Studenti objevili na Pohansku hroby z Velké Moravy. Nezvykle mimo pohřebiště u kostelů

Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky z 9. století budou v laboratořích studovat antropologové. Na místě také archeologové nejspíš objevili studnu, prozkoumání objektu ale brání vysoká hladina spodní vody.

Nález a prozkoumání hrobů je výsledkem čtyřtýdenního průzkumu, na kterém studenti antropologie plnili svou povinnou praxi. „Jde o hroby z 9. století. Jeden z hrobů je zajímavý tím, že se nachází v sídlištní jámě. Místo bylo nejprve používané v běžném životě, poté bylo využito jako místo pohřbu,“ uvedla archeoložka Renáta Přichystalová.

Archeologové zkoumali šest dosud neprobádaných čtverců území, každý měřil pět krát pět metrů. Místo se nachází v severovýchodní části předhradí Pohanska. „Zatím odhadujeme, že šlo o dva muže a dvě ženy, ale přesně to řeknou antropologové. Byli pohřbeni v obdélníkových jámách, v jejich hrobech ale nic nebylo. Podobných hrobů jsme v okolí našli přes stovku. Zajímavé na nich je, že nebyly součástí pohřebiště u kostelů,“ řekl vedoucí výzkumu Petr Dresler.

Antropologové objevili další velkomoravské hroby na Pohansku
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Mohlo jít o nesvobodné lidi nebo nekřesťany

Proč byli někteří obyvatelé velkomoravského hradiště pohřbeni mimo pohřebiště poblíž kostelů, zatím není jasné. Aktuální teorie archeologů předpokládá, že šlo buďto o nesvobodné lidi nebo o lidi, kteří nebyli křesťané. Konkrétní důkazy ale zatím chybí.

Zároveň s průzkumem severovýchodní části provedli archeologové sondáž v místě loňského výzkumu. Narazili tam na objekt, který pravděpodobně v minulosti sloužil jako studna. Kvůli vysoké hladině spodní vody jej ale nemohli podrobněji prozkoumat. Pokud voda klesne, vrátí se k nálezu na podzim nebo v příští sezoně.

Univerzitní vědci místo prohledávají od roku 1958. Velkou pozornost si vysloužilo už krátce po začátku prací, kdy zde byl objeven velkomoravský kostel a řada hrobů s bohatými nálezy šperků, drahých kovů, mečů či ostruh. Odborníci zde postupně odkryli i velmožský dvorec a například v roce 2007 zde objevili druhý kostel a kolem něj hroby s předměty, které jsou dokladem existence křesťanské víry.

Zajímavostí je hrob muže pohřbeného v rotundě, která patří k nejstarším křesťanským svatyním na území České republiky.

Pohansko patřilo společně s hradištěm Valy v Mikulčicích u Hodonína, Starým Městem u Uherského Hradiště a hradištěm svatého Hyppolita ve Znojmě k nejvýznamnějším centrům Velké Moravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...