Na magnetickou rezonanci stále čekají neakutní pacienti týdny i měsíce

Nahrávám video

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.

Jakub Jochman před rokem při fotbale špatně došlápl a v pravém koleni si přetrhl vaz a poškodil meniskus. O tom, že bude muset na operaci, se dozvěděl až po vyšetření magnetickou rezonancí. „Zkoušel jsem několik soukromých klinik v Brně. Většina z nich měla čekací dobu dva, tři nebo čtyři měsíce. Tam, kam jsem se nakonec objednal, jsem měl štěstí a našel se termín za tři týdny,“ popsal.

Na vyšetření magnetickou rezonancí se v soukromých klinikách v Brně opravdu čeká několik měsíců. Podobné lhůty hlásí i další zdravotnická zařízení v kraji. Například v nemocnici v Kyjově pacienti čekají osm až deset týdnů.

Pomáhá přístroj vybavený AI

„Objednací lhůty se liší podle typu a náročnosti vyšetření. Dřívější termíny bývají například u vyšetření mozku či páteře, delší čekací doba může být u složitějších vyšetření břicha nebo pánve. Přednost mají vždy akutní pacienti a neodkladné stavy,“ uvedla mluvčí nemocnice Veronika Hollerová. Zkrátit čekací dobu pomohlo podle instituce také využití přístroje vybaveného umělou inteligencí.

Zlínská Krajská nemocnice Tomáše Bati uvádí u neakutních pacientů průměrnou čekací lhůtu dvacet dnů. „Čekací doba na magnetickou rezonanci se ovšem liší podle typu vyšetření,“ upozornila mluvčí zařízení Dana Lipovská. Brněnské fakultní nemocnice naopak mnohdy nabízejí termín až za téměř půl roku. Měsíčně totiž vyšetří až dva tisíce pacientů.

V Česku je přes sto přístrojů

Moderní diagnostika je podle zástupce Radiologické společnosti a přednosty Kliniky zobrazovacích metod FN Motol a Homolka Lukáše Lamberta dnes využívána výrazně častěji než v minulosti, což zvyšuje tlak na specializovaná pracoviště.

„U velkých fakultních nemocnic, jako je FN Motol a Homolka, se navíc soustřeďují i komplikovanější případy z celé republiky, což přirozeně vede k vyšším nárokům na přístrojovou vybavenost a personál. Svou roli hraje nejen časová náročnost samotného vyšetření, ale i nedostatek odborného zdravotnického personálu,“ vysvětlil Lambert.

Ke zlepšení by podle něj mohla přispět modernizace diagnostických pracovišť, podpora vzdělávání zdravotnického personálu a větší propagace tohoto oboru mezi studenty.

V nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních v tuzemsku je podle dat Radiologické společnosti více než sto přístrojů magnetické rezonance. Celkový počet zařízení včetně těch, která už schválila přístrojová komise ministerstva zdravotnictví, ale dosud nejsou nainstalovaná, je 141.

Příspěvek přes 33 milionů

Nový přístroj pořídí také už zmíněná brněnská Úrazová nemocnice. Na jeho nákup schválili zastupitelé příspěvek přes 33 milionů korun. „Dostupnost magnetické rezonance není v Brně úplně optimální. Navíc Úrazová nemocnice znovu získala statut traumacentra a jeho součástí by měla být i možnost vyšetření dalšími radiologickými metodami, tedy právě magnetickou rezonancí,“ uvedla zastupitelka města Dagmar Seidlová (TOP 09).

Podle náměstka pro léčebně preventivní péči Úrazové nemocnice Brno Radima Herůfka nový přístroj zlepší dostupnost péče hlavně pro hospitalizované pacienty. „Pozitivně to zkrátí čekací doby na vyšetření magnetickou rezonancí a největší přínos to bude mít právě pro hospitalizované, u nichž je domluva vyšetření v jiných zdravotnických zařízeních často složitá,“ nastínil.

Magnetická rezonance bude umístěná vedle urgentního příjmu. S rekonstrukcí prostor začne nemocnice ještě letos. První pacienty by tam mohli vyšetřit začátkem příštího roku. Další magnetickou rezonanci plánuje pořídit také Dětská nemocnice Fakultní nemocnice Brno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 mminutami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 5 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
včera v 13:17
Načítání...