„Kde berete tu drzost?“ Kvůli protestům proti kolektivizaci skončil Josef Spáčil ve vězení

Rodina Josefa Spáčila podnikala v dopravě, vlastnila cihelnu, otec nakoupil a pronajímal zemědělské stroje. Po válce si na nové mlátičky půjčil skoro čtyři sta tisíc korun. Komunisté mu ale všechno zabavili. Nejstarší syn Josef proto v říjnu 1950 v Újezdu u Brna spolu s desítkami lidí proti kolektivizaci protestoval. Pět největších rebelů kvůli tomu skončilo ve vězení.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Bylo to 5. října 1950, Josef Spáčil šel odpoledne domů z práce, když uviděl, že se před místním národním výborem začali srocovat lidé. „Volali na mě, pojď za námi, pojď nám pomoct. Šel jsem do jednací síně a říkám – proč ten majetek berete? Vy jako funkcionáři, kde berete tu drzost, copak to jde majetek vyvlastňovat?“ vzpomíná Josef Spáčil. Vykázali ho ze sálu, ale vrátil se oknem. „Lidé volali zároveň se mnou. Hanba policii, SNB jde proti lidu, nenechte si brát majetek. Těch hesel bylo hodně,“ říká.

Před obecním domem bylo víc než pět set lidí, které museli rozehnat příslušníci SNB. Další den se revolta opakovala. Pět největších rebelů pozatýkali. Mezi nimi i Josefa Spáčila. „Šel jsem domů a o půlnoci bouchání na dveře. Otec šel otevřít. Ptal se jich – co tu chcete? Oni že syna. Vběhli do baráku, vyhazovali skříně a hledali zbraně, nic nenašli. Byli sprostí,“ popisuje Spáčil.

Z vazby rovnou k PTP

Odvezli ho do Okresní soudní věznice v Bučovicích, kde strávil přes čtyři měsíce. „Dovezli nás tam o půl třetí ráno. Byla to vlhká kobka, samotka. Měli jsme výslechy i v noci, strava se nedala jíst. Muž, který nás holil, mi řekl do ucha – pozor na Uherské Hradiště, tam je to strašné,“ popisuje Josef Spáčil.

Josef Spáčil v uniformě PTP (1951)
Zdroj: soukromá archiv Josefa Spáčila

Z Bučovic šel rovnou na vojnu k PTP (Pomocné technické prapory), kde se dočkal i rozsudku okresního soudu. Trest si prakticky odseděl ve vazbě. Na vojně pak strávil pětařicet měsíců, tedy skoro tři roky. Sloužil na několika různých místech. Dělal zedníka, opravoval těžké stavební stroje. „Dostal jsem klasifikaci E – totálně nespolehlivý, nejhorší vyvrhel,“ vysvětlil.

„Člověk se nesměl bát“

Nenechal si ale nic líbit. Manželka Anna Spáčilová, se kterou je už šedesát šest let, vzpomíná, jak se seznámili na tancovačce, kam utekl v civilu. „On uměl historky, my jsme se bavili, já říkám – oni tě zavřou, a on povídá – tak mě zase pustí. Takový dobrodruh to byl,“ vzpomíná Spáčilová. „Člověk se nesměl bát, musel být drzý, jinak by ho tam oddělali. Byly případy, kdy oddělali kluky, byli úplně vyřízení se zdravím a s rozumem a se vším,“ vysvětluje její manžel.

Nahrávám video

Když se vrátil z vojny, práci hledal těžko, nakonec šel do JZD jezdit s traktorem a nákladním autem, pak dělal řidiče u ČSAD a nakonec u komunálních služeb. Soudní rehabilitace se Josef Spáčil dočkal až v roce 1995. Jeho tatínkovi se prý zemědělské stroje vrátily nefunkční a rozbité, ale splácel je řadu let, až do důchodu. Říká, že se sice dnes mají celkově dobře, ale vůči komunistům zůstává kritický. „Komunista je komunista a to nikdy lepší nebude,“ míní Spáčil.

V penzi se pustil do sbírání a opravování motorek a to ho drží dodnes. „Já pořád přemýšlím, jak dlouho tu ještě budu. Chtěl bych tu být tak do sto dvaceti roků, abych něco ještě udělal. Mě to nepřestává bavit, musím něco dělat, doma jsem nervózní jak pes,“ uzavírá se smíchem Spáčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 38 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...