Rusko i přes vysoké ztráty pokračuje v jarní ofenzivě

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.

„Rusové v posledním čtvrt roce přicházejí o více vojáků, než jsou schopni doplňovat. Doplňovat a rekrutovat jsou schopni přibližně mezi třiceti, pětatřiceti tisíci vojáky měsíčně, přičemž platí určité procento dezerce a dalších omezení, takže na frontu se dostane pod třicet tisíc z nich. Zatímco ukrajinská strana byla za poslední čtvrt rok prokazatelně schopna eliminovat více než třicet tisíc vojáků měsíčně. Konkrétně jde o 1300 až 1500 vojáků denně,“ popsal situaci na bojišti bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj zároveň prohlásil, že Kyjev v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než kolik za stejnou dobu dobyl agresor. Analytici DeepState mezitím odhadují, že celkový nárůst území kontrolovaného Ruskem v únoru dosáhl 126 kilometrů čtverečních, tedy dvakrát méně než v lednu a jedná se zároveň o nejnižší hodnotu od července 2024.

Část ukrajinského úspěchu je mimo jiné způsobená i tím, že ruské jednotky v únoru ztratily přístup ke komunikačnímu systému Starlink poté, co americký miliardář Elon Musk, kterému Starlink patří, vyhověl ukrajinským žádostem o odpojení neautorizovaných terminálů, které Moskva hojně využívá, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Satelitní internetová síť byla nezbytná nejen pro komunikaci, ale i pro naváděcí systémy dronů.

Ruské válečné úsilí však nepolevuje. Syrskyj po návštěvě frontové linie v polovině března upozornil, že „intenzita útočných operací v oblasti Huljajpole je ve srovnání s jinými sektory výrazně vyšší“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také informoval o snaze agresora postoupit v Charkovské a Sumské oblasti.

Syrskyj později dodal, že ukrajinské jednotky jsou pod „kolosálním tlakem“, a to i ve východní Doněcké oblasti, protože Rusko provádí útoky, které vedou k těžkým ztrátám.

Ruská jarní ofenziva

„Očekáváme, že od konce března zaznamenáme nárůst ruské pozemní aktivity a pravděpodobně se ještě zvýší, jakmile se na stromech začnou objevovat listy,“ řekl minulý týden serveru Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) polský vojenský analytik bezpečnostní agentury Rochan Consulting Konrad Muzyka.

„Tempo bojových operací na frontě se skutečně zrychluje díky zlepšujícím se povětrnostním podmínkám,“ dodal pro RFE/RL vojenský expert z Centra obranných strategií Viktor Kevljuk s tím, že se tak děje „především díky zpevnění terénu, lepší viditelnosti pro drony a možnosti používat těžkou techniku“.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Darja Stomatová o situaci na frontě na východě Ukrajiny (30. 3. 2026)
Zdroj: ČT24

Zpravodajka ČT Darja Stomatová v pondělí informovala, že je patrné, že se Rusové pokoušejí o jarní ofenzivu v několika oblastech, přičemž však nelze mluvit o žádných větších úspěších například v Doněcké oblasti. „Podle řady expertů se ruská armáda bude nejspíše snažit dostat ke Kosťantynivce a proniknout dále na Družkivku a Kramatorsk. V jiných částech této fronty, například u Lymanu nebo Hryšyne za Pokrovskem, se jim tolik nedaří a v případě obce Hryšyne je to i tím, že využívají velmi rozpadlou infrastrukturu Pokrovsku, který je kompletně zničený,“ informovala Stomatová.

Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se Rusko bude v jarní ofenzivě snažit především o sevření kramatorsko-slovjanské aglomerace a vytlačení ukrajinských sil ze zbytku Donbasu.

„Ukrajincům se v posledních týdnech zřejmě podařilo převzít iniciativu na styku Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Nyní ale opět přicházejí zprávy, že se tuto iniciativu nedaří mít dlouho na to, aby mohli získat další obce, a v Záporožské oblasti spíše opět útočí Rusové,“ popsala dynamický vývoj na frontě zpravodajka ČT.

Ukrajinští vojáci v blízkosti frontové linie u Pokrovsku
Zdroj: Reuters/Stringer

Požadavek na stažení ukrajinských vojáků z Donbasu

Zatímco situace na frontě se nyní neustále vyvíjí, o diplomatickém procesu se to říci nedá – mírové rozhovory zprostředkované Spojenými státy po měsících dvoustranných a třístranných schůzek mezi Kyjevem, Moskvou a americkými vyjednavači zamrzly.

Washington si minulý týden navíc podmínil bezpečnostní garance pro Kyjev tím, že se Ukrajina stáhne z Donbasu, informoval Zelenskyj.

Právě otázka Donbasu (Doněcké a Luhanské oblasti), které Rusko z velké části okupuje, byla jedním z hlavních sporných bodů při dosavadních vyjednáváních o ukončení Moskvou zahájené agrese. Rusko požaduje, aby se Ukrajina vzdala i těch částí Donbasu, které ani za více než čtyři roky invaze nedokázalo ovládnout. Kyjev takový scénář odmítá.

