Začali měřením v městě Libavá, ale lokalita neodpovídala přesně jejich požadavkům, přece jen to bylo v údolí a vítr ve větších výškách měl trochu jiné charakteristiky,“ uvedl Putala.
Už za druhé světové války ale objevili výhody Červené hory Němci. Věži, kterou tady vybudovali, říkali místní radar. Tím ale nebyla. „Teprve v minulých letech jsme dohledali v archivech, že věž byla spojovací prostředek. Takový centrální bod, pro uskutečňování většího množství souběžných spojení na vojenské posádky,“ přiblížil.
Stanice zaznamená i výbuch na druhé straně zeměkoule
Dnes se v místě měří nejen rychlost věru, teplota nebo vlhkost, ale také výpar a půdní teploty. Brněnští vědci sledují i seizmické chvění zeměkoule. Stanice zaznamená například i chvění vyvolané pokusnými jadernými výbuchy v Severní Koreji.
Až do devadesátých let bylo měření manuální, dnes je plně elektronické. Klasické přístroje jsou proto jen jako záloha. Součástí sítě českých meteostanic je Červená od roku 1954. Podle jejího vzoru stavěl tehdejší Státní meteorologický ústav další stanice, včetně těch na Lysé hoře, Přimdě nebo na Pradědu.
