Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Nahrávám video

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Ulicemi Moravského Krumlova projede denně až 8500 aut. Podle dopravní studie jich až čtyřicet procent nedodržovalo rychlost. Na třech místech proto zástupci města nechali instalovat úsekové měření. Nové radary doplnily stávající městský kamerový systém. Za prvních dvanáct měsíců od zprovoznění odhalily zhruba 1100 přestupků. Podle města je teď bezpečněji například v okolí přechodů pro chodce.

„Jsou hodně využívány hlavně ze strany dětí, které chodí ze školy a do školy, která je v blízkém okolí, máme tady dva obchodní domy, polikliniku, autobusové zastávky,“ řekl místostarosta Moravského Krumlova Michal Horák (za ANO).

Přínos potvrzují i odborníci

Přínos úsekového měření potvrzují i odborníci. Brzdná dráha osobního auta se totiž i na suché vozovce s vyšší rychlostí výrazně prodlužuje – každých deset kilometrů v hodině může znamenat osm až deset metrů navíc.

„Úsekové měření rychlosti harmonizuje dopravní proud a snižuje rozdíly v rychlostech vozidel, což vede k plynulejší jízdě a prokazatelnému poklesu počtu i závažnosti nehod. Oproti bodovým radarům navíc eliminuje nebezpečné náhlé brzdění před radarem a vynucuje dodržování rychlostních limitů v celém sledovaném úseku,“ vysvětlil ředitel divize mobility bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavel Havránek.

Úsekové měření hlídá rychlost projíždějících řidičů i v dalších jihomoravských městech, například ve Slavkově u Brna, Vyškově nebo Židlochovicích. Ve Znojmě v Evropské ulici zavedli úsekové měření už před čtyřmi lety, každý rok tam odhalí zhruba šest a půl tisíce přestupků. Podle města se jejich počet výrazně nemění.

Pokuty pomáhají financovat úpravy

I když je podle měst na prvním místě bezpečnost, nezanedbatelné jsou i peníze vybrané na pokutách. Ty pokryjí náklady na provoz a zbytek zůstává v obecních rozpočtech. V Moravském Krumlově jde ročně zhruba o 250 tisíc korun, v nedalekém Znojmě o více než dva miliony.

„Finance využíváme na to, abychom udělali bezpečnější část právě toho místa, kde se měří, jako například oprava zastávek, zlepšení rozhledu v křižovatkách či úpravy přechodových míst, ale i do zeleně,“ popsal starosta Znojma František Koudela (ODS).

Novela teprve vzniká

I proto radnice nesouhlasí se záměrem z programového prohlášení vlády, který by měl obce a města o tyto peníze připravit. Výnosy z pokut by měly nově směřovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Obce ukládají sankce, například za překročení povolené rychlosti, v rámci přenesené působnosti. Stát jim za to poskytuje příspěvek, který však zdaleka nepokrývá veškeré náklady s tím spojené. Obce tedy doplácí z vlastních prostředků určených na školy, sociální péči nebo opravy silnic a chodníků. Netušíme tedy, co by měly odvádět do fondu SFDI. Pokud by však systém fungoval oboustranně, tedy pokud by SFDI obcím přispíval na opravu komunikací ve výši ztráty spojené s výkonem přenesené působnosti, obce by to jistě uvítaly,“ uvedla Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí České republiky.

„Momentálně máme za sebou první jednání se Svazem měst a obcí a vyhodnocujeme výstupy z dotazníku, kdy jsme obce oslovili se žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Data použijeme jako podklad pro debatu s obcemi nad návrhem na změnu rozdělování výnosů z obecních a městských radarů,“ vysvětlil mluvčí resortu dopravy František Jemelka.

„Pokud bychom veškerý zisk měli převádět do SFDI nebo jinam, pak by řada obcí zvažovala, že systém přestane provozovat, protože by jeho provoz hradila ze svých prostředků,“ uvedl místostarosta Moravského Krumlova.

Podoba novely podle ministerstva teprve vzniká. O jejích podmínkách chce proto se samosprávami ještě jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...