Rusko i přes vysoké ztráty pokračuje v jarní ofenzivě

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.

„Rusové v posledním čtvrt roce přicházejí o více vojáků, než jsou schopni doplňovat. Doplňovat a rekrutovat jsou schopni přibližně mezi třiceti, pětatřiceti tisíci vojáky měsíčně, přičemž platí určité procento dezerce a dalších omezení, takže na frontu se dostane pod třicet tisíc z nich. Zatímco ukrajinská strana byla za poslední čtvrt rok prokazatelně schopna eliminovat více než třicet tisíc vojáků měsíčně. Konkrétně jde o 1300 až 1500 vojáků denně,“ popsal situaci na bojišti bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj zároveň prohlásil, že Kyjev v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než kolik za stejnou dobu dobyl agresor. Analytici DeepState mezitím odhadují, že celkový nárůst území kontrolovaného Ruskem v únoru dosáhl 126 kilometrů čtverečních, tedy dvakrát méně než v lednu a jedná se zároveň o nejnižší hodnotu od července 2024.

Část ukrajinského úspěchu je mimo jiné způsobená i tím, že ruské jednotky v únoru ztratily přístup ke komunikačnímu systému Starlink poté, co americký miliardář Elon Musk, kterému Starlink patří, vyhověl ukrajinským žádostem o odpojení neautorizovaných terminálů, které Moskva hojně využívá, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Satelitní internetová síť byla nezbytná nejen pro komunikaci, ale i pro naváděcí systémy dronů.

Ruské válečné úsilí však nepolevuje. Syrskyj po návštěvě frontové linie v polovině března upozornil, že „intenzita útočných operací v oblasti Huljajpole je ve srovnání s jinými sektory výrazně vyšší“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také informoval o snaze agresora postoupit v Charkovské a Sumské oblasti.

Syrskyj později dodal, že ukrajinské jednotky jsou pod „kolosálním tlakem“, a to i ve východní Doněcké oblasti, protože Rusko provádí útoky, které vedou k těžkým ztrátám.

Ruská jarní ofenziva

„Očekáváme, že od konce března zaznamenáme nárůst ruské pozemní aktivity a pravděpodobně se ještě zvýší, jakmile se na stromech začnou objevovat listy,“ řekl minulý týden serveru Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) polský vojenský analytik bezpečnostní agentury Rochan Consulting Konrad Muzyka.

„Tempo bojových operací na frontě se skutečně zrychluje díky zlepšujícím se povětrnostním podmínkám,“ dodal pro RFE/RL vojenský expert z Centra obranných strategií Viktor Kevljuk s tím, že se tak děje „především díky zpevnění terénu, lepší viditelnosti pro drony a možnosti používat těžkou techniku“.

Nahrávám video

Zpravodajka ČT Darja Stomatová v pondělí informovala, že je patrné, že se Rusové pokoušejí o jarní ofenzivu v několika oblastech, přičemž však nelze mluvit o žádných větších úspěších například v Doněcké oblasti. „Podle řady expertů se ruská armáda bude nejspíše snažit dostat ke Kosťantynivce a proniknout dále na Družkivku a Kramatorsk. V jiných částech této fronty, například u Lymanu nebo Hryšyne za Pokrovskem, se jim tolik nedaří a v případě obce Hryšyne je to i tím, že využívají velmi rozpadlou infrastrukturu Pokrovsku, který je kompletně zničený,“ informovala Stomatová.

Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se Rusko bude v jarní ofenzivě snažit především o sevření kramatorsko-slovjanské aglomerace a vytlačení ukrajinských sil ze zbytku Donbasu.

„Ukrajincům se v posledních týdnech zřejmě podařilo převzít iniciativu na styku Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Nyní ale opět přicházejí zprávy, že se tuto iniciativu nedaří mít dlouho na to, aby mohli získat další obce, a v Záporožské oblasti spíše opět útočí Rusové,“ popsala dynamický vývoj na frontě zpravodajka ČT.

Ukrajinští vojáci v blízkosti frontové linie u Pokrovsku
Zdroj: Reuters/Stringer

Požadavek na stažení ukrajinských vojáků z Donbasu

Zatímco situace na frontě se nyní neustále vyvíjí, o diplomatickém procesu se to říci nedá – mírové rozhovory zprostředkované Spojenými státy po měsících dvoustranných a třístranných schůzek mezi Kyjevem, Moskvou a americkými vyjednavači zamrzly.

