Sběr papíru na některých školách po desítkách let končí. Není o něj zájem

Řada škol ukončuje pravidelný sběr papíru. Kvůli velmi nízké ceně se jim nevyplatí, v některých třídírnách navíc papír už vůbec nevykupují. Starý papír totiž přestala odebírat Čína a o jeho nákup teď není zájem. Peníze za papír dříve školy využívaly na nákup pomůcek, vybavení tříd nebo pořádání akcí.

Svázané kartony od rodin z vesnice i zaměstnanců školy v Přísnoticích na Brněnsku plní sklad. Pravidelný sběr tam pořádá základní škola zhruba čtyřikrát ročně. Loni děti vysbíraly téměř deset tun papíru. Letos ale už za kontejner plný papíru nic nedostanou. Přesto chce vedení obce na vlastní náklady tradici zachovat.

„I když proděláváme na dopravě a podobně, tak to budeme dělat. Protože co potom řekneme dětem? Budeme jim zase vykládat, že mají šetřit lesy, sbírat starý papír, a teď ho budeme vozit na skládku nebo na spalovnu?“ ptá se starosta Přísnotic Zdeněk Mahovský (ODS).

Naopak třeba na základní škole v Rosicích už sběr počátkem února ukončili. Poslední se konal v listopadu. Firma, která papír vykupovala, už žádný další nepřijímá. I tady ve sběru žáci soutěžili, a to hned třicet let. Kartony, které už odvézt nestihli, zatím leží ve skladu v tělocvičně.

O papír už Čína nemá zájem

Obchod s vytříděným papírem je totiž ztrátový. Zatímco ještě před několika lety dostaly svozové firmy a střediska odpadu za tunu suroviny i několik tisíc korun, teď papírny třeba lepenku jen přijmou. Neplatí nic. Důvodem je podle lidí z branže hlavně to, že vytříděný papír z Evropy přestala odebírat Čína.

„Některé třídy papíru se velmi těžko udávají. A není problém v ceně, ale v tom papír vůbec někam prodat,“ uvedl ředitel Remat Letovice Petr Stria, kde zatím odběr papíru nezastavili. Berou ho i od škol. Ale bez nároku na odměnu pro ty, kdo papír nasbírali. Podle Strii teď jde spíš o sponzoring a podporu ekologické výchovy než podnikání.

Situaci může pomoct navýšení peněz třídicím linkám. „Původně byla kolem sto korun za tunu převzatého upraveného obalového papíru předaného k recyklaci. Od prvního ledna dostanou třídírny 420 korun,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Má se tak vyrovnat rozdíl, který platily třídírnám obce. Papírenských krizí zažila branže už několik, papír se ale vždycky vrátil na ceny z dřívějška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...