Lhůta pro registraci uprchlíků by se měla prodloužit, řekl Rakušan. Snadněji by se mohli dostat k práci

Nahrávám video

Registrace pro příchozí z Ukrajiny by se měla prodloužit ze tří na třicet dnů, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání s hejtmany. Uprchlíci, kteří budou mít takzvané vízum ke strpění, by už brzy také mohli v Česku pracovat bez povolení. Zapojit by se mohli i do rekvalifikací. Opatření by mělo ulevit centrům, která v posledních dnech čelí náporu. Pražské asistenční centrum se v úterý v 5:45 hodin znovu otevřelo novým žadatelům, pozastavit příjem žádostí naopak muselo to v Příbrami. V Ostravě otevřeli nové velkokapacitní centrum. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je systém v Česku dobře nastaven a země situaci s uprchlíky zvládá.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rakušan po jednání s hejtmany hovořil o prodloužení lhůty registrací pro příchozí z Ukrajiny, která by tak nyní mohla být až třicet dní. „Ve středu o tom bude jednat vláda,“ uvedl s tím, že stropní číslo pro to, aby byla Česká republika schopna dát příchozím základní komfort a najít pro ně ubytování, se pohybuje okolo 250 tisíc lidí. „Od té chvíle, protože tušíme, že ta vlna bude větší, musíme připravovat na vládě i další opatření,“ řekl Rakušan. Ta se týkají například budování humanitárních kempů. 

Ministr rovněž zmínil, že Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině se připravuje na další fázi, kdy se nebudou řešit jen operativní záležitosti, ale i školství či sociální systém. „Bavili jsme se o tom, že je potřeba usměrňovat toky uprchlíků v rámci České republiky. Spolupracujeme s ministerstvem dopravy, které se pokouší odklánět vlaky z přetížené Prahy,“ uvedl. Policisté ve vlacích nabízejí lidem z Ukrajiny možnost registrovat se i v jiných krajích. 

Kraje požadují peníze

Kraje rovněž řeší náklady spojené s ubytováním uprchlíků a požadují od státu peníze. Migranty už totiž často musí ubytovat do privátních hotelů a penzionů. „Kapacita ubytovacích zařízení, která vlastní kraje, už je na řadě míst vyčerpaná. Proto musíme uprchlíky, kteří zde nemají zázemí u příbuzných a známých, ubytovávat v soukromých penzionech a hotelích. A peníze na to bychom rádi dostali od státu. Myslím si, že ubytování uprchlíků je v této fázi nejaktuálnějším problémem,“ řekl předseda rady Asociace krajů Martin Kuba (ODS).

Vláda a příslušné resorty připravují také zrychlení procesu uznávání vzdělání a kvalifikací. Uprchlíci, kteří budou mít takzvané vízum ke strpění, by tak už brzy mohli v Česku pracovat bez pracovního povolení. Zapojit by se mohli i do rekvalifikací. Podle odborů je potřeba zabránit také zneužívání těchto lidí k levné práci přes agentury.

Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v Česku žít trvale. Podle návrhu zákona by tak lidé s vízem ke strpění měli mít stejné postavení, jako přistěhovalci s povolením k trvalému pobytu.

„Držitelé speciálního víza tak budou moci za účelem zajištění vlastní obživy vstupovat do základních pracovněprávních vztahů bez nutnosti žádat o příslušné veřejnoprávní povolení,“ stojí v podkladech k zákonu. Podle nich by se pak uprchlíci mohli hlásit i do evidence nezaměstnaných. Úřady práce by jim poskytovaly poradenství a případně i rekvalifikace a některé z příspěvků na podporu zaměstnávání. Normu musí projednat kabinet, poté by ji podle plánu měl parlament schvalovat zrychleně. 

V pondělí se v České republice cizinecké policii nahlásilo 7477 ukrajinských uprchlíků, do Česka jich zatím přišlo z Ukrajiny více než sto tisíc. Speciálních víz udělilo vnitro 74 tisíc. Nejvíce běženců hlásí Praha, do úterní půlnoci jich evidovala téměř 15 tisíc. 

Podle premiéra Fialy Česká republika zatím příchod ukrajinských uprchlíků zvládá, systém je dobře nastaven. Řekl to před odletem do Londýna na jednání lídrů zemí visegrádské čtyřky s britským premiérem Borisem Johnsonem. Fiala soudí, že Česko se dokáže vyrovnat s problémy, jakými bylo přetížení a dočasné uzavření pražského centra. Poděkoval všem, kteří se na fungování center podílejí. Česko podle něj musí řešit, jak bude postupovat dál, protože další uprchlíci přicházejí a budou přicházet. „Jsme připraveni těmto lidem pomoci, zatím jsme schopni to zvládnout,“ prohlásil. 

Nahrávám video

Česko i další země budou také moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA na pomoc uprchlíkům nebo lidem v zemích, které postihly přírodní katastrofy, informovala americká chargé d'affaires v Česku Jennifer Bachusová.