Washington si minulý týden navíc podmínil bezpečnostní garance pro Kyjev tím, že se Ukrajina stáhne z Donbasu, informoval Zelenskyj.

Právě otázka Donbasu (Doněcké a Luhanské oblasti), které Rusko z velké části okupuje, byla jedním z hlavních sporných bodů při dosavadních vyjednáváních o ukončení Moskvou zahájené agrese. Rusko požaduje, aby se Ukrajina vzdala i těch částí Donbasu, které ani za více než čtyři roky invaze nedokázalo ovládnout. Kyjev takový scénář odmítá.

Expert Bříza připustil, že situace na Donbase je z celé fronty nejožehavější. „Není to ale tak, že má Rusko oblast pod kontrolou, naopak. Reliéf Donbasu vypovídá o tom, že je nesmírně důležitý pro Ukrajinu. Je to jedno z mála míst, kde jsou kopce a z nich jsou Ukrajinci částečně schopní kontrolovat situaci, která se nachází pod nimi,“ vysvětlil.

Americký prezident Donald Trump už loni po konzultacích s Moskvou přišel s návrhem, že Donbas bude uznán jako de facto ruský, a v Chersonské a Záporožské oblasti, které si Rusko také nárokuje a jejichž části okupuje, bude příměří uzavřeno podél aktuální bojové linie.

„Naše strana tráví spoustu času snahou odvést Američany od myšlenky stažení vojsk (z Donbasu) a přimět je k vytvoření například ekonomických zón. Ale v určitém okamžiku se od všeho upustí a znovu slyšíme: ‚Musíte se stáhnout.‘ Točíme se v kruhu,“ řekl listu Ukrajinska pravda další zdroj z týmu Zelenského zapojený do rozhovorů.

List poukazuje na to, že ukrajinská strana nechápe, jak by stažení vojsk zaručilo z vojenského hlediska ukončení ruské agrese. Tento krok by navíc vyžadoval schválení parlamentu.

„Američané si nemyslí, že se na hlavní otázce můžeme dohodnout. To je může donutit k úplnému odstoupení od procesu a přeorientování na Írán, vlastní volby a tak dále,“ sdělil člen ukrajinského vyjednávacího týmu obeznámený s výsledkem posledního kola rozhovorů z 21. a 22. března.

Americká orientace na Írán

Právě zmíněný Írán, na něhož USA společně s Izraelem na konci února zaútočily, odvádí Trumpovu pozornost od napadené Ukrajiny. Portál Modern Diplomacy (MD) píše, že situace ohledně dodávek amerických systémů protivzdušné obrany, na které se Kyjev spoléhá, ​​je stále více napjatá.

„Geopolitická situace se kvůli válce proti Íránu zkomplikovala, což bohužel posiluje ruskou sebedůvěru,“ poznamenal minulý týden Zelenskyj.

Také expert Šír si myslí, že válka na Blízkém východě určitě má dopady na Ukrajinu, jsou však dle něj nejednoznačné a není úplně jasné, co z toho převáží. „Tím spíše, že ani tento konflikt zdaleka není u konce a odehrát se toho může ještě ledacos. Ukrajina se snaží chopit příležitosti a získat nové spojence a partnery mezi těmi státy Zálivu, které čelí íránským dronovým útokům, což je něco, s čímž má Ukrajina bohaté know-how a kde má co nabídnout,“ zmínil Šír.

„Současně s tím jsou i rizika enormní, ať už jde o destabilizaci energetických trhů (z čehož Rusko coby producent a vývozce profituje), nebo o přesměrování amerických zdrojů a pozornosti od Ukrajiny jinam. Pro případ řešení pomocí transakčního přístupu mám obavu, že Izrael bude v očích stávající americké administrativy vždy výrazně výše než Ukrajina,“ podotkl Šír.

„Chápeme, že třístranná jednání budou s největší pravděpodobností pozastavena, protože ani jedna strana není připravena k ústupkům,“ sdělil serveru Ukrajinska pravda vysoce postavený představitel ze Zelenského strany Sluha lidu. „Proto musíme připravit plán, aby současný parlament fungoval ještě jeden, dva nebo tři roky,“ dodal s tím, že se na tom aktivně pracuje. Plán má stanovit, jakým způsobem má parlament fungovat při pokračování války.

Na pokračování války se připravuje také Rusko. Jeho vůdce Vladimir Putin se minulý týden sešel s tamními oligarchy, které měl žádat o financování agrese proti Ukrajině. Server RBK-Ukrajina píše, že nejméně dva z nich souhlasili.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...