Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
Lidé protestující proti akci se vybavili českými vlajkami a transparenty, které připomínaly zločiny nacismu a hájily poválečné prezidentské dekrety. Oba tábory si vyměňovaly názory, převážně poklidně, dialog ale komplikovala jazyková bariéra. Přišla také žena s rudým praporem nebo muž, jenž měl na transparentu jméno předáka sudetských Němců Bernda Posselta, ovšem místo dvou písmen „s“ v příjmení namaloval hákové kříže, symboly nacismu.
Jedním problematickým nápisem s vyobrazením připomínajícím hákový kříž se zabývali podle mluvčího Pavla Švába také policisté. „Muže s transparentem jsme ztotožnili. Podle prvotních informací by se nemělo v této verzi jednat o protiprávní jednání, nicméně situaci ještě prověřujeme,“ uvedl.
Tajemník městské části Brno-střed Petr Štika účast krátce před 14:00, tedy oficiálním začátkem sousedské slavnosti, odhadl na šest set lidí. U stolů s bílými ubrusy se však lidé začali usazovat už kolem poledne. Po 14:00 pak začala folklorní vystoupení dětí i dospělých z Německa i Česka, zněl cimbál i dechovka. Lidé si u stánků mohli koupit pivo, klobásu i další občerstvení. Na pořádek dohlížela soukromá bezpečnostní agentura i policisté.
Sudetští Němci jsou v Brně na pozvání festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi kulturami, národy i náboženstvími. Je to poprvé, co se sjezd SdL koná v Česku. „Zatím velká vděčnost a radost,“ zhodnotil dosavadní průběh festivalu jeho spoluzakladatel David Macek.
Protestující mu nevadí. „Aspoň uvidí na vlastní oči, kdo jsou a kdo nejsou sudetští Němci, jak to vypadá, když se někde sejdou,“ vysvětlil Macek. „Prosím pěkně, tohle je to, čeho se přes 35 let česká společnost v některých svých částech děsí,“ dodal.
Meeting Brno i sjezd sudetských Němců předznamenala čtvrteční společná pieta za oběti holocaustu na brněnském hlavním nádraží. Zúčastnilo se jí podle policie asi pět set lidí, z toho stovka protestujících, kteří s konáním sjezdu SdL na českém území nesouhlasí.
Další protest spojený se stavbou barikády z papírových krabic se v pátek dopoledne konal před výstavištěm, které o víkendu hostí hlavní část sjezdu. Současně se sousedskou slavností na Moravském náměstí se koná demonstrace na náměstí Svobody.
V brněnském Besedním domě se v pátek také udělovaly sudetoněmecké kulturní ceny. Velkou cenu získala spisovatelka Petra Laurin z Jablonce nad Nisou, která píše o historii Němců z Jizerských hor, ale také sepsala pověsti a pohádky z této oblasti. Druhou oceněnou byla česká muzikoložka Vlasta Reittereová, cenu získal také francouzský spisovatel Timothée Demeillers. Posledním oceněným je šéfredaktor kulturního časopisu Sudetenland Ralf Heimrath.
Přijede i bavorský premiér
V neděli do Brna zavítá i bavorský premiér Markus Söder, který na výstavišti pronese projev. Bavorští premiéři jsou tradičně patrony sudetských Němců a pravidelně se účastní jejich sjezdů. Většina sudetských Němců po válce našla útočiště právě v Bavorsku.
„Sudetští Němci jsou stavitelé mostů pro mír a smíření v Evropě,“ prohlásil Söder. Označil je také za průkopníky německo-českého přátelství. „Sudetští Němci pečují o tradice a vzpomínky na starou vlast, ale vždy do popředí kladou to, co spojuje,“ dodal. Podle něj je to v době globálních krizí a válek „silný signál společné budoucnosti v srdci Evropy“.
Kromě bavorského premiéra, kterého později v Praze přijme prezident Petr Pavel, dorazí na sjezd i německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, Söderův kolega z bavorské CSU. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v návaznosti na protesty proti sjezdu prohlásil, že obě země musí „vzájemně odvést ještě hodně práce na usmíření“.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
