Místo města budují v některých částech Brna protipovodňovou ochranu developeři. Je to rychlejší

Chybějící protipovodňová opatření blokují výstavbu v záplavových oblastech v Brně. Bez ochrany kolem řek nemohou developeři v řadě lokalit stavět byty. Odmítavě se úřady kvůli nařízení ministerstva životního prostředí staví i k části projektů v už zastavěných částech města. S úpravami vodních toků někde proto začínají samotní investoři, jinde chystá projekty za miliardy magistrát.

Z původního domu v ulici Nové Sady zůstaly jen zbytky cihel. Už sedm let chce v proluce v centru Brna vybudovat soukromá firma moderní polyfunkční dům s ordinacemi, obchodem a byty. Zatím neúspěšně.

„Už jsme získali územní rozhodnutí, ale sousedé se proti stavbě dvakrát odvolali. Proinvestoval jsem milion korun za různé posudky na geologii i na odtokové poměry,“ popsal jednatel firmy Enesol Jan Sedláček.

Řeka Svratka je vzdálená 500 metrů a celé okolí dávno zastavěné. Adresa je přesto podle map ministerstva životního prostředí v oblasti středně ohrožené povodněmi, před kterými není chráněna. Krajští úředníci, kteří dodržování resortních předpisů spolu s městem hlídají, proto zatím stavbu zamítli.

„Stanovují takzvaná riziková povodňová území, ve kterých se nesmí zhodnocovat majetek. To znamená rekonstrukce, opravy, výstavba a tak dále,“ uvedla mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.

Developeři někde berou situaci do vlastních rukou

Chybějící protipovodňová opatření aktuálně neblokují jen projekty v zastavěných částech města. Developeři nemohou bytové domy realizovat ani na zelené louce. Někde proto berou situaci do vlastních rukou. Třeba kolem koryta Svratky v Komárově. Stavební firma chce kus od něj stavět byty. Než aby čekala na vypsání zakázky městem, pustila se do práce za 20 milionů sama.

„Musíme vybudovat protipovodňové valy a musíme vybudovat takzvané bermy, což je rozšíření řeky, kam se v případě přívalových dešťů nebo povodní voda rozlije. V Brně opravdu palčivě chybí byty,“ přiblížila výkonná ředitelka IMOS development Hana Vyplelová.

Město na ochranu proti povodním roky zapomínalo. Teď se snad blíží první z projektů za celkem 4,5 miliardy korun. „Na úseku řeky Svratky od zhruba Riviéry po most Uhelná. Když získáme stavební povolení zhruba v březnu, v dubnu, vypíšeme zakázku na realizaci a začít realizovat by se mělo na přelomu srpna a září,“ řekl náměstek primátorky města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL).

Bez rizika se tak kolem vody bude moci stavět v řádu let. Voda ze Svratky a Svitavy se tady naposledy rozlila před 13 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...