„Z fondu půjdou peníze na pomoc v humanitární oblasti, vojenské a dalších. Dohromady celý balík by měl být 6,4 miliardy amerických dolarů na pomoc Ukrajině,“ uvedla Bachusová. Podle Heleny Stehlíkové z tiskového odboru americké ambasády půjdou peníze do všech zemí včetně Ukrajiny.

Pražské centrum opět přijímá registrace

Poté, co se pražské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v pondělí pod náporem příchozích uzavřelo, začalo v úterý od brzkých ranních hodin znovu přijímat žádosti.  

Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) informoval, že v pondělí přijalo pražské centrum žádosti 3084 lidí z Ukrajiny, pro 161 z nich zajistilo ubytování. Na jiná asistenční místa k registraci odvezly autobusy 392 uprchlíků, z toho 246 z hlavního nádraží a 146 z Kongresového centra. Od vypuknutí krize odbavilo pražské středisko dohromady 14 935 osob. 

Na místo začali také docházet zdravotní klauni, aby zabavili a rozveselili děti, které zde čekají spolu s rodiči na vyřízení nutných dokumentů. V prostorách centra je vždy dvojice klaunů denně od 12:00 do 14:00 a od 16:00 do 18:00. Klauni jsou školení profesionálové, kteří chodí za dětmi zejména do nemocnic a dalších zdravotnických zařízeních. V asistenčních centrech se střídají s organizací Loutky v nemocnici.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu přišlo do Česka podle odhadů sto tisíc uprchlíků, zhruba čtvrtina z nich zamířila do hlavního města. Převažují mezi nimi děti a ženy.

Další centra ve Středočeském kraji

Za pondělí se na asistenční centra Středočeského kraje v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi obrátilo téměř 1050 ukrajinských běženců. Obě místa mají nepřetržitý provoz a kromě pomoci s registrací, ubytováním a pojištěním nabízejí i základní zdravotní ošetření, případně občerstvení pro čekající. Centra pomohla od čtvrtka přes 3500 uprchlíkům.

V úterý v 7:00 otevřel kraj další centrum pomoci v kulturním domě v Příbrami. To však muselo po dvou a půl hodinách provozu zastavit příjem žadatelů. Bere jen ty, kteří nemají zajištěné ubytování, informoval Tomáš Horvát z Hasičského záchranného sboru. Čekací dobu dopoledne odhadl na deset hodin, příjem žadatelů bude podle něj opět obnoven mezi 17:00 a 18:00. Kraj se podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) kvůli omezeným personálním kapacitám otevřít další centrum nechystá, vyloučeno to ale není. Řešením by podle ní bylo například i prodloužení lhůty pro evidenci uprchlíků.

Nahrávám video

Pracovníci centra během dvou a půl hodiny zaznamenali více než tři stovky žadatelů, v tomto počtu však nebyly zahrnuty děti. Kolem 10:30 bylo odbaveno padesát lidí. Většina z těch, kteří v úterý přišli, už podle Horváta měla zajištěné ubytování.

Pracovníci centra proto nabádají uprchlíky, aby přišli až ve středu nebo v noci. „Když na tom enormně trvají, tak jim lísteček dáme, ale vědí, že budou čekat třeba deset hodin ve frontě,“ dodal Horvát. 

Nové centrum v Ostravě

Uprchlíci čekali před novým velkokapacitním ostravským centrem už desítky minut před jeho otevřením, místo se tak zakrátko naplnilo. „Byli jsme tady od 6:00 a už od té doby tu postávali nejprve jednotlivci, pak se to během půl hodiny změnilo na desítky občanů z Ukrajiny. Pustili jsme je do foyer, ať nejsou v chladu, a v 7:00 jsme rozjeli nové velkokapacitní asistenční centrum,“ uvedl vedoucí oddělení integrovaného záchranného systému moravskoslezských hasičů Jiří Němčík.

První centrum v kraji otevřelo před týdnem v prostorách Českého červeného kříže. Ukázalo se ale, že kapacitně nestačí, a tak nové vzniklo ve výstavní budově, která do pátku sloužila jako velkokapacitní zázemí pro očkování proti koronaviru. Nové centrum bude schopno odbavit více lidí. Denně by mohlo jít až o osm set uprchlíků – pět set během dne a přibližně tři sta na nočních směnách. Fungovat bude nepřetržitě.   

Hradecké centrum je vytížené z devadesáti procent

V asistenčním centru pro Královéhradecký kraj do úterního rána dostalo víza 3200 Ukrajinců. Většina přichází se zajištěným bydlením, 191 lidem centrum pomohlo ubytování zajistit. Hradecké KACPU je vytížené z více než devadesáti procent, řekla v úterý mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. KACPU Hradec Králové funguje od 2. března v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové.

„Za uplynulých 24 hodin prošlo registrací 752 lidí, z toho 59 lidem bylo zajištěno přes hasičský záchranný sbor ubytování. Lidí, kteří potřebují ubytování, přibývá. Stále ale platí, že drtivá většina z celkového objemu ubytování zajištěné má,“ přiblížila Götzová. 

