Lidé si v Havířově připomněli 60. výročí neštěstí v Dole Dukla, při kterém zemřelo 108 lidí

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

U pomníku stála čestná stráž krojovaných horníků a báňských záchranářů v ústroji. Hrála hornická dechovka, projevy přednesli havířovský primátor Josef Bělica (ANO) a ředitel provozu OKD David Hájek. Četla se i jména všech obětí neštěstí.

Hájek řekl, že důlní neštěstí z roku 1961 je neustále varováním a připomenutím toho, že bezpečnosti práce se musí věnovat co největší úsilí a pozornost. „Vždy svým kolegům připomínám, aby byli důslední ve vyžadování zásad bezpečnosti práce, aby předvídali rizika, která jsou při práci v dole. Když už se tragická událost stane, je to nezvratné a je pozdě na to ptát se, zda jsme nemohli něco udělat jinak, zda jsme opravdu zajistili vše nejlépe, jak jsme mohli,“ řekl Hájek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Lidská chyba

Požár v Dole Dukla vypukl, když procházející horník nevědomky spustil dopravník, aniž si toho někdo všiml. Gumový pás běžel naprázdno, třením vzplál a od něj se vznítila i dřevěná výztuž. Požár dlouho nikdo nezaregistroval nebo nepátral po příčině zápachu, a když dostal dispečer hlášení o hustém kouři, bylo už pozdě.

Oheň se rychle šířil a uzavíral lidem ústupové cesty. O život přišlo 108 lidí, nejmladšímu nebylo ani sedmnáct let, nejstaršímu bylo 56. Po zemřelých hornících zůstalo 63 vdov, 107 sirotků a ještě šest dětí se narodilo po smrti svých otců.

Nahrávám video
Lidé si připomněli 60 let od neštěstí v dole Dukla
Zdroj: ČT24

„Já jsem v té době bydlel v brigádnickém domově, takže řada těch kluků mně byla známa. Bohužel hornictví je práce krásná, ale nebezpečná,“ řekl Jaroslav Gongol, kterému v roce 1961 bylo čtyřiadvacet let a v době neštěstí byl přímo v podzemí Dolu Dukla. Dodnes si z osudného dne vybavuje řadu detailů.

Těžba v dole skončila před 14 lety

„Já jsem původně myslel, že jde o nějaké možné cvičení, možná nějakou menší havárii. Ale když jsem přišel k jámě a byl jsem o tom informován, tak to na mě zapůsobilo velmi špatně. To je vzpomínka, na kterou nezapomenu. A když jsem pak vyfáral na povrch a viděl tam davy lidí, kteří tam měli známé, příbuzné, záchranáři a tak dál, na to se nezapomene, i když je to 60 let,“ řekl Gongol, který na Dole Dukla strávil další tři desítky let a 13 let byl i jeho ředitelem.

Nahrávám video
Události, komentáře: Herec Marek Taclík a historik Marek Jemelka o neštěstí v Dolu Dukla
Zdroj: ČT24

Připomínka neštěstí se koná v Havířově každoročně, na hřbitově v Šumbarku byla ale poprvé. Do loňska totiž stál pomník tragédie v areálu bývalého Dolu Dukla, odkud ho město nechalo přestěhovat. Těžba černého uhlí v dole skončila před 14 lety a nyní se tam nachází průmyslová zóna.

„Památník byl na pozemcích, které nepatří městu. Vzhledem k tomu, že se areál bývalého dolu přestavěl na průmyslovou zónu, tak to místo už nebylo tak důstojné, jak by si památník zasloužil, proto došlo k jeho přestěhování,“ řekl primátor. Stěhování památníku využili i k jeho restaurování. „Místo na šumbarském hřbitově je opravdu důstojné,“ dodal Bělica.

Památník se stěhoval třikrát

Velmi kladně hodnotí nové umístění památníku i Gongol, který řekl, že už jde o čtvrté místo, na kterém se pomník nachází. „První místo bylo na hřbitově v Dolní Suché. Když ten hřbitov začal chátrat, tak jsme se rozhodli, že pomník přemístíme. Přemístili jsme ho na teritorium Dolu Dukla, aby i horníci si byli vědomi, že existuje takové nebezpečí, a pracovali bezpečně,“ řekl.

Kvůli rozšiřování dolu se pak památník stěhoval na další místo v jeho areálu, po proměně na průmyslovou zónu už to místo ale ani bývalému horníkovi nepřipadalo důstojné. „Jsem přesvědčený, že už tady zůstane. Líbí se mi, jak je to upravené, myslím si, že je to důstojně udělané a že i horníci budou spokojeni,“ řekl pamětník neštěstí o novém umístění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Policie obvinila v korupční kauze fotbalu 32 lidí, část v organizované skupině

Policisté obvinili 32 lidí v korupční fotbalové kauze spjaté s ovlivňováním utkání kvůli sázkám. Stíháni jsou mimo jiné za trestné činy podvod, úplatkářství a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Detektivové viní část z nich z účasti na organizované zločinecké skupině, uvedlo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci, které případ dozoruje. Počet obviněných se může ještě rozšířit, uvedli žalobci. Během úterního policejního zátahu bylo zadrženo podle žalobců několik desítek lidí a provedeny domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků. Karvinský klub už přišel o svého generálního partnera, společnost OKD.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Majitelé psů si letos místy výrazně připlatí

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.
25. 3. 2026

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Na haldě Heřmanice se nebude budovat sarkofág, ale vzdušné oddělovací stěny

Sarkofág, který plánoval státní podnik Diamo, se na haldě Heřmanice v Ostravě stavět nebude. Sanace haldy bude pokračovat zejména stavbou vzdušných oddělovacích stěn. Shodli se na tom účastníci schůzky v Praze, na které byli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, Diama, města Ostravy, Moravskoslezského kraje či společnosti OKK Koksovny.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

VideoKde chybí pobočky, jezdí úředníci pomáhat s daňovými přiznáními přímo do terénu

Úředníci finančního úřadu Moravskoslezského kraje vyjíždějí pomáhat správně podat daně, navštíví proto obce bez pobočky jako jsou Hlučín, Český Těšín nebo Vítkov. Úředníci dle regionální mluvčí Finančního úřadu Petry Homolové začali s výjezdy v pondělí, kdy navštívili Orlovou a Bohumín. Navštívilo je skoro šest stovek lidí, kteří podali 570 daňových přiznání. Prvního dubna končí termín pro podání papírového daňového přiznání, termín čtvrtého května platí pro přiznání daně elektronicky a uzávěrka prvního července se týká jen osob podávajících přiznání prostřednictvím daňových poradců a advokátů, vysvětlila Homolová.
17. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...