Expert Bříza připustil, že situace na Donbase je z celé fronty nejožehavější. „Není to ale tak, že má Rusko oblast pod kontrolou, naopak. Reliéf Donbasu vypovídá o tom, že je nesmírně důležitý pro Ukrajinu. Je to jedno z mála míst, kde jsou kopce a z nich jsou Ukrajinci částečně schopní kontrolovat situaci, která se nachází pod nimi,“ vysvětlil.

Americký prezident Donald Trump už loni po konzultacích s Moskvou přišel s návrhem, že Donbas bude uznán jako de facto ruský, a v Chersonské a Záporožské oblasti, které si Rusko také nárokuje a jejichž části okupuje, bude příměří uzavřeno podél aktuální bojové linie.

„Naše strana tráví spoustu času snahou odvést Američany od myšlenky stažení vojsk (z Donbasu) a přimět je k vytvoření například ekonomických zón. Ale v určitém okamžiku se od všeho upustí a znovu slyšíme: ‚Musíte se stáhnout.‘ Točíme se v kruhu,“ řekl listu Ukrajinska pravda další zdroj z týmu Zelenského zapojený do rozhovorů.

List poukazuje na to, že ukrajinská strana nechápe, jak by stažení vojsk zaručilo z vojenského hlediska ukončení ruské agrese. Tento krok by navíc vyžadoval schválení parlamentu.

„Američané si nemyslí, že se na hlavní otázce můžeme dohodnout. To je může donutit k úplnému odstoupení od procesu a přeorientování na Írán, vlastní volby a tak dále,“ sdělil člen ukrajinského vyjednávacího týmu obeznámený s výsledkem posledního kola rozhovorů z 21. a 22. března.

Americká orientace na Írán

Právě zmíněný Írán, na něhož USA společně s Izraelem na konci února zaútočily, odvádí Trumpovu pozornost od napadené Ukrajiny. Portál Modern Diplomacy (MD) píše, že situace ohledně dodávek amerických systémů protivzdušné obrany, na které se Kyjev spoléhá, ​​je stále více napjatá.

„Geopolitická situace se kvůli válce proti Íránu zkomplikovala, což bohužel posiluje ruskou sebedůvěru,“ poznamenal minulý týden Zelenskyj.

Také expert Šír si myslí, že válka na Blízkém východě určitě má dopady na Ukrajinu, jsou však dle něj nejednoznačné a není úplně jasné, co z toho převáží. „Tím spíše, že ani tento konflikt zdaleka není u konce a odehrát se toho může ještě ledacos. Ukrajina se snaží chopit příležitosti a získat nové spojence a partnery mezi těmi státy Zálivu, které čelí íránským dronovým útokům, což je něco, s čímž má Ukrajina bohaté know-how a kde má co nabídnout,“ zmínil Šír.

„Současně s tím jsou i rizika enormní, ať už jde o destabilizaci energetických trhů (z čehož Rusko coby producent a vývozce profituje), nebo o přesměrování amerických zdrojů a pozornosti od Ukrajiny jinam. Pro případ řešení pomocí transakčního přístupu mám obavu, že Izrael bude v očích stávající americké administrativy vždy výrazně výše než Ukrajina,“ podotkl Šír.

„Chápeme, že třístranná jednání budou s největší pravděpodobností pozastavena, protože ani jedna strana není připravena k ústupkům,“ sdělil serveru Ukrajinska pravda vysoce postavený představitel ze Zelenského strany Sluha lidu. „Proto musíme připravit plán, aby současný parlament fungoval ještě jeden, dva nebo tři roky,“ dodal s tím, že se na tom aktivně pracuje. Plán má stanovit, jakým způsobem má parlament fungovat při pokračování války.

Na pokračování války se připravuje také Rusko. Jeho vůdce Vladimir Putin se minulý týden sešel s tamními oligarchy, které měl žádat o financování agrese proti Ukrajině. Server RBK-Ukrajina píše, že nejméně dva z nich souhlasili.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.
16:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.
před 11 mminutami

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějška Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 40 mminutami

Itálie nepovolila Američanům přistání kvůli Íránu

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
před 54 mminutami

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.
před 1 hhodinou

Rusko i přes vysoké ztráty pokračuje v jarní ofenzivě

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.
před 1 hhodinou

Čtyři izraelští vojáci zemřeli při střetu s členy Hizballáhu na jihu Libanonu

Čtyři izraelští vojáci zemřeli a dva byli zraněni při střetu s členy hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, uvedla ráno podle zpravodajského webu Times of Israel izraelská armáda. Jde o největší izraelskou ztrátu od začátku invaze do Libanonu v polovině tohoto měsíce. Izrael celkem v březnu v bojích proti militantnímu hnutí na jihu sousední země přišel o deset příslušníků svého vojska.
06:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...