Ve Vávrově mlýně v Praze se otevírá Poštovní muzeum. Zpřístupňuje expozici věnovanou technice, poštovnictví a komunikaci. Zároveň obnovuje prezentaci biedermeierovských interiérů. Novou expozici spravuje Národní technické muzeum (NTM), které má na starosti také Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě.
„Více než devadesát procent sbírkových předmětů mohou návštěvníci spatřit úplně poprvé,“ uvedl k nové expozici její autor Jan Hosťák.
V jedné z místností lze například nalézt přístroje pro bezdrátový přenos informací, další jsou pak věnovány poštovní přepravě nebo architektuře. Návštěvníci si budou moci mimo jiné prohlédnout osobní telefon arcivévody Františka Ferdinanda D’Este ze zámku Konopiště. „S velmi dlouhou šňůrou, protože František Ferdinand údajně při telefonování rád pochodoval,“ prozradil Hošťák.
K vidění jsou rovněž jedny z nejstarších dochovaných telegrafních jiskrových vysílačů nebo modely dopravních prostředků demonstrujících vývoj přepravy poštovních zásilek. Třeba i speciální sáně.
Biedermeierovské obrazy místo cestování
V prvním patře historického mlýna zpřístupňuje NTM byt ve stylu biedermeieru, tedy uměleckého životního stylu druhé poloviny devatenáctého století. „Je jeden z mála dochovaných biedermeierovských interiérů ve střední Evropě,“ podotkl generální ředitel NTM Karel Ksandr.
Původně tyto pokoje obýval mlynář Václav Michalovic. Salonky si nechal vymalovat od svého přítele, výtvarníka Josefa Navrátila. I jeho nástěnné malby s obrázky z Čech či švýcarských Alp zůstaly zachovány.
„Připomíná nám to, jak lidé v polovině devatenáctého století cestovali ve své představivosti například prostřednictvím Zimmerreise, obrazů a příběhů, které je přenášely do krajin, kam se sami nikdy nepodívali. Pošta ve stejné době plnila podobnou roli – umožňovala sdílet zkušenosti, posílat obrazy světa na dálku a překonávat vzdálenosti, které nebylo možné urazit osobně,“ dodala k biedermeieru ředitelka Poštovního muzea NTM Maria Szadkowska.
Miliony známek čekají na kontrolu
Vávrův mlýn získalo NTM na začátku roku od České pošty, která dle Ksandra ještě v minulém roce uvažovala o jeho prodeji. Převod iniciovala vláda. Úplné předávání ale bude trvat ještě zhruba rok, především z důvodu velkého množství sbírek známek čítajících přibližně devatenáct milionů kusů, které je třeba zkontrolovat.
Poštovní muzeum vzniklo v Praze v roce 1918. Podle Ksandra se už tehdy uvažovalo o jeho převodu pod tehdejší Technické muzeum Království českého. To se ale nakonec nestalo, nově vzniklé ministerstvo pošt a telegrafů totiž rozhodlo, že muzeum zůstane samostatné. V polovině padesátých let pak NTM získalo rozsáhlý soubor sbírkových předmětů z oblasti telekomunikací a radiokomunikací.
Letošním převodem se Poštovní muzeum stalo šestým muzeem spadajícím pod NTM – vedle Muzea architektury a stavitelství, Muzea dopravy, Muzea elektrotechniky a médií, Průmyslového muzea a Železničního muzea. Poštovní muzeum má vedle expozice v Praze také expozici ve Vyšším Brodě, která letos oslaví půlstoletí od otevření.








