Za podíl v kauze Bečvářova statku dostal bývalý pozemkový úředník podmínku

Pražský vrchní soud ve středu uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku tříletý podmíněný trest s dvouletým odkladem. Výrazně tak zmírnil prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na sedm let do vězení. Podle odvolacího senátu někdejší úředník při přiznání pozemků neoprávněným osobám nejednal úmyslně, nýbrž z nedbalosti.

„Jednalo se o exces z jinak řádně vykonávaného povolání,“ prohlásil předseda senátu Jiří Lněnička. Horák podle něj vyřizoval řadu restitucí a nikdy se nedostal do rozporu se zákonem ani nevystupoval zaujatě. Navíc rozhodnutí o vracení pozemků pouze připravoval. Podle soudce měli větší díl odpovědnosti jeho nadřízení, kteří dokumenty kontrolovali a podepsali. Horáka proto uznal vinným z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.

Horáka spolu s jeho nadřízenými Evou Benešovou a Petrem Chmelíkem vinila obžaloba z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Prvoinstanční soud za to bývalého úředníka nepravomocně potrestal sedmi lety vězení. Benešová dostala šestiletý a Chmelík roční podmíněný trest.

Odvolací soud Horáka nejprve obžaloby zprostil. Nejvyšší soud však loni v prosinci vyhověl žalobcům a verdikt zrušil. Benešová a Chmelík odešli od odvolacího soudu s podmínkami. Ani oni podle senátu nespáchali úmyslný trestný čin. V případě Benešové však bude muset odvolací senát také rozhodovat znovu.

Podle Lněničky měl pravděpodobně nejvyšší odpovědnost na nesprávném přiřknutí pozemků restituentům Chmelík. Jako tehdejší ředitel pozemkového úřadu měl podrobně přezkoumat první rozhodnutí, na základě kterého parcely dostali. Poté se podle soudce chyba dále táhla v následujících letech.

Odvolací senát dospěl také k závěru, že podmíněný trest pro bývalého úředníka postačí i přes velmi vysokou škodu, kterou způsobil. „Škodu nelze vždy poměřovat stejným měřítkem. Stát, když přistoupil k restitucím, musel počítat s tím, že hodnota vracených pozemků bude vysoká,“ uvedl Lněnička. Soud nepřistoupil ani k peněžitému trestu, jak ho navrhoval státní zástupce. Stát, pozemkový úřad či hlavní město odkázal s jejich nároky na civilní řízení.

Restituenti získali pozemky za tři miliardy korun

Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.

Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Hlavní město Praha

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
26. 3. 2026

„Zmodrala a přestala dýchat.“ Fialová tramvaj napoví, jak pomoct epileptikovi

Epilepsie se může projevovat opakovanými a náhodnými záchvaty. Onemocnění má v Česku asi osmdesát tisíc lidí, rizikovou skupinou jsou děti. Řada lidí stále neví, jak správně reagovat, když se stanou svědky epileptického záchvatu. U příležitosti světového dne podpory lidí s epilepsií (takzvaný Purple Day) se cestující během čtvrteční jízdy fialovou tramvají v Praze od odborníků dozví, jak epileptický záchvat vypadá a jak správně poskytnout první pomoc.
26. 3. 2026

Oprava pražské Kbelské ulice uzavře sjezdy a nájezdy, vznikne virtuální tunel

Při opravě Kbelské ulice v Praze budou uzavřeny všechny sjezdy a nájezdy v úseku mezi Novopackou a Cínoveckou ulicí. Náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) uvedl, že vznikne takzvaný virtuální tunel, který má zajistit co nejplynulejší dopravu. Technická správa komunikací (TSK) před zahájením prací chystá rozsáhlou informační kampaň. Oprava začne 2. července a měla by trvat do 15. srpna.
25. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
23. 3. 2026
Načítání...