Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba sedmadvaceti kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Rezervace je tedy jedna z největších v celé republice. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy s unikátní geomorfologií. Typické jsou nejen buky, ale i strmé svahy, skalnaté výběžky a vyhlídky.

Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba sedmnáctikilometrové pásmo. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.

Pohled z vyhlídky Krásná Máří v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny
Zdroj: Vít Černý/ČTK

Nepřístupný terén zabránil pokácení buků

Oblast přitom ještě v osmdesátých a devadesátých letech bojovala s imisními škodami a problémy v lesnictví. Tam, kde se dostal člověk, dnes ještě rostou zbytky smrkových lesů, v náročném terénu ale lidé s bukovými porosty souboj nakonec prohráli.

„Buku tam je skutečně mnoho, přes devadesát procent. Na velmi strmých svazích, jsou tam velké plochy, kam se člověk ani fyzicky prostě nemůže dostat. A i kdyby se tam dostal, tak tam není schopen dřevo těžit,“ popsal Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).

Šolcův rybník v bučinách Jizerských hor
Zdroj: Jiří Částka/ČTK

Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy. Původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. „Na seznam se dostalo devět bezpodmínečně a dalších šest je tam s podmínkami,“ uvedl ředitel AOPK František Pelc.

„Dědictví celého lidstva“

„Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému 'lázeňskému trojúhelníku' tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Nahrávám video

Jako „součást dědictví celého lidstva“ označuje bučiny Jizerských hor i web ministerstva životního prostředí. Ostatní místa světového dědictví UNESCO v Česku jsou význačné kulturní památky globálního významu.

Pelc zápis označil za mimořádný úspěch. „Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ poznamenal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jizerskohorské bučiny poblíž Oldřichova v Hájích
Zdroj: Jiří Částka/ČTK

Štědrý český seznam

Česko má i přes nevelkou rozlohu jednu z největších koncentrací památek UNESCO na světě. Patří k nim už patnáct pamětihodností. Jako první se na seznamu objevila centra Českého Krumlova, Prahy a Telče. Mezi posledními přibyly hornická kulturní krajina Krušnohoří, hřebčín v Kladrubech nad Labem a nejnověji lázeňský trojúhelník.

Vedle toho existuje také nehmotné světové kulturní dědictví. V něm má Česko sedm položek, například tradiční slovácký tanec Verbuňk, masopustní průvody na Hlinecku, modrotisk nebo výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Liberecký kraj

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 17 hhodinami

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
22. 5. 2026

Na magnetickou rezonanci stále čekají neakutní pacienti týdny i měsíce

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.
21. 5. 2026

Soud odmítl poslat do vazby obviněného z krádeže lebky svaté Zdislavy

Soud v České Lípě neposlal muže obviněného z krádeže lebky svaté Zdislavy do vazby. Státní zástupce vazbu navrhl kvůli obavám, aby muž trestnou činnost neopakoval, neovlivňoval svědky a nechtěl utéct. Dotyčný byl podle policejní mluvčí Dagmar Sochorové propuštěn ze zadržení a stíhán bude na svobodě. Nyní podle svého obhájce lituje, že nezvolil jinou formu protestu proti tomu, jak církev s ostatky zacházela. Pachatel podle policie lebku ukradl v úterý, zalil ji do betonu a chtěl ji pohřbít.
16. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

Odborníci hledají způsob, jak osvobodit relikvii svaté Zdislavy z betonu

Muž, který je podezřelý z úterní krádeže lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku, zalil vzácnou relikvii do betonu. Odborníci nyní mluví o tom, jak je možné dostat ji ven.
15. 5. 2026

Pachatel chtěl lebku svaté Zdislavy zalitou v betonu pohřbít v řece

Policie už má ukradenou lebku svaté Zdislavy. Podezřelého z krádeže zadržela ve čtvrtek. Muž, který lebku ukradl, ji zalil do betonu. Relikvii se nyní snaží vyjmout specialisté. Zadržený podle policie vypověděl, že chtěl lebku pohřbít v řece.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
14. 5. 2026

KRNAP rozšiřuje kamerový systém. Cílem je omezení dopravy a klid pro ohrožené druhy

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) navzdory kritice některých boudařů rozšiřuje kamerový systém v národním parku. Ten má regulovat dopravu. Ve čtvrtek přibyly kamery pod Lesní boudou ve východních Krkonoších. Mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný řekl novinářům, že systém pomáhá kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do národního parku a chránit jeho nejcennější oblasti.
14. 5. 2026
Načítání...