Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.
Je to nenápadný pozemek u sjezdovky, podle správců Krkonošského národního parku je ale nesmírně cenný. Leží v údolí, které před patnácti tisíci lety vytvořil ledovec. „Má význam i vědecký, protože zde se nacházíme na nejníže položeném ledovcovém údolí na sever od Alp a na jih od Skandinávie,“ vysvětlil vedoucí oddělení monitoringu KRNAP David Krause.
Pozemek se sice nenachází přímo na území národního parku, je ale v jeho ochranném pásmu. Zákon na ochranu přírody se tak vztahuje i na něj. Byť jde o stavební parcelu, správa parku výstavbu kvůli vzácnému podloží nepovolila. „Došlo by k odtěžení toho materiálu, k jeho přemístění. Tím pádem by se de facto na věky poškodila ta moréna jako taková,“ řekl Krause.
„Soud tak vyslal jasný vzkaz, že nejen ‚kytičky a ptáčci‘, ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu. Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Moréna je kamenný val vytvořený ledovcovou činností.
Spor začal v roce 2021, kdy majitel a budoucí stavebník pozemku v Peci pod Sněžkou požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty na pozemku v zastavěném území města, v ochranném pásmu KRNAP.
Správa parku vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko, protože podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce. Ta je podle správy parku předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu.
„V poměrech České republiky se na ‚běžných‘ morénách stavební činnost realizuje. Máme tedy za to, že náš klient byl na svých právech nezákonným postupem orgánů veřejné moci zkrácen,“ uvedl advokát majitele pozemku Jan Brož.
Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Poté, co Správa KRNAP předložila vědecky podložené argumenty a poukázala na tendenčnost znaleckého posudku, stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové.
„Ten dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně,“ uvedl Drahný. Stavebník pak podle něj neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Přelomová kauza, věří KRNAP
Rozsudek Nejvyššího správního soudu podle správců parku potvrdil, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled, tedy na stromy, květiny a živočichy, ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny.
„Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně. Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci, postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou,“ sdělil ředitel KRNAP Robin Böhnisch.
Ochranu parku zabezpečuje Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí, která spadá pod dohled ministerstva životního prostředí. Věnuje se řadě odborných, vědeckých a mezinárodních aktivit. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55 tisících hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. O značném geologickém stáří Krkonoš svědčí ledovcové kary, jezera či právě morény.
Na území KRNAP roste kolem třinácti set druhů rostlin a žije přes čtyři sta druhů obratlovců. Krkonošské klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské.