Kraj rovněž ve svém sídle v centru Hradce Králové zahajuje výuku češtiny pro ukrajinské uprchlíky. Lekce jsou zdarma a jsou určeny pro dospělé občany Ukrajiny. „Zatím se přihlásilo dvanáct zájemců,“ řekl mluvčí kraje Dan Lechmann.

Mendelova univerzita přijala akademiky z Charkova

Do Brna přijel v minulých dnech tým akademiků z Charkova, který bude pokračovat v práci na Mendelově univerzitě. Vysoká škola chystá smlouvu pro ukrajinského profesora Volodymyra Rodčenka a je připravená i na jeho doktorandy. Rodčenko je prorektorem Charkovské národní univerzity V. N. Karazina, ve vlasti přišel o bydlení. Bombové útoky ruských invazních vojsk se totiž nevyhnuly ani univerzitním budovám.

Rodčenkův tým v minulosti pracoval například na strategii ekonomického rozvoje Charkova, věnoval se také zeleným energiím a souvisejícím tématům. „Charkov dnes není místo k životu. Vzali jsme děti a všechny další, koho jsme mohli, a jeli,“ uvedl Rodčenko, který do Brna dorazil po čtyřech dnech cesty. K Mendelově univerzitě má ukrajinský profesor vazby z minulosti. „Dělali jsme spolu nějaké projekty, psali články,“ uvedla absolventka brněnské univerzity Natálie Veselá.

V Brně najdou uprchlíci útočiště na výstavišti

Na brněnském výstavišti je v nově zbudovaném asistenčním centru podle reportérky ČT Anety Beránkové i v půl deváté večer rušno. Ještě minulý týden čekali příchozí uprchlíci hodiny na vyřízení dokumentů, teď je to průměrně 60-70 minut díky rozšíření počtu pracovníků a díky novému rozšířenému sektoru, kde pracuje o 20 policistů víc. Přehlednějšímu a rychlejšímu provozu pomohl i elektronický vyvolávací systém.

Policie v úterý v asistenčním centru rozšířila počet pracovišť k vybavení registrací a víz o deset, předtím jich tam bylo 12 a ministerstvo vnitro tam mělo 15 pracovišť. V současné době je k dispozici 37 pracovišť, kde mohou cizinci vybavit potřebné náležitosti. Do tří dnů od vstupu do Česka je totiž potřeba vyřídit registraci, pracoviště jim pomůže vyřídit i víza a s vízem je spojené zdravotní pojištění.

Centrum začalo fungovat minulý týden ve středu, funguje 24 hodin denně, za posledních 24 hodin v úterý večer centrum odbavilo 1561 uprchlíků a ubytovalo jich 361. Celkem za týden existence odbavilo asistenční centrum 7134 lidí, z toho nabídku kraje na ubytování využilo 1247 z nich.

Pracovní místa ve Zlínském a Plzeňském kraji

Speciální volná pracovní místa, která budou určena pro uprchlíky z Ukrajiny, eviduje již také Zlínský kraj. Takových míst bylo k úternímu ránu téměř 800, řekla krajská ředitelka úřadu práce Miriam Majdyšová.

„Jsou tam nabídky od administrativních prací, manažerské pozice, pozice, které vyžadují kvalifikovanost pracovníka. Ale jsou tam na druhé straně i pozice pomocných pracovníků, uklízečů, pomocných kuchařů, škála je široká,“ uvedla Majdyšová.

Také Úřad práce v Plzni eviduje stovky volných míst od více než 80 firem v Plzeňském kraji, které potvrdily ochotu zaměstnat ukrajinské uprchlíky. Úřad doplňuje seznam firem, které každý den oslovuje. Seznam je k dispozici v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU), které funguje od 1. března v Plzni a projde jím zhruba 600 uprchlíků za 24 hodin. Ukrajinci, kteří mají o práci zájem, dostávají nabídku s kontakty na odpovědné osoby. 

„Průběžně oslovujeme zaměstnavatele a každý den tam přidáváme nové,“ uvedl Tomáš Moravec z krajské pobočky úřadu práce v Plzni.     

Ministerstvo školství radí, jak začlenit ukrajinské děti do vzdělávání v Česku

Ministerstvo školství připravilo pro uprchlíky z Ukrajiny příručku s doporučeními, jak mají postupovat při začleňování dětí do vzdělávání v Česku. Materiál zveřejnilo na svém webu v češtině i ukrajinštině. Radí jim si nejdříve zajistit každodenní zázemí, pak zapojit děti do organizovaných volnočasových aktivit a zvážit účast v distanční výuce poskytované ukrajinskými školami.

Nástup do školy je podle ministerstva vhodný až ve chvíli, kdy je na něj dítě připravené a nevnímá ho jako stres. Po dobu prvních tří měsíců pobytu na území České republiky dítě nastoupit ke vzdělávání v tuzemsku nemusí. „Není nutné na přijetí do školy spěchat, nejdříve je potřeba vyřešit trvalejší místo pobytu, materiální a finanční zabezpečení,“ uvedl úřad v příručce pro rodiče uprchlíků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...